Když se něco pokazí: Bojíte se operace v těhotenství?

Nutnost jít na operaci vás asi nikdy nepotěší. Pokud jste ale v jiném stavu, vaše obavy budou dvojnásobné. (Ne)jsou ale zbytečné?
Když se něco pokazí: Bojíte se operace v těhotenství?

Ideální samozřejmě je, pokud po dobu své gravidity žádný zákrok podstoupit nemusíte. Ne vždycky to ale jde zařídit, takže jestliže vás přece jen nějaká operace čeká, pokuste se zjistit co nejvíce podrobností a co nejlépe se na ni připravit.

Zkusíme vám v tom alespoň trochu pomoci. Probereme nejprve ty, které přímo souvisejí s těhotenstvím. Docela častým zákrokem, který se v jiném stavu provádí pod narkózou, je cerkláž děložního čípku. Existuje-li nějaké riziko, že by čípek nemusel těhotenství vydržet a začal by se zkracovat a otevírat, lékař jej v krátkodobé celkové anestezii stáhne dvojitým stehem z nevstřebatelného vlákna. Ponechá jej na místě do 38. týdne gravidity a před porodem jej odstraní. Po tomto drobném zákroku můžete slabě krvácet i několik dní. Někdy bohužel i přes provedenou cerkláž dojde k dalšímu otevírání děložního hrdla a předčasnému porodu. Vaším úkolem bude dodržet alespoň několikadenní předepsaný klid na lůžku a řídit se pokyny vašeho lékaře. Neschopenku budete mít pravděpodobně až do porodu.

Miminko, otoč se!

Svým způsobem se za operaci dá pokládat také manuální obrat miminka v děloze. Ten se provádí, nebo lépe řečeno se o něj lékař pokusí, pokud se jak klinickým, tak ultrazvukovým vyšetřením prokáže, že se plod nachází v poloze koncem pánevním napřed, to znamená zadečkem. Pro budoucí porod je taková pozice méně příznivá, než když je dítě hlavičkou napřed, proto se lékaři většinou snaží děťátku „domluvit“, aby se otočilo. To se provádí zevními hmaty mezi 35. a 38. týdnem těhotenství, kdy plod ještě není moc velký a v děloze je dostatek vody. Těhotná však nesmí při tomto zákroku mít žádné děložní stahy, proto se asi 25 minut před výkonem podává ženě infuze s preparátem tlumícím děložní činnost.

Před vlastním obratem se provede ultrazvukové vyšetření, aby lékař mohl zkontrolovat uložení plodu v děloze, stanovit množství plodové vody a zkontrolovat stav placenty. Také se provádí kardiotokografický záznam, aby měl lékař čerstvé informace o stavu miminka. Samotný obrat provádějí dva porodníci - první ručně otáčí plod v děloze, druhý průběžně kontroluje ultrazvukem jeho stav. Těhotná žena přitom leží na zádech s mírně pokrčenýma nohama v kolenou. A jak vypadá samotné otočení plodu? Lékař přiloží obě ruce na břicho rodičky, jednu dá na záhlaví plodu, druhou na jeho zadeček.

Žena musí uvolnit jak břišní stěnu, tak i svalovinu dělohy (v tom jí pomůže zmíněná infuze). Porodník pak začne mírným tlakem dlaně tlačit lehce hlavičku plodu dolů směrem k pánevnímu vchodu. Druhou dlaní lehce tlačí zadeček plodu vzhůru směrem k hrudníku matky. Výkon by neměl být bolestivý a jeho celková délka by neměla přesáhnout tři minuty. Úspěšnost není nikdy dopředu zaručena. Někdy obrat provést nelze kvůli omezené pohyblivosti plodu, výjimečně může mít za následek odloučení části placenty nebo změny srdeční akce miminka. Proto se obrat provádí pouze tam, kde je připraven tým operačního sálu, aby v případě komplikací ukončil těhotenství císařským řezem.

ČTĚTE TAKÉ: Jak se rodí v USA: Šest týdnů mateřské a kojení v práci

Pokud se obrat povede, lékař znovu zkontroluje polohu plodu a stav placenty ultrazvukem, opět se natáčí také třicetiminutový kardiotokografický záznam srdeční akce plodu. Rh negativním ženám je navíc aplikován preparát k zabránění tvorby protilátek proti červeným krvinkám plodu. Bohužel, některá miminka jsou natolik tvrdohlavá, že i když se tento zákrok povede, do porodu se stihnou opět otočit zadečkem napřed.

