Je mi třiatřicet let, jsem přesně rok ženatý, mám půlročního syna a o pět let mladší ženu Elišku. Člověk by si asi po přečtení té první věty hned řekl, že jsem vlastně teď šťastný člověk a že prožívám možná jedno z nejhezčích období v životě. Ale bohužel tomu tak není. V posledních dnech mě sžírá obava z toho, že o svou milovanou rodinu přijdu a malý Eliáš bude vyrůstat bez táty. Manželka se totiž chce dát rozvést!

Porod jsem plánoval

Pokud se ptáte na důvod, asi těžko byste jej uhádli. Nebyl jsem nevěrný, nevydělávám málo, ba naopak. Manželce i synovi se poměrně dost věnuji, čas od času uvařím večeři, jezdím na nákupy převážně jen já, v úklidu bytu se společně střídáme a dokonce většinou peru jen já sám. Snažím se být dobrý manžel a své ženě ulevit od starostí, když vidím, jak ji malý uličník vyčerpává a nenechává spát. Do nedávna jsme ještě vcelku pravidelně jezdili na různé menší výlety, návštěvy známých a snažili jsme se žít aktivní život. Po porodu je ale všechno jinak. Totiž ta jediná věc, kterou jsem se provinil, byl fakt, že jsem zmeškal porod.

Byli jsme se ženou domluveni, že budu u porodu celou dobu s ní. Absolvoval jsem dokonce takový malý kurz či školení, jak to na porodním sále probíhá, abych věděl, co přesně mě a Elišku čeká. Vše bylo v pohodě a já se na danou událost opravdu velmi těšil. Jenže nakonec se věci vyvinuly trochu jinak. Jistý podíl viny na tom pochopitelně mám, to nepopírám.

Čtěte také: Tatínku, jdeme rodit!

Porod přišel nečekaně dříve

Problém byl v tom, že na ženu přišly porodní bolesti a praskla jí voda prakticky už týden před termínem porodu. Byl pátek podvečer a já zrovna končil v práci, když mi žena volala. Jako manažer společnosti jsem měl ještě nějaké povinnosti a nemohl jsem hned odejít.

Proto jsem se s Eliškou domluvil, že si zavolá sanitku a já ještě odvezu nějaké dokumenty kolegům, a pak přijedu za ní do porodnice. Ona s takovým plánem souhlasila. „To je v klidu, sanitkou to zvládnu sama. Stejně než začnu reálně rodit, může to trvat i několik hodin. Tak doraz, až budeš moci, nemusíš spěchat,“ ujistila mě má milující a chápající žena. Přesně tyhle její vlastnosti jsem na ní vždy obdivoval. Je nádherné vidět ženu osobnostně silnou, charismatickou a takovou, která si poradí se spoustou věcí sama a nepotřebuje mít pořád někoho takříkajíc za zadkem. A ona přesně taková je. Je to vyloženě silná a nezávislá žena.

Jenže v tom je možná i ten problém. Z jejího vyjádření jsem totiž pochopil, že vše bude ještě na dlouho a že většinu toho zvládne sama. A tudíž jsem nespěchal. A udělal také jednu chybičku – šel jsem na drink s kamarády.

Místo na sále jsem byl v klubu

Původně bylo v plánu, že si dáme jen jeden drink, zaplatíme a půjdeme domů a já do porodnice za ženou. Jenže celá situace se vyvinula jinak. Mě bylo divné, že mě žena prakticky už nevolá a ani neshání. Noc plynula a já popíjel v klubu s přáteli dál. Najednou jsem pojal pocit, že by mi žena asi zavolala ještě těsně před porodem samotným, tedy těsně před tím, než půjde na sál. Byl jsem v dojmu, že stále se věci chystají a stále prožívá jen předporodní stahy a nic zásadního se neděje. Jenže jsem se pochopitelně mýlil.

Když jsem se kolem sedmé ráno loučil s přáteli, bylo mi divné, že žena stále nepíše a ani nevolá. Proto jsem poslal smsku já, abych zjistil, jak se věci mají, a zda bych už neměl dorazit. Odpověď mě však velmi šokovala. Napsala mi doslova: „Mám kluka, je zdraví a v pořádku. Ale tebe už nechci ani vidět. Vykašlal ses na nás, tak teď se vykašlu já na tebe. Chci se rozvést. Za tenhle podraz!“ Přiznám, že mě v ten moment popadla hrozná zlost i lítost najednou. Šel jsem tedy domů, vyspal jsem se a v sobotu večer dorazil do porodnice. Ano, bylo to prakticky o půl dne později, kdy už bylo po porodu. Žena už byla klidnější a i se mnou hovořila.

Jak se mám omluvit?

Pravdou je, že od té nešťastné události s tím porodem, kdy jsem se zachoval opravdu nevhodně, se situace maličko změnila. Sice se spolu bavíme a žijeme spolu, ale už to není ten krásný vztah, jako býval. Ona tvrdí, že mi přestala věřit. „Jak mohu mít důvěru v někoho, kdo se na mě vykašlal v tak těžké situaci a šel raději chlastat,“ říká mi často. Já jsem z toho smutný. Vím, že díky jednomu selhání mohu ztratit celou rodinu a tedy to, co pro mě vždy bylo na prvním místě. Přijde mi to nefér. Omluvy nepomáhají, sliby také ne. Pokud by měl někdo nějaký nápad, jak si získat důvěru Elišky zpět, budu velmi vděčný. Piště prosím do diskuze.

Slovo psychologa

Podle psychologa Vojtěcha Bendy udělal Libor skutečně hloupou chybu a těžko ji bude napravovat. „Základem všeho je fakt, že porod je pro ženu především velmi osobní a silný zážitek. Pochopitelně s ní v danou dobu velmi zmítají hormony a je emočně velmi nestabilní, přecitlivělá. I proto byla asi její smska hned po porodu tak razantní a nepříjemná. Nicméně postupem času hormonální změny opadnou a žena se uklidní. Bude emočně stabilnější a vstřícnější k diskuzím a řešení různých problémů. Proto bych vám osobně doporučil počkat a ve vhodném okamžiku si s ní promluvit. I pokud jste se už několikrát omluvil, koupil jí květinu nebo nějaký dárek k narození miminka, věřte, že rozhodně nic nezkazíte další omluvou a třeba pozváním na romantickou večeři“, radí Benda.

A dodává, že by v následujících dnech měl být Libor více všímavý a ohleduplnější vůči své partnerce. A do ničeho, včetně sexu, ji nenutit. To, že mají ženy po porodu psychicky složitější období a nižší sexuální libido, je totiž známá věc. A nucením můžete vše jen zhoršit.

SLEVÍN.CZ - Každý den nové slevy na jednom místě!