[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Těhotenská cukrovka je porucha látkové výměny, především metabolismu cukrů. Nejčastěji se objevuje v druhé polovině těhotenství po 24. týdnu, protože tehdy placenta vytváří hormony, které mají takzvaně antiinzulinový účinek. Tkáně v těle mají na působení inzulinu sníženou citlivost a slinivka navíc nedokáže dostatečně reagovat na zvýšenou potřebu inzulinu během gravidity. Tělo má tedy v konečném účinku inzulínu málo a ještě špatně fungujícího. Těhotenská cukrovka však končí okamžikem porodu, respektive odloučením lůžka, a během šestinedělí se látková výměna opět zcela stabilizuje.
To, jestli těhotenskou cukrovku dostanete, nemůžete bohužel nijak ovlivnit. Je zcela předurčena dědičností a postihne jen ženy, které k ní mají vrozenou dispozici. Riziko cukrovky však roste s věkem. To má zcela prosté vysvětlení – starší organismus už není tak výkonný jako dříve, a to nejen po fyzické stránce, ale i právě v oblasti metabolismu. A kvůli tomu, že mnoho žen dnes odkládá mateřství až na vyšší věk, je pak počet případů vyšší, než tomu bylo dříve.
Zjistit, jestli máte k těhotenské cukrovce sklony, je těžké. U generace našich maminek a babiček se přítomnost této nemoci nezjišťovala, a tak dnes není možné dohledat, zda ji prodělaly, či nikoli. Testování na těhotenskou cukrovku ještě donedávna probíhalo pouze u rizikových skupin rodiček – to znamená u žen obézních, u těch, kde se cukrovka objevila v příbuzenstvu, či u matek, které již měly nějaké komplikace v předchozích těhotenstvích. Teprve od roku 2009 platí doporučení, aby byly na těhotenskou cukrovku testovány všechny gravidní ženy.
Pokud těhotenská cukrovka není odhalena a léčena, vznikají samozřejmě určitá rizika jak pro dítě, tak pro matku. Dítě především vstřebává glukózu, kterou nemůže využít matčino tělo, a roste tak mnohem rychleji, než je přirozené. Jedná se o tzv. makrosomii a porodní váha dětí maminek s těhotenskou cukrovkou bývá přes čtyři kilogramy. Nemoc může způsobit také poruchu dozrávání tkání plodu, která zvyšuje riziko poranění miminka při porodu. Ani po něm ale obtíže nekončí – u novorozence se mohou objevit poruchy srdečního rytmu nebo potíže s dýcháním, hrozbou je rovněž hypoglykémie. I ve vyšším věku ale hrozí určité komplikace, kromě poruch pozornosti či rizika dětské obezity je to rovněž samotná cukrovka.
Při zanedbání léčby těhotenské cukrovky může dojít k potížím i v případě matky. Během gravidity pak hrozí zejména vysoký krevní tlak, zvýšené riziko infekcí a poranění při porodu a také poruchy jater.Těhotenskou cukrovku jednoznačně prokáže orální glukózo-toleranční test (oGTT), který by měl váš lékař provést mezi 25. a 28. týdnem gravidity, v případě rizikových těhotenství již kolem 20. týdne. Pokud bude výsledek testu pozitivní, nezbývá než se pustit s tímto nepříjemným onemocněním do boje.
Základem je dohled zkušeného porodníka a diabetologa, přísná dieta a pravidelné měření hladiny krevního cukru pomocí jednoduchého přístroje zvaného glukometr. Důležité je nejen složení diety, ale také pravidelnost příjmu potravy. K vyrovnané hladině cukru je třeba jíst častěji v malém množství a ve stejných intervalech, například každé tři hodiny. Ke snižování hladiny krevního cukru napomáhá i pohyb, třeba plavání nebo chůze.
Ačkoli těhotenská cukrovka odezní okamžikem porodu, může znamenat riziko i do budoucna, a to v podobě cukrovky 2. typu (obě cukrovky mají společnou vrozenou dispozici a podobný mechanismus vzniku).