Pozor na náhlé příhody

Komplikace jsou přesně tím, čeho se při různých operacích a dalších zákrocích nejvíc bojíme. „Žádné pracoviště ani lékař vám nemůže zaručit ideální a nekomplikovaný průběh, ale všeobecné komplikace provázející operační výkony jsou díky pokroku v medicíně velmi řídké. Patří mezi ně například trombóza, tedy tvorba krevních sraženin v žilách kupříkladu dolních končetin, dále embolie, tedy uzavření žil krevní sraženinou, případně krvácení během operace či po ní, nebo infekce v operačním poli,“ vysvětluje gynekolog Jan Řičánek.

U drobných operačních výkonů, například u cerkláže čípku, jsou závažnější komplikace vzácné. Přesto může dojít ke krvácení z děložního hrdla, k poškození vaku blan s odtokem plodové vody, který může vést k potratu, k zánětlivé komplikaci po výkonu nebo ke vzniku tzv. fibrózní jizvy s následnou poruchou otevírání hrdla děložního při porodu. Lékaři se nicméně snaží, aby možným komplikacím předešli, v čemž jim můžete pomoci tím, že budete dodržovat klidový režim a další pokyny. Čemu se ale většinou příliš předejít nedá, jsou tzv. náhlé břišní příhody, které se nevyhýbají ani budoucím maminkám. „Náhlé příhody břišní v těhotenství představují problém, neboť samotnou graviditu mnohdy mění - a to někdy zcela zásadním způsobem - příznaky choroby, které jsou jinak v netěhotenském stavu typické a relativně dobře rozpoznatelné,“ říká doktor Řičánek.

Typickým příkladem je nejčastější chirurgická komplikace v jiném stavu - zánět slepého střeva, který se vyskytuje asi u jednoho z 1000 až 1500 porodů. V první polovině těhotenství zpravidla nebývá obtížné zánět slepého střeva rozpoznat. Jiná situace však nastává v druhé polovině gravidity. „Diagnostika této pro laika banální choroby je ztížena například zvětšující se dělohou, hormonálními vlivy, nemožností opřít se o laboratorní výsledky zánětlivých ukazatelů v krvi těhotné. Kterou ženu při graviditě občas nebolí břicho, nezvrací nebo nemá průjem?
O tyto příznaky, které jsou pro zánět apendixu příznačné, se lékař nemůže opřít. Přitom na tuto možnost musí pamatovat, neboť při apendicitidě je ohrožena nejen budoucí maminka, ale i plod.

Progrese zánětu slepého střeva je v těhotenství dvakrát až třikrát vyšší, stoupá riziko perforace, tedy roztržení střeva a rozvoj zánětu pobřišnice. Při rozvinutém zánětu hrozí potrat nebo předčasný porod,“ vysvětluje MUDr. Řičánek. Léčba spočívá v odstranění slepého střeva. Lékař je nucen mnohdy operovat již při pouhém podezření na apendicitidu. Pokud stav plodu není ohrožen a těhotenství není blízko termínu porodu, není nutno současně provádět sekci. V opačném případě je nutno graviditu ukončit právě císařským řezem a současně je odstraněno slepé střevo.

Jaké z toho plyne poučení pro budoucí maminky? „Hlaste svému gynekologovi všechny příznaky, byť se vám zdají banální. Ne každé pobolívání „těhotného bříška“ je nevinným problémem. Nezlobte se na ošetřujícího lékaře, když vás pošle s „pobolíváním“ do nemocnice, protože si není jistý. Zánět probíhá velmi rychle a situace se může během několika málo hodin dramaticky zkomplikovat. Nezlobte se ani na operatéra, pokud vám „vyrobí“ nepříliš vzhledný dolní střední řez. Nečiní tak proto, že by byl nešetrný, ale proto, že právě tento řez mu umožňuje spolehlivě prohlédnout orgány dutiny břišní a bezpečně provést plánovaný výkon,“ dodává gynekolog.

Je to bezpečné?

Jedním slovem - je. Za bezpečné se operace budoucích maminek považují už několik let. To ale neznamená, že se nemohou zkomplikovat - podobně jako operace u netěhotných žen a mužů. Zejména chirurgické ovlivňování vrozených vad miminka uvnitř dělohy se začalo rozvíjet v 90. letech minulého století, takže s ním lékaři již mají bohaté zkušenosti. Nejčastěji se používá punkce orgánů plodu, většinou tam, kde se vlivem určitého patologického jevu hromadí tekutina, například v močovém měchýři dítěte. Na rozdíl od těchto punkcí lékaři postupně upustili od tzv. výkonů na otevřené děloze, tedy operací plodu při operativním otevření břicha a dělohy matky.

