[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
S moderními vymoženostmi současných technologií, na kterých se dají sledovat barevné obrázky, napínavé příběhy, hrdinské činy nebo roztomilé princezny, je to jako se sladkostmi: Jakmile ochutnáme, jen těžko se s nimi loučíme. A zatoužíme pak jen po větší náloži. Máme tuhle mentální rozkoš dopřát dětem?
„Žijeme v technologické době a pokrok bude stále rychlejší. Technologie jsou součástí každodenního života, děti nevyjímaje. Nejedná se o výhody nebo benefity, ale jde již o úplně základní dovednost, jak porozumět světu kolem sebe,“ vysvětluje Silvie Zeman, zakladatelka platformy makeITtoday, která se specializuje na rozvoj technologických dovedností u dětí. A stejně jako další mediální experti upozorňuje na míru a způsob užití v dětském věku.
O bouřlivou pozornost se v tomto ohledu postaral třeba před šesti lety Manfred Spitzer, ředitel ulmské univerzitní psychiatrické kliniky. Ve své knize, která v roce 2014 vyšla i v češtině, se na základě výsledků svých výzkumů vyjádřil, že přílišné užívání digitálních médií vede k rozkladu kognitivních funkcí mozku. A děti, jejichž mozek se začíná teprve vyvíjet, jsou podle něj v tomto ohledu zranitelnější, a tudíž mohou být i celoživotně zdeformovány. Manfred Spitzer se tuto vlnu neuronové proměny nebojí nazvat digitální demencí, ostatně jako název celé publikace.
Již na začátku rodičovství je rozumné si vyjasnit svůj postoj k médiím. Navíc technologický pokrok se bude v průběhu let vývoje potomka měnit, proto by se rodiče měli o to neustále aktivně zajímat. Odborníci se ale shodují v tom, že například již od devíti měsíců může vaše dítě zhlédnout třeba krátké video, na kterém se může samo vidět. Dovádění na houpačce, první krůčky nebo hraní u dětí vyvolává fascinaci a o to nadšenější budou při vlastní sebereflexi. Navíc tak u dítěte podpoříte situační učení a prosociální chování. Asi od tří let se doporučuje nepřesáhnout dobu deseti minut před obrazovkou. Od čtyř do šesti let mediální experti doporučují dobu do třiceti minut a školní děti zvládnou zhruba pětačtyřicetiminutový film. Přesto není výjimečné, že děti jsou po skončení filmu emočně napjaté. Některé jsou neklidné, jiné mají spoustu otázek. To je ten čas, byste se jejich emocím měli začít věnovat.
Přestože televize pomalu uvolňuje místo dalším moderním médiím, jako je tablet nebo počítač, hraje v evropských domácnostech stále dominantní roli. Průměrně je zapnutá zhruba tři a půl hodiny denně, a to zejména pro zábavu nebo přísun informací.
„Televize má prostě co nabídnout,“ podotýká Maya Götzová, mediální pedagožka a ředitelka Mezinárodního ústředního institutu pro vzdělávání mládeže. „Skrze ni se děti setkávají s tématy a postavami, které se jich dotýkají a s nimiž se mohou identifikovat,“ vysvětluje Maya Götzová.
A jak upozorňuje Michael Gurt z Institutu pro mediální vzdělávání ve výzkumu a praxi, současní rodiče nabízejí kreslené příběhy svým dětem už i na jiných médiích než jen v televizi, čímž se počet minut strávených před obrazovkou těchto mobilních přístrojů může i navýšit. Proto si například Norbert Neuss, vedoucí programu Základního vzdělávání v Institutu pro školní pedagogiku a didaktiku sociálních věd při Univerzitě v Giessenu, myslí, že současné děti vyrůstají v mediální lázni: Média jsou všudypřítomná, intuitivní, a dokonce i batolata rychle pochopí, jak fungují.
Proto, jak tvrdí Michael Gurt, je jedno, které médium pro zobrazování zajímavostí pro dítě zvolíte – dlouhodobé a pravidelné sledování výrazně škodí jejich vývoji. A kdy je dítě připraveno na sledování televize či jiné obrazovky? Podle expertů by to nemělo být dříve než před třetím rokem. „Mladší děti ještě nerozumějí příběhům,“ upozorňuje Maya Götzová a dodává, že by každý rodič měl kontrolovat i emocionalitu dítěte při sledování. „Citlivé děti se například vylekají mnohem rychleji, než si dospělí myslí,“ dodává mediální pedagožka s tím, že právě digitální média jsou pro děti nejpřitažlivější. „Jsou plná podnětů, které jsou ovšem pro dětský mozek vysoce vyčerpávající,“ uzavírá.
Moderní technologie, které sami jako dospělí denně využíváme, jsou nesporně součástí současného života. Ovšem co je pravdy na tom, že by se s nimi mělo dítě setkat co nejdříve, aby na tuto dobu bylo dobře připraveno? „Teprve kolem tří let je dítě schopné udržet cílenou pozornost průměrně deset minut. Pokud tedy děti stráví s technologiemi v tomto věku více času, lépe připravené určitě nebudou,“ upozorňuje Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř EDULAB.
A Silvie Zeman z makeITtoday poukazuje na hojný trend současných rodičů: „Hrozbu vidím v tom, že spousta rodičů používá technologie jen jako hračku na zabavení dětí. Tento pasivní a konzumní přístup v nich potom přetrvává. Je důležité technologie nastavit jako užitečný nástroj, nikoli jako hračku.“ Proto je nutné hned od začátku rozlišit setkání se s technologiemi a jejich reálné využití. Přestože první kontakty s médii probíhají u dětí již v útlém věku, k aktivnímu a smysluplnému využití dojde později.
Při nadužívání technologií může dojít ke ztrátě kontaktu s realitou...
„Je velký rozdíl mezi pasivním užíváním, jako například pustit si video na YouTube nebo hru na tabletu, a opravdovým porozuměním, kdy je dítě v roli tvůrce a systematicky se učí, jak zacházet s technologiemi, jak je ovládat – a nikoli, aby tomu bylo naopak. Takové dítě je pak schopné i samo vyhodnotit rizika a bezpečně se v tom prostředí pohybovat,“ vysvětluje Silvie Zeman. S tím, že pro naše děti už současné technologie budou normou, souhlasí i Michal Orság. Ovšem podotýká, že bychom využívání technologií měli děti učit, stejně jako to děláme u jiných dovedností: „Při nadužívání technologií může docházet ke ztrátě kontaktu s realitou. Až kolem desátého roku dochází u dětí k uvědomělému rozlišování hranice toho, co je reálné a co virtuální, co je pravdivé a co fikce. Pokud čas strávený s technologiemi bude neúměrný věku, může docházet k lenosti myslet, což degraduje fantazii a brzdí rozvoj kreativity,“ tvrdí Michal Orság a zároveň připouští, že informační technologie mají velký motivační i edukační potenciál.
Pokus: Děti se tak zabraly do tabletů, že nevnímají, co se děje kolem nich
Jak to ale poznat? „V ideálním případě by tyto informace měla poskytnout mateřská škola, respektive učitel. Pokud se ale rodič sám pohybuje v on-line prostředí, jistě ví, že žijeme v době recenzí, hodnocení a doporučení. Existuje řada možností, jak danou aplikaci pro ostatní ohodnotit,“ dodává.