[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Lékaři se obecně shodují na tom, že užívání speciálních multivitaminových doplňků stravy pro těhotné není nutné. Těhotná žena by se spíše měla zaměřit na vyváženou, mnohostrannou stravu, obsahující dostatečné množství ovoce, zeleniny, masa, ryb, luštěnin, celozrnného pečiva a mléčných výrobků.
Čtěte také: Pravda a lež o těhotenských vitaminech
Výjimkou je ovšem příjem kyseliny listové, zinku a železa, u nichž je obtížné získat denní doporučenou dávku z běžné stravy. Multivitaminové doplňky jsou doporučovány především těhotným ženám – vegetariánkám, ženám alergickým na některé potraviny, kuřačkám, ženám s vícečetným těhotenstvím nebo chronicky nemocným ženám.
V ostatních případech lze multivitaminové přípravky, samozřejmě po poradě s ošetřujícím lékařem, užívat jako doplnění denní doporučené dávky vitaminů, minerálů a stopových prvků. Těhulky by tedy měly pamatovat na to, že multivitaminové přípravky nenahrazují pestrou a vyváženou stravu. Vitaminy a minerály obsažené v běžné stravě, se navíc lépe vstřebávají nežli jejich syntetické formy, jež jsou součástí multivitaminových přípravků. Výjimku tvoří pouze kyselina listová neboli vitamin B9.
Důležitou součástí těhotenského jídelníčku je vitamin C, jehož nedostatek je podle některých studií spojován s preeklampsií a předčasným odtokem plodové vody. Vitamín C najdete především v čerstvém i mraženém ovoci, zelenině, anebo zelí.
Vitamín E má zase vliv na dělení buněk a na tvorbu hormonů. Je obsažen v rostlinných olejích, hlávkovém salátu, celozrnném pečivu, hovězím masu, rýži, másle a vaječném žloutku.
Vitamín D je důležitý pro ukládání minerálních látek do kostí. Tvoří se po vystavení kůže slunci bez použití krému s ochranným faktorem. Kromě slunečního záření dostatek vitaminu D zajistí rybí tuk, vejce a máslo.
Doporučený příjem kyseliny listové neboli vitaminu B9 nelze pokrýt pouze běžnou stravou. Proto těhulky užívají doplněk stravy obsahující tento vitamín, který je tolik důležitý pro krvetvorbu a normální vývin plodu.
Příjem kyseliny listové před otěhotněním a na počátku těhotenství navíc působí jako účinná prevence defektů neurální trubice u dítěte. Pravidelné užívání doporučených dávek tohoto vitaminu snižuje riziko výše zmíněné vady o 50 až 70 procent.
Zdrojem kyseliny listové je například listová zelenina (zejména špenát, brokolice a růžičková kapusta), fazole, hrách nebo pomerančová šťáva. Kromě vitaminu B9 jsou pro těhotné ženy důležité také vitaminy B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B6 (piridoxyl) a B12 (kobalamin).
Čemu se během těhotenství vyhnout? Přílišné konzumaci potravin, které obsahují vysokou dávku vitaminu A. Tedy především konzumaci jater a džusů obohacených beta-karotenem a vitaminem A. Dalším zdrojem vitaminu A je například mrkev, hrášek, máslo, rybí tuk a vaječný žloutek.
Z jakého důvodu představuje přílišná konzumace potravin obsahujících vitamin A pro těhulky riziko? Denní dávky vitaminu A by neměla překročit 1,1 miligramů. Vyšší dávky tohoto vitaminu mají totiž negativní vliv na plod a v krajních případech mohou zapříčinit dokonce vrozenou vývojovou vadu plodu.
Těhotná žena by proto měla s opatrností používat multivitaminové preparáty, které často obsahují vysoké množství vitaminu A, a snadno by tak mohlo dojít k předávkování a tím pádem i k vážnějším těhotenským komplikacím.
Žena předá v průběhu těhotenství svému dítěti zhruba 100 gramů minerálních látek. Plod nejvíce zadržuje vápník, fosfor, zinek a železo. Na počátku těhotenství plod přijímá minerální látky pouze nepatrně, koncem těhotenství se však jeho příjem zvyšuje.
Pokud má těhotná žena pestrý a vyvážený jídelníček, přijímá tak dostatečné množství minerálních látek potřebných k tomu, aby byla dostatečně zásobena ona i dítě. Bývá ovšem běžné, že se těhotná žena potýká s nedostatkem železa či zinku, a tak je bere ve formě tablet.
Říká se, že těhotná žena by měla denně zkonzumovat 200 mililitrů mléka, 1 jogurt a 50 gramů tvrdého sýra. Neboť především v mléce a mléčných výrobcích je obsaženo vysoké procento vápníku, jenž je tolik důležitý pro tvořící se kostru plodu.
Pokud žena trpí například alergií na mléko nebo nemůže z jiných důvodů konzumovat mléčné výrobky, měla by se poradit s ošetřujícím lékařem ohledně užívání vápníku v tabletách.
Potřeba železa bývá v těhotenství dvojnásobná a je poměrně obtížné ji naplnit v rámci běžné stravy. Nedostatek této minerální látky se u těhotné ženy může projevit chudokrevností, která se léčí podáváním železa ve formě tablet. Vysoká potřeba železa v době těhotenství je způsobena především zvýšením množství krve v krevním oběhu těhotné ženy a nutností vytvořit u miminka zásoby železa na několik prvních měsíců jeho života, kdy bude pouze kojeno.
Kromě železa ve formě tablet je tato minerální látka obsažena také v mase, rybách, celozrnném pečivu, luštěninách, vaječném žloutku, bramborách či zelených druzích zeleniny. Za poznatek rovněž stojí fakt, že železo se lépe vstřebává ze živočišných zdrojů než ze zdrojů rostlinných.