Byly totiž vysoce rizikové, a i když byly technicky úspěšné, miminko pak často zemřelo na pooperační komplikace. Všechny metody prováděné v těhotenství mají společné to, že se lékaři soustředí nejen na matčino tělo, ale také na to, jak operaci zvládne děťátko v děloze. Protože je známo, že od druhého trimestru již cítí bolest, je nutné vyřešit nejen analgezii pro matku, ale i pro plod. Většina podávaných anestetik naštěstí prochází placentou, a tudíž ovlivňuje jak matku, tak dítě. Anesteziolog si je vědom rizik a předem pečlivě promýšlí dávku anestetika tak, aby oba pacienti necítili bolest a přitom bylo množství léků bezpečné.

Psychická pohoda matky při operaci, před ní a po ní je velmi důležitá pro zdar výkonu a také následnou rekonvalescenci. Je přirozené, že těhotná se zákroku velmi bojí, protože má strach nejen o sebe, ale především o své nenarozené dítě. Proto se lékaři snaží poskytnout nastávajícím maminkám co nejvíce informací, a tak úzkosti co nejúčinněji zmírnit. U některých operací je potřeba „uklidnit“ také plod, aby se během zákroku nehýbal. To se dělá navozením tzv. svalové relaxace, a to podáním účinné látky přímo do plodu nebo do pupečníku. Tím se omezí jeho pohyby asi na 2 až 4 hodiny, dítě ale nemusí být „v narkóze“.

Pak je možné operovat při tzv. analgosedaci matky, kdy je žena utlumena, ale může spolupracovat. K celkové narkóze se přistupuje jenom u velmi úzkostných matek, které by zákrok v analgosedaci těžce prožívaly.

Operace v minulosti

Jiný stav mohou ovlivnit také zákroky, které žena absolvovala ještě před otěhotněním. Pokud máte za sebou nějakou gynekologickou operaci, může být vaše gravidita riziková. Zejména se to týká předchozích zákroků na děloze, tedy císařských řezů (především těch opakovaných), operačního odstraňování myomů, vytětí děložní přepážky a dalších výkonů na děložní dutině, po nichž se v děložní stěně vytváří jizva. Ta je vlivem rozpínání v těhotenství náchylná k prasknutí buď ještě v graviditě, nebo při porodu.

Pakliže jste dřívější sekci absolvovala podélným řezem na přední děložní stěně, mělo by být i následující těhotenství ukončeno stejným způsobem. Pokud lékař zkonstatuje, že těhotenství po předchozím císařském řezu není rizikové, stačí důkladné sledování v průběhu gravidity. Mamince by ale neměly být podávány prostředky zesilující děložní stahy. Po porodu by měl porodník dělohu důsledně prohmatat, aby vyloučil případnou částečnou trhlinu. Pokud je žena po tzv. závěsné operaci, která se provádí k úpravě sestupu dělohy, je ohrožena děložními srůsty, jež mohou být příčinou poloh plodu, které jsou pro porod nevýhodné.

Pak záleží na konkrétní situaci a dohodě s porodníkem. Císařský řez vám gynekolog možná navrhne i v tom případě, že jste při předešlém porodu utrpěla rozsáhlá poranění pochvy a hráze, která se zahojila jizvami. V takovém případě je totiž spontánní porod ohrožen. Některé ženy prošly operací děložního hrdla - zde záleží na jejím rozsahu. Jestliže šlo jen o konizaci čípku či tzv. nízkou amputaci hrdla, průběh těhotenství ani porodu by to ovlivnit nemělo. Při vysoké amputaci hrdla hrozí potrat kvůli jeho nedostatečnému uzávěru, proto se tyto zákroky lékaři snaží provádět až u žen, u nichž je pravděpodobné, že už rodit nebudou.

Pokračování >>>

Maminka je díky vašim hlasům ve finále ankety Křišťálová Lupa! Podpořte nás prosím ještě v závěru, ať společně vyhrajeme.

Přihlásit se

AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Kvůli tomu, že jste v zaměstnání zavalena prací, si už nenacházíte čas na maličké radosti, které vám dříve ozvláštňovaly život. I když…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci