V té době jsem byla těhotná a měla jsem víc času na sebe a tak zbyl čas i na čtení. Kromě jiného mě zaujala hlavně část v této knize s názvem „Prenatální zkušenost a porod“. Metoda Dianetiky prokázala, že slova vyřčená během okamžiků bolesti a bezvědomí mohou mít zpětný vliv na jedince v pozdějších obdobích života. Tyto situace jsou se slovy i emocemi zaznamenány v mysli osoby a mohou být v budoucnu zdrojem různých nechtěných pocitů, fóbií,nutkání a negativních stavů. To se děje vlastně i během kontrakcí a porodu samotného.

Svůj první porod jsem absolvovala před 16ti lety běžným způsobem, Dianetiky neznalá a tak vím, o čem mluvím a mám co porovnávat. Tehdy mi sestřičky i pan doktor neustále něco říkali: „Tlačte, dýchejte, dejte hlavu na prsa, už to bude“ a tak podobně a já se tehdy soustředila na to, co mi říkají a dělala jsem to, co chtějí a vůbec jsem nepřemýšlela nad tím, jestli to tak chci já. Proto jsem se tentokrát rozhodla, že vyhledám takové zařízení, kde vyhoví všem mým přáním, i co se týká ABSOLUTNÍHO TICHA.

Doma jsme s manželem sepsali „porodní plán“ podle předlohy manželů z Brna, kteří už s tichým porodem měli zkušenost. Ten jsme sebou vezli do porodnice, kde jsme ho předložili ošetřujícímu personálu a lékařce, která měla službu. Dívali se na nás sice zprvu nevěřícně, nicméně všecka přání respektovali. To co bylo potřeba jsme si řekli ve chvílích mezi kontrakcemi a při porodu samotném bylo opravdu absolutní ticho. Od příjezdu do porodnice k narození naší dcery uběhlo pouze 78 minut a i přes drobné šití jsem byla tak v pohodě, že kdyby to naše zdravotnictví dovolilo, šla bych už dvě hodiny po porodu nejraději domů.

Dcerka se narodila klidná, neplakala, seznámili jsme se s ní, řekli jsme jí kde jsme a vlastně jsme jí ani na chviličku nespustili z očí. Pokaždé jsem s ní byla já nebo manžel. I během všech vyšetření a očkování jsem vyžadovala to samé – TICHO. Během všech dob porodních jsem se tentokrát věnovala sobě, poslouchala jsem své tělo, soustředila jsem se jen na sebe a miminko a nenechala jsem se rozptylovat ničím. Nemohu říci, že to nebolelo, ale vnímala jsem tu bolest jen okrajově. Vše bylo o to příjemnější, že mě po celou dobu manžel držel za ruku a byl i prostředníkem s ošetřujícím personálem.

Dnes už mám za sebou TICHÉ PORODY dva a doma dvě úžasné malé slečny a jednu dospívající dámu. Myslím, že to byl jen začátek toho dobrého, co jsem mohla pro své děti udělat a budu dále pokračovat. Nic to nestojí a odměnou jsou mi šťastné a spokojené děti.
Dianetika nám zlepšila život ve všech oblastech, dnes a denně si ověřuji, že to co se tam píše, opravdu funguje. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit přečíst si tuto knihu a to, co se dozvíte, si ověřit ve svém životě. Je to jen začátek cesty ke šťastnému bytí. Máme doma tři skvělé děti, rozumíme jim a rozumíme jeden druhému. Závěrem bych jen chtěla říci, že ne vždy je špatné vystoupit z řady. Proč neukázat, že jdou věci také řešit jinak než je obvyklé. Nikde není psáno, že by to nemohla být cesta k lepšímu.

Na případné dotazy Vám odpovím v diskuzi.

Zde je odkaz, kde si můžete knihu prohlédnout: www.dianetika.cz