[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Co vás v takovém případě čeká? Jak se liší situace od porodu přirozeného?
Počet dětí narozených císařským řezem u nás každoročně mírně stoupá. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky jím končí zhruba každé páté těhotenství. Počet provedených zákroků stoupá celosvětově, zejména ve vyspělých zemích a pak také tam, kde je kladen velký důraz na ženskou krásu a kde se hojně využívá plastická chirurgie (například v Latinské Americe).
„Důvod k provedení může být buď dopředu znám (například některá chronická onemocnění matky, operace na děloze, poloha plodu příčná nebo koncem pánevním, vícečetná těhotenství a další), nebo může vzniknout akutně až v závěru těhotenství či v průběhu porodu,“ popisuje gynekolog a porodník Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze Podolí MUDr. Miroslav Verner.
UDRŽTE SI PŘEHLED: Co se děje s tělem krátce po porodu? Věřte, že je toho spoustu...
„Akutním důvodem může být mimo jiné třeba dechová tíseň plodu, preeklampsie nebo nekoordinovaná děložní činnost.“ Druhým případem, tedy neplánovaným zakončením porodu císařským řezem, si prošla i jednatřicetiletá Hana Novotná.
„Čekala jsem před rokem a půl své první dítě, dceru Barboru. Už předem mě varovali, že bude velká. Navíc jsem dva týdny přenášela a museli mi porod vyvolávat. Vážím 50 kg a měřím 160 cm, a proto jsem měla z porodu obavy.
Hned po nástupu do porodnice jsem se na císařský řez ptala, ale ujistili mě, že není důvod,“ říká Hana. Ovšem porod se rozbíhal velmi pomalu a obtížně, Hana se málo otevírala a po 32 hodinách neúspěšného snažení vše stejně skončilo na operačním sále. „Kvůli vyčerpání a náhlému akutnímu stavu, kdy Barunka neměla dostatek kyslíku, jsem byla dokonce v celkové anestezii.
Přesto na císařský řez nevzpomínám ve zlém, byl pro mě dobrým koncem toho nekonečného porodního trápení,“ vypráví. Neměla pak potíže ani s rekonvalescencí a sžíváním se s miminkem ani s kojením, což jsou nejčastější obavy žen po tomto zákroku.
Jediné, v čem se poporodní průběh odlišoval od přirozeného porodu, byla doba, kterou musela strávit na jednotce intenzivní péče a nemohla mít dcerku u sebe. Na společný pokoj šly až třetí den po zákroku. Také se jí hůře sedělo, v pohybu bránila hojící se jizva v podbřišku. Tato obtíž však během dvou týdnů vymizela.
„Rekonvalescence je vždy individuální,“ vysvětluje doktor Verner, „některé ženy se adaptují téměř stejně rychle jako po spontánním porodu, obvykle však bývá vše o jeden až dva dny ‚zpožděno‘. Jakmile je čerstvá maminka schopna se o dítě sama postarat, má ho obvykle u sebe. Do té doby se o něj starají dětské sestřičky, které novorozence přinášejí v pravidelných intervalech na kojení.“ Při císařském řezu není pravidlem ani celková anestezie. „Dnes je jednoznačně preferovanou metodou u plánovaných zákroků svodná anestezie – spinální, epidurální. U akutního císařského řezu pak hraje významnou roli čas. Od toho se odvíjí anestezie,“ doplňuje lékař.
Zatímco většina z nás by dala přednost přirozenému porodu, existují i ženy, které z něj mají obrovský strach. Často je způsoben jen předsudky nebo hrůznými historkami z diskusních fór na internetu či vyprávěním kamarádek a známých.
Zatímco určitá míra strachu je přirozená a překonatelná, opravdu panický strach může vést až k operativnímu zakončení těhotenství.
Jak byste měla postupovat, pokud máte opravdu velký strach, informuje porodník Verner: „Téměř každá těhotná žena se bojí porodu, především tedy bolesti s ním spojené. Jen u velmi malého počtu obava přerůstá až v panický strach a úzkost. V současnosti je naštěstí ve většině našich porodnic dostupná řada způsobů, jak rodičku v průběhu porodu zbavit bolesti. Pokud jsou těhotné ženy o těchto možnostech plně a správně informovány v průběhu gravidity (ať už lékařem nebo v rámci předporodního kurzu), u řady z nich se obavy sníží na přijatelnou mez.
Další možností je navštívit odbornou psychologickou poradnu. Jestliže i potom přetrvává panická obava z porodu, myslím si, že provedení císařského řezu je namístě.“ Mnohé americké celebrity podstupují císařský řez plánovaně, protože nechtějí prožívat bolest, nebo z důvodu, aby si nekomplikovaly následný sexuální život poznamenáním porodních cest průchodem dítěte. V České republice však s tímto přístupem nepochodíte. „Přání rodičky není u nás akceptovatelnou indikací k provedení císařského řezu,“ přitakává zástupce Ústavu pro péči o matku a dítě.
Velký počet císařských řezů je plánovaný. Důvody již byly uvedeny (příčná poloha plodu, poloha koncem pánevním, vícečetné porody atd.). Pakliže vás taková situace potká, připravte se na to, že do porodnice nastoupíte zhruba týden před plánovaným termínem. „Zamýšlený císařský řez by neměl být prováděn až v termínu porodu, kdy hrozí nástup spontánního porodu.
Optimální je období na přelomu 39. a 40. týdne těhotenství. Stejně tak by (pokud k tomu není jiný důvod) neměl být prováděn před dokončeným 38. týdnem těhotenství,“ upřesňuje doktor Verner. Jestliže tedy máte císařský řez plánovaný a znáte jeho termín, jak je to s účastí tatínka?
Jedná se vlastně o operaci – bude moci být přítomen v okamžiku narození vašeho děťátka? Tuto informaci vám poskytnou v porodnici. Záleží především na jejím vybavení, uzpůsobení a zvyklostech. Není to zatím všeobecné pravidlo, ale i u nás se už najdou porodnice, které s přítomností tatínka problém nemají. Pokud by se jednalo o zákrok komplikovanější, budoucího tatínka nepřemlouvejte.
Porodila jste císařským řezem a plánujete další miminko? Jak dlouhá doba by mezi tím měla uplynout a jaká rizika z toho pro vás plynou? Optimální interval mezi operací a dalším těhotenstvím vám stanoví váš lékař. Neexistuje spolehlivý obecný údaj, a proto se informace mohou lišit. „Mezi lékaři najdete spoustu názorů a odpovědí. Nejčastěji doporučovaným obdobím je jeden rok, ale jak se ukazuje podle některých studií, je možné, že ta skutečně optimální doba je ještě o šest měsíců delší,“ vysvětluje Miroslav Verner.
Více se dočtete v aktuálním čísle časopisu Maminka.