Tipy, co číst na dobrou noc dětem

Odborníci varují: Mnoho dnešních dětí málo čte, a to je i důvod, proč neumějí dobře číst. Údajně tráví víc času před televizí a počítačem než čtením knihy. Ale je to skutečně pravda? Jsou naše děti „neknižní generace“? A pokud ano - je to vůbec problém, nestačí, že prostě umějí číst?

Když si má můj osmiletý syn vybrat knihu pro čtení ve škole nebo pro náš příběh na dobrou noc, nastane vždy tentýž problém: on prostě nesnáší už jen pomyšlení na „tlustý balík papíru“ a to, že by to dokonce měl všechno přečíst. Úplně jiný obrázek popisuje matka Jonášovy spolužačky Katky, která má spíš problém dceru od čtení odtrhnout, protože ta miluje jakoukoli knihu, čím tlustší, tím lepší.

Je to tedy něco, co je typické pro holky a pro kluky, nebo my rodiče děláme něco špatně? Jako matka chlapce - ne zrovna nadšeného čtenáře - můžu díky výsledkům mezinárodních výzkumů pocítit mírnou úlevu. Podle těchto studií, jako jsou například PISA studie OECD, obě výše zmíněné děti nejsou žádnou výjimkou, ale spíš typickým případem čtecích zvyků dnešních chlapců a dívek.

Tyto studie na jedné straně ukazují, že děti opravdu čtou obecně méně knih než před dvaceti lety. Na druhou stranu je prokázán jasný rozdíl mezi frekvencí čtení chlapců a dívek: zatímco vysoké procento chlapců se snaží čtení vyhýbat, kdykoli je to jen trochu možné, většina dívek čtení knih miluje. Ale to samozřejmě neznamená, že chlapci jsou automaticky beznadějný případ. Alena Pospíšilová učí třetí třídu na Základní škole, Lyčkovo náměstí, v Praze-Karlíně. Vidí to také jako problém.

Děti dnešní doby mají víc možností zábavy a většina z těchto možností je méně „namáhavá“ než čtení. „Pro děti je mnohem jednodušší dívat se na nějaký příběh v televizi, než aby si ho samy přečetly. Ale nemyslím si, že by záviselo na pohlaví, jestli dítě často čte knihy nebo ne. Věřím, že to záleží taky na tom, zda je anebo není zvyklé knihy číst. Když rodiče už od začátku s dětmi hodně čtou, knihy se jednoduše stanou součástí každodenního života.“

Když si čtou miminka

Někteří rodiče mají pocit, že nemá moc smysl číst už s miminky, nebo si jen nejsou jisti, kdy mají se čtením začít. Myšlenka „miminka ještě ani neumějí mluvit, jaký má smysl jim ukazovat knihy“ je velmi rozšířená. Ale mezinárodní studie dávají za pravdu Mgr. Pospíšilové, která poukazuje na to, že miminka ráda sedí na klíně blízkého člověka, objímají se s ním a prohlížejí si knížku.

Pro taková „knížková miminka“ jsou knihy obvykle něco známého, něco, nač mají pěkné vzpomínky a příjemně se jim z nich učí. Ale miminka čtou jinak než větší děti. Nezaujmou je dlouhé příběhy, chtějí knihu prozkoumat všemi smysly. Chtějí knihu ohmatat, držet ji a dokonce do ní kousnout.

Líbí se jim, když se něco stále opakuje, protože ráda poznávají známá slova, rytmus nebo rýmy. Když si rodiče začnou už velice brzy s miminky prohlížet obrázkové knížky nebo hmatové knížky, je velká šance, že i později v dětství budou mít tyto děti knihy rády.

Děti potřebují motivaci

I když jsme četli našemu synovi a také četli s ním už od velmi raného dětství -a on byl jako miminko knihami doslova posedlý - nemůžu dnes popřít, že prostě nečte moc rád. „Myslím si, že je to všechno otázka motivace, ale neexistuje žádné univerzální řešení, které bych vám mohla dát, jakým způsobem děti ke čtení motivovat.

Každé dítě se zajímá o něco jiného a rodiče musí zjistit, jaký typ knihy je pro jejich dítě nejzajímavější,“ říká Alena Pospíšilová. I když to není ideální, komiksy mohou být dobrou vstupenkou do světa čtení pro děti, které vykazují příznaky bibliofobie. Nejlepší jsou samozřejmě skutečné knihy, protože komiksy stejně jako filmy předkládají hlavně obrázky, kdežto knihy nechávají dětem prostor pro fantazii.

Děti by měly zažít, jak je knihy mohou přenést do jiných světů a jak s nimi mohou prožívat mnoho dobrodružství: od ostrova po koňskou farmu, od pirátských lodí po zámky a princezny. Existuje spousta knih s nekonečnou variabilitou námětů a je to jen otázka hledání a času, než dítě najde něco, co je opravdu zaujme.

Svět za písmenky

Kromě nedostatku motivace je mezi dnešními dětmi obrovským problémem rostoucí skupina takzvaných sekundárních analfabetů. To jsou děti, které se naučily číst a umějí dokonale přečíst text, ale nejsou schopné vůbec pochopit jeho význam. Jenom skládají dohromady písmenka do slov a vět, ale nemají ani nejmenší ponětí, o čem ta slova vlastně jsou.

Alena Pospíšilová jako učitelka řeší tuto situaci i ve své třetí třídě a zná mnoho metod, jak se rodiče mohou pokusit proti tomuto vážnému problému bojovat: „Ve škole často čteme jen část příběhu a děti dostanou za úkol napřed příběh znovu převyprávět a v dalším kroku vymýšlejí možný konec. To je něco, co mohou rodiče dělat i doma. Je důležité se ujistit, že dítě opravdu rozumí textu, který čte a je schopné ho naplnit životem.“

Pokud jsou děti schopny číst a porozumět textu, který čtou, jejich život může být díky mnoha různým příběhům nesrovnatelně bohatší a barevnější. A čtení je kromě spousty zábavy i nesmírně důležité pro život. Pomáhá získávat a zpracovávat informace - a tím život velice usnadňuje.

Tipy na dětské knížky

(všechny knížky a spousta dalších najdete v elektronickém obchodě kniha.cz)

1. Iva Procházková: Eliáš a babička z vajíčka

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Šestiletý Eliáš má úžasné, ale neustále zaneprázdněné rodiče, a naopak nemá žádnou babičku ani dědečka, i když od kamarádů ví, že s prarodiči se dá užít spousta legrace. A tak tráví celé dny doma sám a je mu smutno. Když už si začíná zoufat, stane se něco podivného. Při hledání zakutáleného míče najde Eliáš v parku zvláštní, žluté vajíčko. Vezme je domů a čeká, že se z něj vylíhne ptáče. Ale místo ptáčka se z vajíčka vyklube malinkatá babička s křídly. Je nešikovná, nemá o ničem ponětí a Eliáš ji musí všechno učit: chodit, mluvit, číst a nakonec i létat. Malá legrační babička dá Eliášovi to, co tolik potřeboval, tedy vřelý vztah někoho blízkého, a dokonce v závěru knihy přiměje Eliášovy zaneprázdněné rodiče, aby si na něj našli víc času. Je prostě kouzelná.

2. Andrea Popprová: Malované příběhy

Klepněte pro větší obrázek

Kdo z dětí, které začínají číst, by neměl rád malované čtení! Je to velká zábava místo obrázků doplňovat do vět správná slova. O to víc, když jsou obrázky krásné. Andrea Popprová takové zábavné a krásné obrázkové příběhy napsala a namalovala, a nyní se s nimi může každý začínající čtenář pobavit v této knížce. Jsou tu vyprávění pohádková i z běžného života, o zvířátkách i o lidech, veselá i dobrodružná, zkrátka pro každého něco.

3. Jan Budař, Antonín Dočekal: Největší tajemství Leopolda Bumbáce

Klepněte pro větší obrázek

Největší tajemství Leopolda Bumbáce Jan Budař a Antonín Dočekal - vnuk a jeho děd - pro vás napsali dvě jedinečné pohádky. Antonín ji napsal ručně, Jan na iPadu. Antonín tu svou opatřil vlastními ilustracemi, tu Janovu ilustroval výtvarník David Fišer. Víte, co se stane, když ve válce připravíte člověka o život? Jeho duše se vás nepustí a bude vás trápit, dokud jí nepomůžete odejít v míru na onen svět.

A právě to se stane i bývalému dělostřelci Leopoldu Bumbácovi. Čeká ho strastiplná a nebezpečná cesta k záchraně duší, které má na svědomí. A tím zachrání i tu svou. Jsou v Pekle pod Sudem jenom zlí čerti? Nejsou. Je tu i malý neposeda Brumlík, který pomůže Hvězdičce spadlé z nebe vrátit se k rodičům.

4. Stanislava Reschová: O vlkovi se sklerózou

Klepněte pro větší obrázek

Holčička, která místo tatínka řídí kosmickou raketu; dívka jménem Paříž, která si nakonec vezme vodníka; popletený strážník, který si říká Kolumbus Rex a nevyřeší případ krádeže šperků; žížala, která jde do školy místo Dorotky; vlk, který trpí sklerózou a zapomněl, že má sežrat Karkulku… Takové a ještě jiné na hlavu postavené pohádky najdete v této knížce - je jako stvořená pro všechny dospělé i děti, kteří se při čtení chtějí pobavit a rádi se od srdce zasmějí.

5. Lukáš Pavlásek: Prvotřídní blázni mají potíže s kázní

Klepněte pro větší obrázek

Druhá knížka básniček pro děti od známého komika, opět s jeho vlastními barevnými ilustracemi. Dozvíte se v ní, co všechno náš pes snědl na Vánoce za dárky, proč někteří rodiče doma chovají šimpanze a proč je učitelský sbor celkem slušný námět na horor. Knížka vhodná pro syny, dcery, matky i otce, zkrátka pro celou rodinu.

6. Alex T. Smith: Bruno ve městě

Klepněte pro větší obrázek

Bruno není žádný obyčejný pejsek - má totiž docela neobyčejný život! Když jeho páníčci odejdou do práce, Bruno začne toužit po dobrodružství. A dnes se se svým nejlepším kamarádem panem Žmolkofuskou úplně poprvé vypraví do města. Posedí v kavárně, zajdou na nákupy a nakonec se podívají i do galerie. Zkrátka a dobře úplně normální den na výletě. Tedy až do chvíle, než Bruno náhodou překazí loupež a stane se místním hrdinou! Vtipně ilustrovaný a hravý příběh vhodný pro nejmenší čtenáře i k předčítání.

(Důvody, proč číst s dětmi, najdete v aktuálním čísle časopisu Maminka 10/2014)

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Slunce a Jupiter přejí vašim výletům a poznávacím zájezdům. Když ale toužíte být jen spolu s partnerem nebo s dětmi doma, je všechno v…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci