Věk 20 a 29 lety

Za optimální pro porod prvního dítěte se z biologického hlediska považuje věk mezi 20 a 29 lety, můžete se však setkat i s tvrzením, že ideální doba je mezi 27–34 lety věku. Nejplodnější jsou ženy mezi 24. a 25. rokem života a právě v tomto období je také nejlépe připraveny donosit zdravý plod. Šance k početí u žen mezi 19. a 30. rokem je v každém menstruačním cyklu více než 50procentní. Období mezi 20–25 lety se jeví ideální také z hlediska rizika předčasného porodu či potratu.

Věk 30 a 35 lety

Těhotenství ve vyšším věku s sebou nese rizika

Rozhodně neplatí, že každé těhotenství po 30. roce věku ženy je třeba považovat za rizikové. Průběh gravidity je ovlivněn mnoha dalšími faktory, ne pouze datem narození těhotné ženy. Je ale určitě dobré vědět to, že těhotenství v pozdějším věku s sebou obecně nese větší zdravotní rizika, na která lékaři upozorňují.

• Ledvinová onemocnění – projevují se otoky, vysokým krevním tlakem a bílkovinou v moči. Jedná se o vážnou komplikaci, těhotnou ženu je nutné sledovat. Pokud je to nutné, dochází k vyvolání předčasného porodu, protože onemocnění může vést k poškození nebo selhání ledvin nastávající maminky. V těhotenských poradnách se tyto komplikace daří dobře diagnostikovat sledováním příslušných vyšetření.

• U starších žen je větší výskyt tzv. hypotrofů, tj. dítě není dostatečně vyživováno placentou. Vývoj placenty se sleduje pomocí ultrazvukového vyšetření od 3. měsíce těhotenství.

• U dětí starších matek se častěji vyskytují poruchy chromozomů, z nichž nejznámější je Downův syndrom. Tato onemocnění lze vyloučit pomocí prenatální diagnostiky.

• Z výzkumů vyplývá, že ženám ve věku okolo čtyřicítky hrozí mnohem vyšší riziko potratů.

• Větší zátěž a rizika představuje i samotný porod, jakož i vyšší pravděpodobnost ukončení těhotenství císařským řezem (není to však pravidlo).

• Uvádí se, že u starších prvorodiček se také častěji objevují zdravotní komplikace po porodu.

Věk 35 a 40 lety

Pozdní těhotenství jako fenomén

Starší prvorodičky jsou sice trendem naší doby, ovšem i v minulosti ženy rodily v pozdějším věku – své děti přiváděly na svět během celého reprodukčního období, tedy poslední z nich i kolem 40. roku věku. Nevýhodou dětí starších matek ovšem v dnešní době bývá to, že zůstávají jedináčky, ať už skutečnými, či „falešnými“ – což je psychologický termín pro benjamínky, kteří mají výrazně starší sourozence.

Určitou nepříjemností pro pozdější mateřství může být ubývání fyzických sil. Na druhou stranu však zralé ženy vyvažují tento „hendikep“ tím, že se o svůj zdravotní stav a fyzickou kondici starají mnohem zodpovědněji než ve věku, kdy šlo všechno „tak nějak samo“. A z lékařského hlediska prý přestavují mnohem rizikovější skupinu obézní pětadvacetileté matky než štíhlé čtyřicátnice.

Starší matky bývají také vyrovnanější po psychické a emoční stránce, k čemuž přispívá i stabilnější finanční zázemí, a více si mateřství užívají, ačkoli díky životním zkušenostem se mohou o své dítě více obávat. Ale i tady samozřejmě platí, že jde o obecné tvrzení.