Svatba a manželství s sebou jako všechno přináší pozitiva a negativa. Zvažuje-li muž vstup do státem či církví posvěceného a trvalého svazku, probíhá mu hlavou několik základních myšlenek. Jedna část se týká toho, co svatbou ztratí, druhá toho, co tím získá. A to se týká jak těch dobrých, tak i špatných věcí.

Ztráta svobody bolí nejvíc

Vstup do manželství se pro muže rovná ztrátě svobody. Jít kdykoli s kamarády do hospody, zasportovat si či jen tak lenošit. Nemuset se přitom kohokoli ptát, nebo to někomu oznamovat. Svobody se týká samozřejmě i nakládání s vlastními penězi. Najednou bude třeba zaplňovat rodinný rozpočet, nelze celou svou výplatu využívat podle vlastního uvážení.
Pryč jsou také doby nezávazného sexuálního života, kdy nebyl problém přijít do baru a začít zkoušet oslovovat přítomné slečny. Pomineme-li notorické záletníky, kteří neberou věrnost v manželství vážně, pak po svatbě už je pouze jediná žena, kterou už navíc není nutné balit. Co muž nestihl poznat do teď, nepozná již nikdy.

Závazek

Strach z tak závažného závazku je asi tím nejsilnějším faktorem, který (nejen) u mužů vzbuzuje nedůvěru vůči instituci manželství. Když už se chlap rozhodne oženit, počítá s tím, že to bude do konce života. V hlavě každého tak nutně probíhají otázky, zdali zvolená partnerka je opravdu ta nejlepší možná, jestli nemá šanci potkat někde nějakou lepší a nakolik je pravděpodobné, že manželství skutečně vydrží.

Každý muž si uvědomuje vážnost takového kroku. Vycouvání z manželství není ničím jednoduchým, stojí to hodně úsilí, nervů a taky peněz. Pokud se navíc objeví děti, reálně mu v současné diskriminační praxi soudů hrozí, že ztratí vliv na jejich výchovu či úplně přijde o jakýkoli kontakt s nimi. Obava z neúspěchu prostě citelně působí na mužské ego také v případě svatby.

Pozitivní výhled do budoucna

Přestože mužům netikají žádné biologické hodiny jednoduše proto, že se v podstatě mohou stát otcem i na smrtelné posteli, dříve nebo později se většina z nich dostane po věku, kdy zatouží se usadit, uklidnit svůj bouřlivý život a zplodit dědice. Často také pociťují tlak nejen od svých po vnoučatech toužících matek, ale také ze svého okolí mužských kamarádů, kteří se žení, vytvářejí si potomky a žijí rodinným životem se všemi jeho výhodami.

Žena, děti, rodina. To s sebou sice přináší nejednu komplikaci a starost, ale poskytuje rovněž bezpečný přístav, oázu klidu a zázemí, kam se dá ukrýt před strastmi vnějšího světa. Pokud je toto útočiště narušeno hašteřivou manželkou, nedostatečným klidem či podobnými neduhy, neplní pak manželství jednu z funkcí, kterou muž očekává, což ho může přimět se tohoto břímě zbavit.

Dostatečný komfort

Dalším plusem, který muž nakonec v manželství uvítá oproti single způsobu žití, je komfort rodinného krbu. Není nutné vnímat manželku jako služku, která vypere, vyžehlí a uvaří, ale pokud tyto ženské práce zastává, poskytuje muži a rodině pohodlí, které si samotný stěží dopřeje. Manželčina chválící a trestající ruka je do určité míry také vítána, protože zpravidla nedovolí muži pustnout tak, jak by se mu to mohlo povést, kdyby byl sám.

Nemalým pozitivem posvatebního života je z mužského pohledu manželčina psychická podpora (pokud se jí partnerovi dostává), schopnost porozumět a také to, že jednoduše na všechna možná úskalí života už není člověk sám. Především ve chvílích, kdy se nedaří, je velice potřebné se o někoho opřít. A protože ve dvou se to lépe táhne a odlišnost pohledů obou pohlaví často prospěje, má nakonec pro většinu mužů manželství smysl až tak velký, že se k němu dobrovolně uvážou.