[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Co je vlastně alergie? Jde o důsledek neschopnosti imunitního systému rozlišit neškodné podněty od nebezpečných. Může se objevit kdykoli během života a „dráždivým“ alergenem se stane jakákoli látka bílkovinné povahy, která se může vyskytnout ve vzduchu, ve vodě i na zemi. Zajímavé je, že většinou nejsme alergičtí pouze na jeden alergen, ale jde zpravidla o celou skupinu látek v různé kombinaci. Například je pravděpodobné, že pokud trpíme alergií na pyl břízy, budeme mít i alergii na jablka.
Podle toho, jak se alergeny dostanou do těla, rozeznáváme vzdušné (pyly, plísně, roztoči, alergeny domácích mazlíčků), potravinové (ořechy, mléko, vejce, mořské plody, ryby, ovoce, zelenina, obiloviny, sója) a kontaktní (kovy, kosmetika, některé léčivé gely a masti, čisticí prostředky, lepidla, barvy). Projevy alergií jsou různé, od těch méně závažných, které „jen“ obtěžují, až po ty velmi vážné, dokonce až život ohrožující (anafylaktický šok).
K nejčastějším alergickým onemocněním u dětí patří sezonní alergická rýma. Ta bývá spojena s typickými obtížemi, jako jsou kýchání, ucpaný nos, svědění, pálení, řezání a slzení očí a urputná vodnatá rýma. Koncentrace pylů je sice největší na jaře, ale alergická rýma se objevuje i v létě, kdy jsou alergenem pyly trávy, a na podzim pak zase pyly vysokého plevele.
V lékárně seženete volně prodejné nosní spreje a oční kapky s obsahem antihistaminik, které dokážou částečně ulevit od akutních potíží. Zvláště u malých dětí do šesti let je ale na místě jakékoli zdravotní potíže tohoto typu konzultovat s pediatrem (ten může předepsat celkově působící antihistaminika, pro děti nejčastěji ve formě sirupu nebo kapek). Sezonní alergie může mít u malého pacienta taktéž kožní projevy, objevit se může kopřivka nebo ekzém.
Pozorujete u svého potomka některé ze zmiňovaných potíží? Špatně se mu dýchá, je dušný, pokašlává, „píská“ nebo ho v noci budí dráždivý kašel, má zarudlé či podrážděné oči, otékají mu oční víčka a nemůže se zbavit rýmy? Vydejte se za praktickým dětským lékařem. Vystaví vám doporučení k odbornému vyšetření u specialisty – alergologa, případně imunologa, k nimž dítě objednáte. Na první návštěvu s sebou vezměte doporučení a lékařskou zprávu od pediatra, kde budou stručně popsány anamnéza a potíže malého pacienta.
Lékaře vyhledejte rozhodně co nejdříve, jakmile začnete u své ratolesti sledovat jakékoli zdravotní potíže, které by mohly ukazovat na alergické onemocnění. Věk dítěte v době vyšetření není rozhodující, lze vyšetřit již kojence, což málokdo ví, a maminky někdy zbytečně váhají a vyšetření odkládají. Zrovna tak není pravdou, že vyšetření na alergologii se provádí jen v zimních měsících.
Všeobecně však panuje názor, že se s vyšetřením spíše čeká na dobu po „pylové sezoně“ u daného pacienta, aby nebyl testován v době svých alergických obtíží, a také s ohledem na možnost včasného zahájení specifické alergenové imunoterapie.
Zima a předjaří jsou tedy přímo ideálním načasováním pro absolvování pylového alergologického testu, a to zejména protože pyloví alergici v tomto období neužívají antihistaminika potlačující příznaky. „Pakliže pacient absolvuje vyšetření v období, kdy často užívá léky potlačující hormon histamin, výsledek vyšetření může být zkreslený nebo se při něm alergická reakce vůbec neprojeví,“ upozorňuje MUDr. Radka Šedivá z alergologické ambulance Synlab. U testování celoročních nebo také zimních alergií, například na zvířecí srst, je potřeba antihistaminika na čas vysadit.
„Na vyšetření se neváhejte objednat, máte-li dítě s ekzémem či jinými kožními svědivými problémy, opakovanými rýmami a kašlem či častými zažívacími obtížemi. Myslete na to, že podezření na alergii umocňuje její přítomnost v rodině. Jsou-li oba rodiče alergici, existuje až 75% riziko, že jejich potomek bude mít také problémy s alergií. Alergologické vyšetření lze provést v kterémkoli věku a kdykoli během roku, vždy individuálně dle konkrétního pacienta,“ zdůrazňuje alergoložka a imunoložka MUDr. Dagmar Pohlová z pražské ambulance Poliklinika Budějovická.
