Interrupce představují velký etický problém, na který se vyskytují ve společnosti přinejmenším dva vyhraněné názory. Z technicko-chirurgického hlediska je miniinterrupce (interrupce v rané fázi těhotenství) běžný lékařský zákrok, se stářím plodu roste i riziko pro zdraví matky, např. riziko neplodnosti. Kromě fyzických komplikací existuje i riziko psychických komplikací v podobě postinterrupčního syndromu.

Jak to probíhá?

Interrupce čili umělé ukončení těhotenství se provádí na základě žádanky vystavené lékařem na některém z gynekologických oddělení nemocnic. Zákrok se nazývá miniinterrupcí, pokud je proveden do osmého týdne těhotenství. Doba těhotenství se počítá od prvního dne poslední menstruace a upřesňuje se ambulantním ultrazvukovým vyšetřením.

Způsoby provedení interrupce:

Chemická interrupce

V závislosti na stádiu těhotenství je interrupce prováděna rozličnými metodami. Chemická interrupce je obvyklá metoda do devátého týdne těhotenství. Procedura sestává z podání buď methotrexatu nebo mifepristonu (RU – 486) následovaným podáním misoprostolu. Asi 8 % z těchto interrupcí vyžaduje následný chirurgický zákrok, obvykle podtlakové odsání.

Chirurgická interrupce

V prvních patnácti týdnech je interrupce podtlakovým odsáním jednou z nejběžnějších metod chirurgické interrupce, která nahrazuje riskantnější kyretáž. Ruční odsátí odstraní embryo pomocí ruční stříkačky, zatímco pro elektrické odsátí se využívá sání elektrické pumpy. Od patnáctého až asi do osmnáctého týdne se roztažení děložního hrdla provádí chirurgicky a chirurgie asistuje i při následném odsávání.

Při roztažení děložního hrdla a následné kyretáži se děloha vyprazdňuje vysátím pomocí zvláštního přístroje. Kyretáž je čištění stěn dělohy kyretou. Roztažení a kyretáž je standardní gynekologický postup, který se vykonává z mnoha důvodů, například vyšetření.

Pozdní interrupce

Jak se plod ve třetím trimestru zvětšuje, musejí se používat jiné techniky. Předčasné vypuzení plodu může nastat po podání prostaglandinu. Tato metoda může být doplněna vstříknutím roztoku soli nebo močoviny do plodové vody. Velmi pozdní interrupce se mohou provést kontroverzním roztažením děložního hrdla a vypuzením celého plodu nebo rozříznutím dělohy a vyjmutím plodu. Druhý popisovaný způsob je podobný císařskému řezu . Metody vyžadují chirurgické rozdrcení hlavy plodu před jeho vyjmutím.

Návrat do normálu

Miniinterrupci můžeme provést do 8. týdne těhotenství. Miniinterrupce je ambulantní zákrok, tzn. že po několika hodinách, pokud je vše v pořádku, žena opouští nemocnici. Má nárok na krátkodobou pracovní neschopnost.

Při těhotenství mezi 8. až 12. týdnem je pro velikost dělohy a plodu výkon o něco technicky náročnější i rizikovější. Hrozí větší krvácení a proto jsou ženy na 24 hod. hospitalizovány. Tyto ženy by měly mít k výkonu zjištěnou krevní skupinu a Rh faktor. Pokud je Rh negativní, musí po výkonu dostat anti Rh imunoglobulin, který zabrání jejich senzibilitě, která by vedla k tvorbě protilátek proti červeným krvinkám plodu v dalším těhotenství a tím k jeho vážnému ohrožení na životě.

Zvláštním způsobem se provádí potrat formou tzv. redukce počtu plodů. Ta se používá zejména v případech po umělém oplodnění, kdy je v děloze několik úspěšně počatých dětí a toto vícečetné těhotenství je nežádoucí. V takovém případě se v jedenáctém týdnu za ultrazvukové kontroly vstříkne do tělíčka plodu přes břišní stěnu injekce chloridu draselného, která jej usmrtí.

Po těchto zákrocích je nutné, aby žena dodržovala tzv. šestinedělí. Jde o období, kdy se organismus potřebuje po prodělané interrupci obnovit. V tomto čase odcházejí z těla tzv. očistky. Můžeme jej popsat jako výtok, který je zpočátku krvavý, později vypadá jako nahnědlé špinění. Očistky odcházejí z těla i po porodu, a to po dobu dvou až šesti týdnů. Po interrupci je toto krvácení kratší, tedy doba od jednoho do čtyř týdnů.

Krvácení by nemělo být silnější než normální menstruace ani být doprovázeno silnými bolestmi v podbřišku nebo horečkou. Pokud by se podobné komplikace vyskytly, je třeba okamžitě vyhledat lékaře.

Mnohdy také ženy zapomínají, že je nutné zdržet se v období šestinedělí pohlavního styku. Někteří lékaři doporučují celých šest týdnů. Nejde jen o otázku hygieny, ale žena musí počítat s tím, že je možné otěhotnět už před první menstruací, tj. třeba i týden po interrupci. První menstruace po zákroku se vám nejspíš objeví čtyři až šest týdnů po zákroku.