reklama

Těhotenství provází řada testů. Víte, k čemu slouží?

Po celou dobu těhotenství jste pod bedlivým dohledem lékaře. Včasné testy mohou zabránit pozdním problémům i mohou zachránit zdraví dítěte.

Možná vás to překvapí, ale první testy pro určení gravidity se prováděly již ve starověkém Egyptě. Jednalo se o značně primitivní metody, kdy žena například vložila do látkového váčku zrno pšenice a ječmene, které pak zavlažovala svojí močí. Pokud semena vzklíčila, těhotenství bylo potvrzeno. Metoda byla natolik „sofistikovaná“, že se z ní dalo poznat pohlaví dítěte – naklíčený ječmen avizoval holčičku, pšenice chlapce. Tyto doby jsou však naštěstí dávnou historií, v současné době se můžeme setkat s daleko přesnějšími metodami pro stanovení gravidity a nejen to.

Těhotenský test

Zmiňovaná praktika s pšenicí a ječmenem naznačuje, že již tehdy předci tušili odlišnost moči gravidních žen. Všechny těhotné ženy mají v moči přítomen hormon hCG (Choriogonadotropin). Tento glykoproteinový hormon byl objeven v roce 1927 a na jeho rozpoznání je založena naprostá většina těhotenských testů. Produkce hCG se spouští v organismu v okamžiku zahnízdění vajíčka v děloze.

Svým působením hCG zajišťuje v průběhu I. trimestru produkci estrogenů a progesteronu (než jejich funkci převezme placenta). Tyto hormony jsou nezbytné pro růst a vývoj dělohy a plodu. Moderní těhotenské testy, které se běžně dají zakoupit v lékárnách, jsou velmi spolehlivé. Dokáží zachytit těhotenství v raném stádiu, jejich použití je velmi komfortní a výsledek může být znám během několika minut. Samotný tester je složen z části určené pro kontakt s močí a druhé, výsledkové. Po zakoupení testu je nutné postupovat podle návodu.

„Citlivé těhotenské testy jsou schopné zjistit přítomnost hCG v moči v koncentraci od 10 mIU/ml, většina z nich pak až od koncentrace 20 mIU/ml. Z tohoto důvodu je test vhodné provést nejdříve první den vynechání menstruace,“ doplnil gynekolog Milan Kovalčík ze zlínského Centra prenatální diagnostiky a genetiky PREDIKO.

Pokud test ukáže, že je žena těhotná, měla by v nejbližších dnech navštívit svého gynekologa a nechat si potvrdit těhotenství ultrazvukem, případně palpačním vyšetřením (prohmatem). Vyšetření ultrazvukem není pro ženu ani plod nebezpečné. Těhotenství je bráno jako potvrzené pouze v případě, že je patrná srdeční aktivita embrya, což bývá viditelné zhruba od 6. týdne těhotenství.

Krevní testy

Před plánovaným těhotenstvím existuje možnost tzv. preventivních krevních testů (nejsou hrazeny pojišťovnou), pomocí kterých lze zjistit některé zdravotní komplikace a přistoupit k řešení problému s předstihem. Příkladem jsou MTHFR mutace, které spočívají v neschopnosti přeměny kyseliny listové na prospěšné a pro těhotenský organismus nezbytné foláty. „Při této genetické vadě není organismus schopen využít ze stravy kyselinu listovou a plně ji zpracovat. Právě foláty ovlivňují snadnost otěhotnění, snižují riziko potratu a předčasného porodu. Dále mají velký význam ve snížení výskytu vývojových vad, jako jsou rozštěpy páteře či patra, vývojové vady močového a pohlavního systému nebo srdečního septa. Těmito mutacemi různé závažnosti je přitom postižena každá druhá žena,“ upozornil gynekolog z VFN a 1 LF UK v Praze Michal Koucký.

Pokud je tato mutace zjištěna, lze přikročit k doplnění 5-methyltetrahydrofolátu – metafolinu. Tato látka nefungující enzym obchází. V kombinaci s těhotenskými vitamíny je volně dostupná v lékárnách.

Během těhotenství se pak s krevními testy setkáte hned několikrát. Provádí se zhruba za měsíc od první prohlídky u gynekologa. Jejich účelem je zjistit krevní skupinu těhotné ženy a ujistit se, zda netrpí nějakými nemocemi (HIV/AIDS, syfilis, žloutenka typu B). Na konci prvního trimestru se opakovaně odebírá krev na biochemický screening, který probíhá v kombinaci s ultrazvukovým vyšetřením.

Kombinovaný test

Pro kombinovaný test se často používá také název kombinovaný screening v I. trimestru. Jedná se o citlivý a hlavně včasný způsob odhalení zvýšeného rizika vrozených vývojových vad plodu v I. trimestru těhotenství. Schopnost záchytu genetických vývojových vad je až 95 %.

Kombinovaný screening je ale pouze orientační metodou, která stanoví číselné riziko pro postižení plodu např. Downovým syndromem a některými dalšími chromozomálními vadami s ohledem na hodnoty jako věk matky, ultrazvukový nález v období mezi 11. - 14. týdnem těhotenství a hladina určitých těhotenských hormonů v mateřské krvi mezi 10. - 12. týdnem těhotenství.

Těhotenství

Triple test je minulostí! Nahradil ho kombinovaný test

Výsledné riziko testu vyšší jak 1:100 znamená vyšší pravděpodobnost narození dítěte s Downovým syndromem. To samozřejmě neznamená, že dítě má Downův syndrom. Pokud si těhotná bude přát tento syndrom 100% vyloučit, je možno provést genetické vyšetření z buněk plodové vody nebo choriových klků. Je-li vypočtené riziko menší jak 1 : 100, je riziko narození dítěte s Downovým syndromem nízké. Je důležité si uvědomit, že nízké riziko není totožné s výrazem žádné riziko.

Kombinovaný test je považován za nadstandardní vyšetření, zdravotní pojišťovny na něj přispívají v různé výši.

V posledních letech je možné rozšířit hodnocení kombinovaného testu v I. trimestru (primárně zaměřený na screening genetických vad) o hodnocení predikce předčasného porodu, preeklampsie a intrauterinní růstové restrikce. Predikční model je založen na kombinaci biochemických ukazatelů, které jsou součástí kombinovaného testu s anamnestickými daty.

Pro ženy, které dorazí k lékaři v pozdějším stádiu těhotenství (ve druhém trimestru) má smysl pro vyhodnocení rizika Downova syndromu Triple test. Tím nazýváme vyšetření tří biochemických látek ve 2. trimestru těhotenství. Optimální načasování odběru krevního vzorku pro tato vyšetření je mezi 16. - 18. týdnem těhotenství.

Integrovaný test

Z praktického hlediska je integrovaný test prováděn spojením výsledků kombinovaného testu v 1. trimestru a výsledků triple testu ve trimestru druhém. Matematické vyjádření rizika se provádí pomocí speciálního počítačového programu, který využívá výsledků biochemie a ultrazvuku získaných v 1. a 2. trimestru těhotenství. Integrovaný test je nejdokonalejší screeningovou strategií Downova syndromu vůbec.

Organizace tohoto typu screeningu je zpravidla založena na spolupráci více center. Kromě centra prenatální diagnostiky na testu spolupracuje i biochemická laboratoř. V případě pozitivního výsledku screeningu se doporučuje provést invazivní vyšetření, jakým je odběr choriových klků nebo odběr plodové vody (amniocentéza).

Invazivní prenatální testování

Invazivní diagnostika nastupuje v okamžiku, kdy je výsledek screeningu pozitivní nebo je potvrzeno podezření lékaře při vyšetření pomocí ultrazvuku. Na řadu pak přichází odběr choriových klků (CVS) nebo odběr plodové vody (AMC-amniocentéza). Pomocí těchto diagnostických metod pak můžeme vyslovit definitivní závěr, zda miminko má některou z vrozených vývojových vad či nikoliv.

Odběr choriových klků se provádí v prvním trimestru těhotenství, odběr plodové vody ve druhém trimestru těhotenství. Provedení invazivního výkonu může probíhat ambulantně ve specializované ordinaci na prenatální diagnostiku.

Nejprve se ultrazvukem zjistí poloha miminka a placenty. Tenkou jehlou, která projde skrz břišní a děložní stěnu, je odebráno 10 až 20 ml plodové vody. Plodová tekutina obklopující miminko obsahuje i odloučené buňky z povrchu a dutin plodu. Každá buňka obsahuje 46 chromozomů a jejich vyšetřením lze stanovit, zda plod není postižen závažnou chromozomálně podmíněnou vadou, jako je například Downův syndrom.

Po biochemické stránce lze vyloučit vady jako rozštěp páteře a stěny břišní. Celé vyšetření trvá okolo 30 minut. Podstoupení aminocentézy je dobrovolné a záleží na každé ženě, zda se rozhodne vyšetření absolvovat. Nevýhodou těchto metod je skutečnost, že jejich provedení je spojeno s malým, ale objektivním rizikem potracení plodu cca 0,5-1%. Pro některé ženy může být i provedení tohoto výkonu subjektivně nepříjemné. 

Neinvazivní prenatální testování

Novinkou je Neinvazivní prenatální testování (NIPT), které z běžného odběru krve matky umožňuje zjištění chromozomálních vad plodu od 10. týdne těhotenství. Testování probíhá tak, že ze vzorku krve těhotné ženy se izoluje volná mimobuněčná DNA plodu. Její analýza pak umožní zjištění zda plod není postižen některou z nejčastějších typů chromozomálních vad (Downův syndrom, Edwardsův syndrom, Patauův syndrom, vady vázané na  pohlavní chromozómy X a Y a jiné).

Tyto testy byly vyvinuty jako bezpečná alternativa amniocentézy a jiných invazivních výkonů. Neinvazivní testy se od sebe liší spektrem vyšetření, formou, v jaké je vydán výsledek a také cenou. „Minimalizace zátěže nastávající maminky, rychlost dostupnosti přesného výsledku a samozřejmě neinvazivní charakter testu, to jsou primární benefity neinvazivních prenatálních testů,“ vysvětlil výhody lékař Petr Polák, vedoucí lékař centra U.S.G.POL, Olomouc a vedoucí zlínského Centra prenatální diagnostiky a genetiky PREDIKO.

Těhotenských testů se není třeba bát. Je zapotřebí k nim přistupovat jako k moderním postupům, které se dělají jen proto, aby nastávající maminka přivedla na svět zdravé a prospívající miminko.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Nenamlouvejte si skrze Lunu nic, co se následně lehce změní. Jste proto schopné věnovat se činnostem, které jsou spojeny s určitou…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama