reklama

Těhotenství ovlivňuje počasí více, než si myslíte

Rodí se víc dětí v meteorologicky vypjatých okamžicích – tedy za bouřky, během vánice, vichřice apod., nebo jde o pouze klišé, kterým se fundovaní odborníci vůbec nezabývají a považují ho za pouhou babskou pověru? Zeptali jsme se proto meteoroložky, kde je vlastně pravda.

Taky jste si před otěhotněním říkaly, že vlastně nevíte, proč je součástí předpovědi počasí i tzv. biometeorologická předpověď? A že se vás vlivy průběhu počasí a jeho výkyvů na vaši psychickou a fyzickou pohodu rozhodně netýkají? "Pozor, v těhotenství byste čísla jedna až tři neměly brát na lehkou váhu,“ upozorňuje meteoroložka Dagmar Honsová.

Meteoroložka má sama dvě krásné holčičky a vzpomíná: „Přesně takto jsem mluvila před prvním otěhotněním i já. Nyní, když si při pohledu na naše holčičky v hlavě zpětně promítám těch devět měsíců s bříškem, vybavují se mi nejen ty mezníky prvního kopnutí, kompletní výměny šatníku s narůstajícím bříškem, první ultrazvuky, ale také oteklé nohy, nespavost a špatná nálada a podobně, ale i ty spojené s extrémním počasím, jako byly silné mrazy, velké výkyvy tlaku vzduchu, dusné dny, inverzní charaktery počasí atd. Právě v těchto situacích se mi s bříškem vykonávaly mnohé činnosti daleko hůře než jindy, i rutinní úkony byly mnohdy skutečně nad moje síly. A mohlo za to právě počasí! Odhaduji, že mnohé maminky na tom budou velice podobně. Vždyť počasí se v Česku mění v průměru každé čtyři dny a takzvaného meteovlivu si dávno všimli i naši předci. První zmínky o něm totiž najdeme už v kronikách.“

Berte v potaz svou individualitu

Vnímání toho, jak na nás působí počasí, je však individuální a jeho náhlé změny, extrémní projevy a jednotlivé meteorologické prvky nás mohou ovlivňovat odlišnými způsoby. Tak například některým budoucím maminkám mohou vadit vysoké teploty vzduchu, a když se rtuť teploměru přehoupne přes 30 stupňů Celsia, tak raději vůbec nevycházejí z domu. Jiným dělá teplé počasí naopak dobře, ale nemohou se dlouho zdržovat na sluníčku.

Zrádné změny tlaku

Zřejmě největším zátěžovým meteorologickým prvkem je atmosférický tlak, respektive jeho změna. Ta je spojena s dynamikou atmosféry, tlakovými nížemi a výšemi, s přechody frontálních systémů a podobně. Asi nejhůře působí na náš organismus rychlý pokles tlaku vzduchu – tedy při přechodu oblasti nízkého tlaku vzduchu nebo před příchodem studené a teplé fronty. Jakmile pokles tlaku dosáhne vyšší hodnoty než 4 hPa za 24 hodin (průměrný tlak u nás se uvádí 1013,26 hPa), můžeme to pocítit bolestí hlavy, kloubů, malátností, některým maminkám se i hůře spí. Na druhém místě je teplota vzduchu, v případě stavu „dva v jednom“ je to zejména tzv. pocitová teplota. Tedy to, jak lidské tělo vnímá teplotu v závislosti i na dalších meteorologických prvcích. V horkých dnech je pocitová teplota zvyšována vlhkostí vzduchu – hovoříme o dusnu. Pro Středoevropana je snesitelnějších suchých 37 °C v poušti než stejných, ale vlhkých 37 °C v tropech.

Je to dáno tím, že ochlazování odpařováním kapiček potu na povrchu kůže je účinnější v suchém vzduchu než ve vlhkém, který již další vodu (pot) není schopen pojmout, protože je blízký stavu nasycení. Pot tak zůstává na těle a pocitově zvyšuje pocit horka. Naopak vítr pocitovou teplotu výrazně snižuje, což je asi nejcitelnější při nízkých teplotách blízko 0 °C. Tomuto efektu se říká windchill. Můžete se s ním ale setkat i za horkých dnů na pláži u moře, kdy bríza (místní vítr vyrovnávající rozdíly teploty mezi mořem a pevninou) snižuje pocit účinku slunečních paprsků na organismus a člověk se velmi snadno spálí, neboť necítí slunce.

Dopřávejte si hodně slunce

Na vaši psychiku má v těhotenství velký vliv také denní délka slunečního svitu. Obecně platí, že při dnech s velkou oblačností, s deštěm nebo sněžením nám ubývá energie. Naopak slunečné dny nebo krátkodobě i dny se sněžením nás naladí pozitivní energií. S psychickou pohodou velmi úzce souvisí i naše pracovní výkonnost. Optimální je, pokud se délka denního svitu pohybuje kolem osmi hodin. To se tvoří v kůži dostatečné množství vitaminu D, který sice obsahují i některé druhy potravin, ale sluneční svit je pro jeho tvorbu v našem těle rozhodující. Zatažený a deštivý týden pak může způsobit únavu celého organismu.

Nejhůře snášíme tzv. inverzní charakter počasí, kdy je po celý den zataženo s nízkou oblačností a mlhavo. Na druhou stranu je také namístě dávat pozor na čas strávený na přímém slunečním záření, a to zejména v létě, kdy slunce vystupuje v průběhu poledne poměrně vysoko nad obzor a dokáže velmi intenzivně hřát. Na zemský povrch však také dopadá poměrně velké množství ultrafialového záření, buďte proto obezřetné.

Špatná nálada? Vybijte si ji pohybem!

I v těhotenství platí, že zátěž počasí na náš organismus snížíme dostatečným přísunem tekutin, vitaminů a fyzickou aktivitou. Na zhoršenou náladu vám pomůže například hodina strávená v tělocvičně nebo bazénu u těhotenského cvičení či sladký zákusek v kavárně. V tomto případě je dovolen.

Pozor na plísně a pyly

V těhotenství jste také citlivější na výskyt pylů, plísní nebo spor v ovzduší. V zimním období je dobré sledovat rozptylové podmínky, výskyt inverze a koncentrace škodlivin.

Pokud patříte mezi alergiky, nebo jste citlivé na kvalitu ovzduší, nejlepší čas pro procházky je hned po dešti, který pyl i ostatní látky ze vzduchu vymyje, a vzduch i teplota bývají v letním období příjemnější. Naopak pamatujte, že před bouřkou jsou pyly alergenů daleko agresivnější a vaše alergie se tak může zhoršit.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Aktivita, které jste věnovala většinu volného času, nedopadla podle vašich představ. Není divu, že se cítíte jako spráskaný pes a vaše…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama