Tipy, jak předcházet logopedickým vadám

V posledních letech se u dětí častěji objevují logopedické vady, které jsou mnohdy i příčinou odkladu školní docházky. Ukazuje se, že i v prvních třídách je velké procento žáků, kteří stále ještě bojují s řečovými obtížemi. Kdy je tedy vhodná doba pro návštěvu logopeda?

Řečový vývoj dítěte probíhá již od prvního roku života. V průběhu několika let si od prvních slabik přes nová slova osvojuje dítě stále bohatší slovní zásobu a vyjadřuje se ve větách. Je tedy pochopitelné, že výslovnost některých hlásek může do určitého věku zadrhávat.

Odborně se špatná výslovnost některých hlásek nazývá patlavost neboli dyslalie.
Návštěva odborného logopedického pracoviště se doporučuje dětem od 4 do 5 let. Jedná se o děti, u nichž jste si jisti správným sluchem a v případě špatné výslovnosti některých hlásek. Většinou se jedná o hlásky L, R, Ř, z čehož R a Ř se dítě učí správně vyslovovat zpravidla jako poslední.

Máte-li podezření na vážnější poruchy (dítě například do 3 let vůbec nemluví nebo má problémy s napodobováním mimiky kolem úst, špatně vyslovuje více hlásek, není mu rozumět téměř žádné slovo), rozhodně vyhledejte odborné logopedické pracoviště. To zjistí jednak diagnózu potomka a také vám navrhne řešení vhodné vzhledem k individualitám dítěte. Podle typu obtížnosti také stanoví frekvenci návštěv.

Logopedická pomoc je založena především na dobrovolnosti rodičů i dětí, ale také na spolupráci. Odborník navrhne vhodné postupy a při návštěvách s dítětem pracuje. Nejúčinnější však je věnovat se ratolesti v této oblasti také doma. Logoped navrhne domácí úkoly pro práci s dítětem v rodinném prostředí. Spolupráce logopeda a rodiče je mnohem efektivnější z hlediska brzkých výsledků. A dítě se obvykle rádo pochlubí úspěchy, kterých doma s maminkou či tatínkem dosáhlo.

Buďte trpěliví a chvalte

Logopedickým poruchám lze u dětí předcházet také vhodnou prevencí v rodině či předškolní instituci. Je samozřejmé, že každé dítě je jiné, pochází z odlišných sociokulturních podmínek než ostatní děti, přesto existuje několik zásadních pravidel, která platí obecně:

  • 1. DOSTATEK PŘIMĚŘENÝCH PODNĚTŮ: Nabízejte dítěti dostatečné množství různorodých podnětů a hraček. Navštěvujte kulturní akce a podnikejte poznávací výlety. Zamyslete se nad pestrostí hraček, her a knih, které má ratolest k dispozici.
  • 2. SPRÁVNÝ MLUVNÍ VZOR: Jelikož si dítě osvojuje jazyk především nápodobou, buďte pro dítě správným mluvním vzorem. Mluvte na něj a s ním často a v přiměřeném tempu.
  • 3. RESPEKTOVÁNÍ VĚKU DÍTĚTE: Vždy respektujte věk dítěte.

Nepřepínejte ho, ale zároveň nepodceňujte jeho možnosti. Volte metody a pomůcky vždy s ohledem na věk.

  • 4. INDIVIDUALITA A ZÁJEM DÍTĚTE: Vycházejte především ze zájmu své ratolesti a respektujte jeho individualitu.
  • 5. ODMĚNA: Slovní pochvala, výlet nebo pohádka. Vhodně zvolená odměna dítě zajisté motivuje k lepšímu výkonu. Kreativitě se meze nekladou.
  • 6. TRPĚLIVOST A HRAVÁ FORMA: Důležitou roli sehrává vaše trpělivost vzhledem k dítěti. Snažte se o trpělivost a omezte přílišný tlak na učení. Dítě by nemělo mít pocit, že se něco musí učit, tím ho můžete odradit. Lepšího efektu dosáhnete hravou formou, která je dítěti přirozená.

Úspěšné metody

Využívejte běžné předměty kolem vás, přírodu, zkrátka reálný svět, který dítě obklopuje. Jakmile se dítě postaví na nohy, začne zkoumat svět mimo byt a rodinu.
Okruh zájmů se postupně rozšiřuje – nejdřív pískoviště, zahrada, park, pak ulice, dětské hřiště...