První návštěva u alergologa trvá většinou déle než hodinu až dvě, lékař musí velmi pečlivě zjistit správnou diagnózu. Nejdříve provede objektivní fyzikální vyšetření, následují zpravidla kožní testy a odběr krve ze žíly na laboratorní vyšetření, eventuálně také spirometrie a v případě potřeby ještě další doplňující vyšetření.
Alergolog se vás bude ptát na rodinnou anamnézu, výskyt alergických a imunitních onemocnění v rodině, na prodělaná onemocnění vás i vašeho potomka včetně úrazů a operací, zajímat ho budou rovněž užívané léky, bude se podrobně vyptávat na veškeré příznaky a také okolnosti, za kterých vznikají – kdy a kde se objevují problémy – na výživové zvyky, prostředí, v němž dítě žije, kontakt se zvířaty, jeho zvyky, záliby, sporty, kterým se věnuje.
„V rámci tzv. fyzikálního vyšetření věnuje lékař pozornost zejména stavu kůže, očních spojivek a víček, nosní sliznice a poslechovému plicnímu nálezu. Podle anamnézy potom provádí kožní testy. Probíhají většinou v poloze vsedě, na kůži předloktí, kam se nanáší kapky čistého alergenového roztoku o známé koncentraci. Běžně se provádí bodový test nazývaný prick test. Používají se umělohmotná kopíčka s jednomilimetrovým hrotem (lancety). Lanceta se přiloží kolmo do středu kapky a krouživým pohybem se naruší kůže, do níž pak proniká testovaný alergen. Reakce se odečítá za 15 až 20 minut,“ vysvětluje imunoložka MUDr. Iva Pončáková.
Měří se velikost zarudnutí (v dnešní době se od měření zarudnutí upouští) a pupenu. Pozitivní odpověď se počítá již od pupenu s průměrem 3 mm. Pro provedení kožního testu nejsou žádná věková omezení. Pozor, pokud malý pacient užívá antihistaminika, je potřeba je na týden před plánovanými kožními testy vysadit. Doplňujícím vyšetřením je laboratorní vyšetření specifických alergických protilátek z krevního odběru.
Vzhledem k tomu, že příznaky průduškového astmatu se projevují podle posledních vědeckých studií u 20 až 40 % pacientů trpících sezonní alergickou rýmou, mělo by být běžnou součástí alergologického vyšetření i vyšetření tzv. spirometrie metodou průtok – objem.
„Jedná se o funkční vyšetření průdušek a plic, které probíhá zcela neinvazivní formou – dítě dýchá do přístroje, tzv. spirometru, podle pokynů sestřičky. Toto vyšetření lze provést od pěti let věku dítěte, v některých případech i dříve, záleží na tom, jak je dítě schopno spolupracovat,“ vysvětluje Dagmar Pohlová. Toto vyšetření může lékař ještě doplnit tzv. bronchodilatačním testem ke zhodnocení změn, eventuálně k zjištění funkční poruchy., případně se můžete setkat ještě s vyšetřením zvaným FeNO. Jde o vyšetření množství oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu a pomáhá stanovit míru alergického zánětu v dýchacích cestách. Provádí se taktéž nádechem z přístroje podle pokynů sestry.
Vedle citlivé kůže, rýmy a ucpaného nosu patří k typickým alergickým projevům také obtíže s očima, nejčastěji slzení, svědění, řezání, zarudnutí a následně i nateklá víčka. Přestože jde o poměrně běžné komplikace, není radno je podceňovat. Zanedbaná léčba může vést až k rozvoji zánětu spojivek. Spojivka oka je totiž podobně jako nosní sliznice v kontaktu se zevním prostředím, a tak je vystavena přímému působení alergenu.
„Nejběžnější oční alergií je sezonní akutní alergická konjunktivitida, tedy zánět spojivek. Při alergické reakci dochází k uvolňování chemických látek, jako jsou histamin a leukotrieny, do krevního oběhu a tkání. Tyto látky způsobují svědění, pálení, pocit písku nebo cizího tělesa v očích,” vysvětluje Martin Slaný, optometrista a odborný garant sítě Fokus optik. Při léčbě těchto obtíží je vždy vhodné navštívit lékaře, který stanoví přesnou diagnózu a předepíše léčbu, která pomůže symptomy zmírnit.
Od nepříjemných potíží uleví i umělé slzy, akutní příznaky pak dokáží zmírnit oční kapky s obsahem antihistaminik a látek, které redukují zarudnutí. Na oteklá víčka příznivě působí i studený obklad či častější mytí obličeje vlažnou vodou.