„Obecně v USA platí, že pokud si člověk platí zdravotní pojištění, dostane se mu péče, kterou bychom u nás označili za nadstandardní. Jestliže si pojištění neplatíte a musíte jít do,chudinských‘ nemocnic, dostanete péči asi jako v Čechách. Já jsem pojištění měla, takže o mě bylo postaráno naprosto perfektně,“ vysvětluje Petra.

Po celé těhotenství chodila do ordinace, kde sloužili dva gynekologové. Během gravidity poznala oba, protože nebylo jisté, který z nich bude u porodu. Samotný příchod miminka na svět proběhl v nemocnici, kterou si Petra předem prohlédla, s manželem absolvovala přípravný kurz a sepsala porodní plán. „Když jsem začala rodit, zavolala jsem svému lékaři a odjela do porodnice. Po celou dobu porodu, tedy celkem 27 hodin, se mnou byl manžel a kamarádka. Byli jsme v pokoji, kde kromě nás nebyl nikdo jiný, měli jsme tam vlastní koupelnu a kompletní zařízení k péči o novorozence.

Lékař mě chodil pravidelně kontrolovat, sestra byla k dispozici neustále. Po porodu mě i s dítětem, které bylo pořád se mnou, převezli na poporodní pokoj, manžel tam mohl kdykoli přijít i přespat,“ popisuje americkou zkušenost Petra. Dopředu si rodiče museli zajistit dětského lékaře, který dítě převezme do péče: „Porodila jsem v 0.38 hodin a pediatr přišel prohlédnout miminko v pět ráno! V porodnici jsme pak byli tři dny. Když jsme odjížděli, sestra musela povinně zkontrolovat, jestli děťátko správně poutáme do autosedačky. Následná péče o dítě i o mě probíhala stejně -nikdy jsme nikde nečekali, všichni byli milí, ochotní a vstřícní. Je ale pravda, že přestože jsem měla pojištění, vždy jsem musela připlácet - za těhotenskou péči 250 dolarů, za porod 220, za péči o dítě asi 200. Každá návštěva lékaře pak znamenala paušální poplatek 20 dolarů a v lékárně pak ještě pět nebo deset.“

Mateřská dovolená trvá v USA šest týdnů, někteří zaměstnavatelé dávají v rámci firemních benefitů i více, většinou tři, výjimečně i šest měsíců. Prvních šest týdnů dostává maminka 100 % platu, další podpora záleží na zaměstnavateli.

Pokud chce žena zůstat doma déle, musí své zaměstnání opustit. „Mně se šest týdnů zdálo hodně málo, takže jsem ze zaměstnání odešla,“ říká Petra. Po návratu do práce musí zaměstnavatel ženě umožnit kojení, tedy buď si matka odskočí k dítěti, anebo mléko odstříká a uloží v ledničce přímo v zaměstnání.

Petra Muzikářová

Sehnat jesle či školku není vůbec žádný problém, jen otázka peněz: „Za tuto péči se hodně platí, firemní školky jsou trochu levnější, nás stála asi 600 dolarů za měsíc, soukromé stojí okolo tisícovky, ve velkých městech i víc. Pak už je nutné zvážit, kdy se to ještě vyplatí a kdy už je lepší, aby žena zůstala doma, čímž ale ztrácí pojištění pro sebe i pro dítě, a to je pak nutné hradit z manželova platu.“

S kojencem je v USA možné jít kamkoli, nikoho nepohoršuje ani kojení na veřejnosti: „Taky je ale normální pracovat až do porodu, a to třeba i v chemické laboratoři. Neexistují tady žádné úlevy v tomto směru. Když jsme žili v USA, vadila mi hlavně ta krátká mateřská, odložit dítě v šesti týdnech je hrozné a pro mě nepřijatelné. Naopak skvělá byla zdravotní péče, která mi pak doma hodně chyběla - u nás jsem do poslední chvíle nevěděla, kdo mě bude rodit, část porodu se mnou manžel nemohl být, chybělo nám soukromí, na několik hodin mě oddělili od dítěte a personál byl podstatně méně přátelský - no vždyť víte, jak to vypadá v našich nemocnicích,“ říká Petra a dodává: „Za ideální bych považovala kombinaci americké zdravotní péče s delší, alespoň roční mateřskou, možností vrátit se do stejného zaměstnání s firemní školkou a tím, že mě budou i nadále považovat za rovnocenného zaměstnance. To je ale sci-fi...“