Aby dítě poznalo nejbližší svět, musí být po ruce dospělý, který okomentuje situaci, poskytne odpověď na všetečné otázky a bude nenápadně a nenásilně ovlivňovat směr dětských zájmů. Pak lze předpokládat, že se bude harmonicky rozvíjet poznání i řeč. Formou hry dítě kopíruje okolí a postupně si procvičuje různé situace (na maminku, obchod, nemocnici…).

Hra se mění podle věku, proto je téměř vyloučeno, že by dítě přetížila. To je pouze vina nás dospělých, kteří se do hry vloží a sledují nějaký „výukový cíl“, přičemž nerespektují možnosti dítěte.

Zábava i dobrodružství v jednom - při práci

Obyčejné pěstování čehokoli na záhonku nebo v květináči, sběr lesních plodů a jejich zpracovávání s maminkou dělá dětem radost. Mají pocit důležitosti a užitečnosti a ani si neuvědomují, jak si rozvíjejí jemnou motoriku, tolik potřebnou pro správný vývoj řeči.

Obrázky a knížkyjsou další zásadní metodou, která podporuje dětské poznání a řeč. Obrázky slouží nejen ke hrám, ale rozvíjejí znalosti, přesnost zrakového vnímání a musejí navazovat na konkrétní zážitky (vidět psa, pohladit si ho a pak teprve obrázek). Je dobré zachovávat tři etapy: obrázek auta – to je auto, ukaž auto, co to je – seznámení, porozumění a proslovení. S knížkou musejí děti naučit pracovat rodiče. Odmala si prohlížet obrázky, číst před usnutím příběhy. Jen tak přivedeme potomka k četbě. Řeč se kultivuje rozhovorem a poslechem četby, rozšiřuje slovní zásobu.

Dnešní děti jsou zvyklé na velká kvanta informací. Někdo je musí naučit vnímat a postupně i třídit tyto poznatky. Předstupněm pohyblivých obrázků jsou obrázky nepohyblivé a knížky. Pokud bude převažujícím zdrojem poznatků rovnou televize, těžko si dítě zvykne na knížky. Přitom knížky nejsou jen zdrojem znalostí, ale i výtvarného zážitku, mají svou vůni, hmat zase potěší dotyk kožené nebo textilní vazby. Ty děti, které se naučí mít rády knížky, budou v budoucnu sice čerpat informace stále víc z obrazovky nebo internetu než ve studovnách knihoven, ale pro radost sáhnou po klasické knížce.

Pohádky – další fenomén, který je dobré zapojit do každodenního života. Kolem dvou let už je dítě schopné oblíbit si krátké pohádky na dobrou noc. Bez rituálu se mu brzy špatně usíná. Pohádku si můžete i vymyslet a stručně v ní zhodnotit den.
Vypořádat se se zážitky, zklidnit vypjaté okamžiky a dítě v pohodě usne, protože je všechno jasné, odpuštěné, urovnané.

Říkadla, říkanky a básničky

Říkadla byla přirozenou součástí lidových zvyků a patřila do výchovy. Přitom podle výzkumů až třetina kluků a pětina holčiček v předškolním věku dnes nemá k básničkám dobrý vztah. Není výjimkou, že v logopedických poradnách diktují maminkám základní říkanky, přitom říkadla a básničky není čím nahradit. Kromě příjemných pocitů z rytmu a tělesného kontaktu rozvíjejí naprosto přirozeně všechny dovednosti nutné k dobrému rozvoji řeči, včetně paměti.

Hlavně lidové básničky ideálně člení text na krátké mluvní celky, takže umožňují i při poměrně rychlém pohybu (když se provází básnička tanečkem) správně dýchat a mluvit zároveň.

Řada básniček je součástí různých pohybových her (například: Zlatá brána otevřená…), v nichž se rozvíjí koordinace pohybů a řeči, schopnost dělat víc věcí zároveň.

Pozor, logopedické básničky jsou účelové texty na procvičování výslovnosti, nehodí se pro každé dítě! Jejich nepřiměřené využití může dětem život spíš zkomplikovat než jim pomoct. Konzultujte jejich využití raději s odborníky, neberte je jako „domácí prostředek“ v péči o řeč potomka.

(Článek vyšel v časopisu Maminka 4/2014)

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Díky Luně máte smysl pro hru i zábavu, což přináší radost vám i dětem, stejně tak i kamarádkám, pokud s nimi jste. Nejlépe je vám na…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci