[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Porod je pro dítě obrovskou zátěží. Během každé kontrakce klesá průtok cévami dělohy, čímž se redukuje přívod kyslíku k miminku. Zdravé dítě má určité kompenzační mechanismy, pomocí kterých tuto námahu po určitou dobu zvládne. Porod miminka, které však není z jakýchkoli příčin úplně v pořádku (nedostatečná funkce placenty, přenášení, pupečníkové komplikace), je nutné pomocí vhodných léků a určitým způsobem vést a usměrňovat. „Kdybychom rodičku v těchto případech jenom monitorovali, nijak neléčili a do porodního děje nezasahovali, měli bychom jenom jednu jedinou možnost, jak plodu v nesnázích pomoci, a to je císařský řez,“ říká MUDr. Michal Koucký. V dnešní době, kdy porodníky nárůst císařských řezů trápí, proto volí prevenci, tedy řízený porod.
*1. podporující děložní stahy *2. snižující napětí hladké svaloviny *3. potlačující kontrakce *4. antibiotika *5. na tlumení bolesti *6. proti strachu
Jedná se o preparáty, které výrazně stimulují děložní činnost. Rodičce mohou být podány buď před porodem (aby zesílily slabé děložní stahy a tím rozběhly porod), nebo po porodu (k léčbě silného krvácení, které v důsledku porodu nastalo).
Oxytocin – je hormon vylučovaný podmozkovou žlázou. Jde o látku, která je tělu vlastní, a proto se s ní organismus rychle vypořádá. Aplikuje se infuzí v případě slabé děložní činnosti nebo nutnosti ji vyprovokovat.
Prostaglandiny – jsou látky produkováné přímo v těle ženy, které výrazně stimulují činnost dělohy a kromě toho mají vliv i na děložní čípek, čímž ho lépe připraví k porodu. Zavádějí se nejčastěji do pochvy ve formě tablety nebo gelu navíc, za účelem vyvolání porodu.
Methylergometrin – vyrábí se z námelu (cizopasník na obilí), který má výrazný vliv na stahování dělohy. Preparát se ženám dává výhradně po porodu dítěte, nejlépe i placenty. Silné stažení dělohy způsobí kontrakci děložní cévy v oblasti rány po placentě a sníží tím krevní ztrátu.
Léky se odborně nazývají spasmolytika. Porodník je podává v případě snížení napětí děložního čípku a rychlejšího otvírání branky. Tyto medikamenty ruší vedlejší zdroje děložních stahů, čímž koordinují a zpravidelňují děložní činnost. Některé druhy spasmolytik obsahují i složku proti bolesti.
V případě, že je plod porodem již příliš „utahán“ a přestává ho tolerovat, přikročí lékař k podání preparátů, které kontrakce utlumí (tzv. tokolytika). Mezitím se překlene čas nutný do zorganizování císařského řezu.
Když odteče plodová voda, přestává být dítě, které ještě nemá zralý imunitní systém, dostatečně chráněno před infekcí. Proto lékaři pro jistotu ordinují po dvanácti hodinách po odtoku plodové vody antibiotika, jež jsou vhodnou prevencí před nákazou miminka. Kromě toho je v pochvě matky přítomna také bakterie Streptococcus agalactiae, která zvyšuje jednak riziko možného rozvoje zánětu mozkových blan u plodu, druhak i celkové novorozenecké infekce. Antibiotika se podávají také v případě, že má rodička teplotu nebo laboratorní příznaky zánětu.
Každá žena snáší bolest jinak. Některá zvládne porod bez tišicích prostředků, jiná je naopak potřebuje. Porodníci se snaží nejdříve použít nefarmakologické metody, jakými jsou například možnost chůze, změny polohy, teplá sprcha či masáže. Po vyčerpání těchto možností přichází na řadu podání léků v různé formě a dávce.
Analgetika – rodička je může dostat do žíly v infuzi nebo do svalu. Zároveň je možné využít i jejich spasmolytický efekt.
Epidurální analgezie – nejznámější prostředek k lokálnímu umrtvení nervů vedoucích k porodním cestám. Léky se podávají přes páteřní kanál tam, kde vystupují nervy vedoucí bolestivé vzruchy. Neproniká se do kanálu míchy. Výhodou je, že aplikovaná látka tlumí jen bolest, hybnost zůstává plně zachována. Epidurální analgezii aplikuje anesteziolog.
Hormonem stresu a strachu je adrenalin. Vývojově způsobuje u zvířat celkovou připravenost na reakci na ohrožení – buď boj, nebo útěk. V případě, že byla ohrožena (predátorem) rodící samička, vyplavený adrenalin utlumil kontrakce. To samé funguje i v případě žen. Když je rodička neklidná a projevuje nadměrné obavy až hysterii, adrenalin se vyplaví z těla ven a tím dojde k utlumení kontrakcí. V tomto případě je možné podat léky na zklidnění psychického stavu z řady neuroleptik. Poté obvykle nastane pravidelná a vydatnější děložní činnost. V případě, že neumíme přesně odlišit poslíčky od začínajícího porodu, podáním tabletky tyto dvě situace spolehlivě zjistíme. Při poslíčcích žena většinou usne a vyspí se, v druhém případě se po podání léku porod rozběhne.
Některé ženy musejí v těhotenství (někdy i předtím, než do jiného stavu přišly) užívat pravidelně léky. Jde například o inzulin, antiepileptika, bronchodilatancia, psychofarmaka či jiné preparáty. I tyto je třeba rodičce během porodu podávat. Zde mají lékaři na zřeteli jak změny v orgánových systémech matky (hemodynamika), tak její odlišnou psychickou situaci (psychofarmaka) a možný vliv preparátu na děložní aktivitu (bronchodilatancia).