Těhotenská abeceda R

Zajímá vás, co znamená to či ono neznámé slovíčko ve vaší těhotenské průkazce? Je jasné, že ne všemu musíte rozumět, proto vám poradíme v našem pravidelném seriálu – tentokrát se zaměříme na písmeno „R“.

* RH faktor

Pamatujete si ještě něco ze školních hodin biologie? Pokud ano, pak víte, že krevní skupiny se dědí po rodičích. Ve skupinovém systému AB0 známe tři základní geny – A, B a 0. Při dědičném přenosu jsou tyto geny rovnocenné. V praxi to probíhá tak, že při oplodnění vajíčka matka i otec do nově tvořícího se tvorečka vkládají každý po jedné ze svých párových vlastností, a stejně tak je tomu i u krevních skupin, které se mohou vyskytovat v genotypech AA, A0, BB, B0, AB a 00. Jejich spojením vznikne i v krvinkách nový genotyp, který může být shodný nebo odlišný od jednoho nebo od obou rodičů.

Vždy ale musí obsahovat jen takové geny, jež jsou obsaženy v genotypech obou rodičů. Pokud miminko zdědí po tatínkovi některé znaky na krvinkách, které maminka nemá, může pak matka proti těmto cizím krvinkovým znakům tvořit protilátky, a to může miminko ohrozit. Podmínkou je, aby se červené krvinky plodu nedostaly do krevního oběhu.

Za normálních okolností toto nastat nemůže, takže není třeba hned panikařit. Ovšem někdy k proniknutí dojde, což může vyvolat hemolytické onemocnění a následně tkáňové a orgánové poškození. Aby k tomu nedošlo, existuje obor, jenž se nazývá fetální medicína. Ta se zabývá právě prevencí a léčbou podobných stavů. Maminka, která je tedy Rh negativní, by měla být v těhotenství sledovaná a lékaři by jí měli kontrolovat protilátky v krvi.

Někdy je zapotřebí anti-D imunoprofylaxe, která má smysl u těch maminek, které jsou Rh negativní a jejichž miminko v bříšku je naopak Rh pozitivní. To se dá snadno ověřit hned po porodu. Lze to zjistit i předtím, ale jedině tehdy, pokud je známa krevní skupina obou rodičů.

Někdy skutečně postačí jen prevence, jindy je nutná prenatální léčba, k níž patří intraumbilikální transfuze (do pupečníkové cévy), která se provádí pod dohledem ultrazvuku. Její provedení je vždy nutné zvážit. Po porodu jsou transfuze u miminka také někdy nutné, a to buď doplňující, nebo výměnné, popřípadě záření UV světlem.

* Relaxace

V těhotenství je velmi důležité, abyste se nejen cítila dobře ve svém těle, ale také abyste byla v pohodě po psychické stránce. Snažte se myslet pozitivně a každý den si dopřejte aspoň půlhodinku, kdy si uděláte čas jen sama pro sebe a pro své miminko. Pusťte si třeba příjemnou relaxační hudbu, při které se můžete uvolnit, uložte se do pohodlné polohy a užívejte si klidu.

Snažte se navodit harmonii těla a mysli – té dosáhnete i při cvičení gravidjógy. Naučíte se při ní nejen meditovat, ale také pravidelně a správně dýchat, což se vám bude hodit později při porodu. Chodíte stále do práce? Pak se snažte vyhýbat stresovým situacím, nehádejte se zbytečně s kolegy, podřízenými či nadřízenými, říkejte si – nemá to smysl.

Několikrát za den si dopřejte malou přestávku, klidně si dejte nohy na stůl, protáhněte se, jestli máte tu možnost, projděte se v parku, poctivě svačte a obědvejte. Pokud už do práce nechodíte, během dne se nebraňte spánku, pakliže se vám chce spát. Spánek je uzdravující a především posiluje! Budete-li celkově v pohodě, projeví se to nejen na vás, ale také na vašem dítěti a co si budeme povídat – i na vašem okolí. Budete-li vyzařovat pozitivní emoce, budou se k vám všichni lidé rádi vracet!

* Riziková gravidita

Některá těhotenství vyžadují zvýšenou pozornost kvůli nejrůznějším problémům budoucí maminky – ať už jde o astma, cukrovku, či jiným, ke kterým dojde až v průběhu gravidity. V takových případech vás bude lékař pečlivě sledovat a je také možné, že vám doporučí, abyste nechodila do práce a zůstala doma. Ovšem to neznamená, že by vaše těhotenství nemohlo probíhat normálně. Někdy je však nutné budoucí maminku hospitalizovat.

V současnosti je ale snahou pečovat o ženy s rizikovým těhotenstvím ambulantně a pro těhulku je to mnohem pohodlnější a příjemnější, než být v nemocnici. Jen asi u 10–15 % těhotných dochází k tak závažným komplikacím, že vyžadují hospitalizaci. Pokud je to právě váš případ, netrapte se tím, berte to jako fakt a také jako bezpečnostní „pojistku“ pro vás a vaše nenarozené dítě. Někdy jde o hospitalizaci preventivní, a to u žen, jejichž těhotenství je nějak opětovně zatíženo závažnými komplikacemi (opakované předčasné porody či potraty nebo vážná onemocnění). Pobyt v nemocnici může trvat jenom po dobu nutnou k vyřešení komplikace, k čemuž se nyní přistupuje častěji než k dlouhodobým hospitalizacím.

* Rooming-in

Většina maminek tento termín moc dobře zná. Ve spoustě porodnic se v dnešní době rooming-in praktikuje a znamená to, že hned po porodu je miminko umístěno na pokoj spolu s vámi. Toto „společné bydlení“ má spoustu výhod, a to jak pro vás, tak pro děťátko. Lépe tak můžete reagovat na jeho potřeby – vidíte, kdy má hlad, kdy potřebuje utišit a podobně.

Existuje i částečný rooming-in, kdy máte potomka u sebe během dne a na noc ho dáváte sestřičkám, které vám ho přinesou jen na krmení. Některé ženy totiž tvrdí, že si potřebují po náročném porodu odpočinout. Myslete ale na to, že navazování kontaktu s miminkem probíhá od chvíle, kdy ho porodíte, a je tedy velmi prospěšné, když bude vedle vás po celou dobu pobytu v porodnici. I podle odborníků má společný pobyt výhody, protože se tak můžete navzájem poznávat a prohlubovat tím emocionální potřeby. Připravte se však na to, že první hodiny mohou být náročné, a než si zvyknete, bude to chvíli trvat.

* Ragády a retence mléka

Kojení je sice ta nejpřirozenější věc na světě, ale je to také velké umění. Může se tedy stát, že vás některé věci s ním související mohou zaskočit nebo ve vás vyvolají nepříjemné pocity, zvláště pokud přijdou nějaké problémy. Mezi ty nejčastější patří nalité nebo tvrdnoucí bradavky, bolestivé bradavky či miminko, které bojkotuje prs. Rozhodně si ale neklaďte za vinu to, že vám to nejde nebo že miminko nechce sát. Každý problém se dá vyřešit – a pokud na něj sama nestačíte, zavolejte nějaké zkušené kamarádce, dětskému lékaři nebo laktační poradkyni.

Bolestivé a popraskané bradavky neboli ragády jsou zásadně výsledkem nesprávné techniky kojení, tedy chybného přiložení nebo sání. To, zda kojíte patnáct minut či pět, s tím nesouvisí. Jakmile k potížím dojde, musíte upravit techniku a zvolit takovou polohu dítěte při kojení, aby byla ragáda v koutku úst. Jako první pak nabídněte zdravý (tedy méně bolestivý) prs a po kojení jej pak namažte nějakou vhodnou mastí. Existují i chrániče bradavek, které umožňují přístup vzduchu k poškozenému místu.

Máte je hodně poničené? Pak mléko odstříkávejte a dítě krmte lžičkou či injekční stříkačkou. Někdy také může dojít k ucpání mlékovodů, a to pokud je kojení omezováno nebo miminko saje nesprávným způsobem. Mléko se pak nahromadí v prsech, objeví se zarudnutí a zduření, které může doprovázet horečka. Uleví vám studené obklady nebo tvaroh.

Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Jako asistentky, sociální pracovnice nebo recepční se uplatníte kvalitně. Díky Jupiteru máte totiž smysl pro zdvořilé chování a…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci