[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Přímý vliv kojení na nárůst hmotnosti nebyl nikdy prokázán. To, že některé maminky během kojení přiberou, může mít mnoho příčin, přímo laktace to však není! Důvodů může být mnoho; například stravování dle doporučení našich babiček v duchu hesla „Jez za dva!“ dva nebo „dojídání“ únavy a nevyspání sladkostmi či absolutní změna životního stylu.
Ani toto zcela protichůdné tvrzení není pravdivé, respektive jej nelze generalizovat. Některé maminky opravdu během několika měsíců kojení zhubnou, je však otázka, zda by tomu nedošlo i bez kojení vlivem změny životního rytmu. Na kojení jako na redukční kůru tedy raději nespoléhejte.
Dle laktačních poradkyň je to tvrzení absolutní nesmyl, nicméně zkušenosti některých maminek s opravdu malými („žádnými“) prsy jsou takové, že v prvních týdnech kojení potřebovaly odbornou radu ohledně správné polohy miminka během krmení, která umožnila kvalitní přisání.
I to je dle laktačních poradkyň nesmysl. Ostatně už ve starověku měli lékaři i laici vypozorované, že velikost prsou není přímo úměrná kvalitě kojení a mléka. Jako kojné pro urozená miminka se hledaly ženy, které měly pevná ňadra střední velikosti (pochopitelně musely splňovat ještě další kritéria).
Ve většině případů, u běžných infekčních chorob, tomu je právě naopak! Během některých nemocí obsahuje mléko protilátky, které tělo matky vytvoří, aby ochránilo miminko. Bohužel existují i choroby, které jsou mateřským mlékem naopak přenosné (HIV, hepatitida atd.).
Za slabé mléko může být někdy mylně považováno tzv. přední mléko, které se spouští na začátku kojení a bývá světlejší a „řidší“, než tzv. zadní mléko. Dojem, že je mléko „slabé“ může vyvolat i tzv. růstový spurt, kdy má děťátko přechodně větší potřebu mléka a maminčino mléko jako by mu najednou nestačilo a je prohlášeno za slabé. Pravé „slabé mléko“ se vyskytuje u podvyživených žen ve třetím světě.
Kojení opravdu částečně chrání před otěhotněním, a to díky hormonálním změnám v organismu, které laktaci provázejí (cykly bývají anovulační – nedozrává vajíčko). Nicméně musí být zachovaná jistá kriteria: kojit se musí výhradně bez dokrmování, minimálně šestkrát denně.
Intervaly mezi kojeními by neměly být delší než čtyři hodiny ve dne a šest hodin v noci, žena pochopitelně nesmí menstruovat! Nicméně i přes splnění těchto kritérií některé maminky otěhotní, jednoduše nejsme stroje s návodem na použití.
Toto tvrzení mohlo částečně platit ve středověku, kdy bylo pivo skutečně velmi výživným nápojem s obsahem mnoha nutričně významných látek, a tak mohlo být pro některé špatné živené maminky požehnáním.
Z hustého středověkého piva se vařila výživná polévka a podávalo se dokonce i rekonvalescentům všech věkových kategorií. Dnešní pivo se od středověkého velmi liší.
Traumatizované jsou spíše maminky, které taková tvrzení slýchávají. Není důvod, proč by nekojené děti vyrůstající v láskyplném a podnětném prostředí, s dostatkem něžných doteků a péče byly nějak traumatizované.