[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
1. Stravovací návyky se začínají formovat: a) již u kojencůb) u batolatc) u starších dětí předškolníhoa školního věku
a) je správně. Už během příkrmů v průběhu kojení je důležité začít pěstovat stravovací návyky, které pomohou dítěti udržet si dobré zdraví a kondici i v dalších letech. Už v tomto období se formuje chuť na sladké, slané a tučné jídlo. Proto když naučíte děti od prvopočátku zdravě jíst (nepříliš slané, kořeněné, sladké a mastné), uděláte pro ně to nejlepší. Prvním jídlem (příkrmem) miminka by mělo být zeleninové pyré. Jednotlivé druhy zeleniny zkoušejte postupně, aby si dítě zvyklo na nové chutě. Ovoce se nedoporučuje zavádět jako první právě pro okamžitý návyk na jeho sladkou chuť, dítě pak odmítá jiné chutě.
2. Na celém světě trpí obezitou více než 22 milionů dětí do pěti let a 155 milionů dětí ve školním věku! Kde hledat příčinu? a) v geneticeb) v nesprávných stravovacíchnávycích a nedostatku pohybuc) v nekvalitních potravinách
b) je správně. Až v 96 % případů mohou za obezitu dětí nesprávné stravovací návyky a nedostatek pohybu, a to v kombinaci s genetickými předpoklady, ale i nekvalitními potravinami. Odborníci pak uvádějí tři základní aspekty ovlivňující vznik dětské obezity: strava, fyzická aktivita a úroveň sedavého života (počet hodin prosezených u počítače a televize).
3. Jednou z nejčastějších chyb vedoucích k obezitě u dětí je: a) slazení čajů a zařazovánísladkých jídel do jídelníčkub) používání nekvalitníhonádobí při vařeníc) vynechání snídaně
c) je správně. Téměř polovina dětí vůbec nesnídá, protože nemá čas nebo chuť. Pak přijdou do školy a místo zdravé svačiny jedí koblihy, hranolky s kečupem nebo tučné pečivo. Ovšem hlavní příčinou, proč děti nesnídají, je to, že nesnídají ani jejich rodiče. Když snídají maminky, děti je automaticky napodobují.
4. Bonbon nebo jiná sladkost je jako odměna pro dítě: a) ideální motivacíb) zlozvykem, který v sobě nese řadu nevýhodc) nejlepší formou odměny
b) je správně. „Když sníš všechnu zeleninu, tak dostaneš bonbon.“ To rozhodně není věta, která funguje jako ideální motivace. Je totiž rozdíl mezi tím, dát sladkost pro radost a tím, dát sladkost za to, že dítě radost udělalo. Když dítě poslouchá (učí se, dojí oběd, hezky si hraje), aby za to dostalo sladkost, tak ho učíme zvyšovat hodnotu uspokojení se jídlem na úkor přirozených a vhodnějších motivací, jakými jsou respekt či autodisciplína. Rodiče by si měli taktéž uvědomit, že tahle metoda odměn je založená na vydírání.
5. Je třeba se znepokojovat, když je dítě mlsné? a) samozřejmě že anob) ne, vždyť i já si občas ráda zamlsámc) záleží na tom, co a kolik je dítě zvyklé mlsat
c) je správně. Když si vaše dítě vybere pro mlsání třeba kopeček zmrzliny, není proč se hrozit. Podle odborníků dokonce vyžaduje mlsnost jistou citovou a psychickou zralost, je prospěšná pro rozvoj osobnosti a učí dítě vychutnávat si jídlo. Když ho však přistihnete, jak spořádá celý kelímek zmrzliny na posezení, pak už se nejedná o mlsnost, ale o nenasytnost, a ta už je důvodem pro vaši pozornost.
6. Dětská porce = poloviční porce dospělého: a) je to pravdab) není to pravdac) jak kdy
b) je správně. Dětská porce není poloviční porce dospělého. Množství a složení stravy závisí na věku dítěte. Dětský jídelníček by mě být bohatý na kvalitní bílkoviny pro správný růst dítěte, tuky a esenciální kyseliny, které jsou důležité pro příjem vitaminů, na ovoce, zeleninu, těstoviny a obiloviny, které jsou zase zdrojem sacharidů.
7. Společné stolování je: a) přežitekb) důležitá funkce rodinného životac) dnes nemyslitelné z důvodu časové vytíženosti
b) je správně. Pro dítě je znakem rodinné pohody. Můžete si při něm vykládat o jídle, bavit se o tom, co se dělo přes den, včera, nebo co za aktivitu plánujete na víkend. Je důležité, aby bylo společné stolování uvolněné a nenucené. Když dítě uvidí, že jíte zdravé jídlo také vy, bude mít tendenci napodobovat vás i mimo rodinný kruh.
8. Jídlo před televizí: a) neschvalujib) je u nás docela běžnéc) máme ho na každodennímpořádku
a) je správně. „Večeřet“ televizní noviny nebo oblíbený seriál způsobuje potlačení požitku z jídla. Jídlo se tak stává vedlejší činností, rodina se spolu nebaví, a navíc vzniká návyk vždy při sledování televize něco jíst. A většinou se nejedná o zeleninu či ovoce, ale o chipsy, keksy a jiná mastná či sladká jídla.
Čtěte také: Batolata a vitaminy
9. Kd yž na svém dítěti zpozorujete nadváhu, kdy je nejlepší čas začít se změnami v jídelníčku? a) nejlepší je začít ihnedb) dítě se musí rozhodnoutsamo, jestli chce hubnoutc) to záleží na věku dítěte
a) je správně. I dítě ve školce dokáže získat pozitivní přístup ke zdravému jídlu. Nechte ho se aktivně podílet na přípravě jídla: pověřte ho nakládáním ovoce a zeleniny do košíku v obchodě, dovolte mu míchat salát, a podobně, školní děti můžete zaúkolovat i víc. Čím víc přijdou do kontaktu s jídlem během přípravy, tím víc se jim pak bude zdát zdravé jídlo přirozené.
10. Kd yž začnete řešit nadváhu svého dítěte, setkáte se: a) s kritikoub) s podporouc) s nezájmem
a) je správně. Bohužel, kritické poznámky budou s největší pravděpodobností převažovat nad těmi podporujícími (nebojte se, někteří blízcí vás určitě příjemně překvapí). Vy se však nenechte odradit a informujte o změnách v jídelníčku všechny osoby, se kterými se vaše dítě stýká (babičky, přátelé, známí i učitelé). Zejména pak babičky mají „výkrmné“ tendence. Vyřešte to třeba tak, že dáte prarodičům seznam vhodných a nevhodných potravin.