Maminka.czDětský jídelníček

Tohle mi nechutná! Jak přimět dítě okusit neoblíbená jídla?

Veronika Vlachová 8.  3.  2019
Boloňské špagety bez omáčky. Suchý chleba bez másla. A z oběda jen přílohu. Chuťový výběr dětí je často nudně striktní. Bude jim ale výživově dostačovat pro správný vývoj?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Zdravá strava a mlsný dětský jazýček je někdy neslučitelná kombinace. Proč je pro děti nesnadné jíst ovoce, zeleninu nebo kompletní jídlo, které jim připravíte? Důvodů a příčin může být mnoho. A míč je vždy na straně rodiče. Jak se ho nejlépe ujmout, aby si i váš potomek navykl na nejrůznější zdravé potraviny a jeho jídelníček se neskládal jen ze suché rýže nebo tatranek?

ČTĚTE TAKÉ: 25 jídel, která děti nechtějí. Neuvěříte, proč jim nechutnají!

Výběr podle dětí

Stejně jako každý z nás má jiné preferované chutě, tak i u dětí existují rozmanité přístupy k jídlu. Některé ratolesti si v jídle libují a nemají problém ochutnat kdeco, jiné zase k neznámým nebo nezvykle vypadajícím pokrmům přistupují rezervovaně. „U malých dětí je odmítání nových potravin vcelku běžné a má i své pojmenování – neofobie, tedy strach z nového,“ podotýká poradkyně pro výživu Žaneta Zelinková a dodává, že v přístupu k jídlu se také může odrážet povaha dítěte.

Dávat dětem jídlo za odměnu je cesta do pekel. Proč je neuplácet?

„Některé děti jsou bojácné, příliš opatrné a mají strach z neznámého, tedy i z chutí. Nepodávala bych třeba nové jídlo v době, kdy je dítě unavené nebo nemocné, což je velmi častá chyba. Co se týče nedostatku nadšení, je zde také spousta možností, dítě může stresovat například i způsob podávání a nabízení stravy,“ tvrdí Žaneta Zelinková.

Přesto jsou dětské chutě a preference někdy k zbláznění: Nemá rádo velké kousky v polévce nebo příliš tmavou barvu omáček, po sladké ovesné kaši by se jen utlouklo a z rizota vybírá jen hrášek. „Chápu, že vybíravost dětí přivádí rodiče k šílenství a mnohdy jim dochází trpělivost s jejich stravováním trávit čas,“ potvrzuje nutriční poradkyně Iva Rychnovská, která velký problém vidí v tom, že mnoho rodičů neví, co sami mají jíst, a nejsou pak kvůli tomu schopni vést své dítě a s jídlem mu pomoci. „Zkuste se nejprve zaměřit na sebe, jak dítěti jdete příkladem a také jak ho odmala vedete k tomu, aby jedlo to, co chcete. Pokud máte pochyby, začněte u sebe a poté veďte své dítě. Musí být znalý nejdříve rodič a dítě mu poté bude v jídle důvěřovat a kopírovat ho,“ radí Iva Rychnovská.

Zdravá strava pro batolata. Jak ji připravit doma?

Jen suchou rýži, prosím

Jednu dobu se v našem rodinném jídelníčku zabydlely boloňské těstoviny.
Ve skutečnosti se ale vlastně jednalo o jídlo nazvané „ty špagety bez omáčky“. Co to znamená, když dítě prakticky vyzobe jen přílohu, aniž by do žaludku doputovala ta hodnotnější a výživnější část pokrmu? „To nemusí znamenat vůbec nic. Je to spíše známka toho, že dítě není ještě připravené jíst chuťově složitější jídla jako dospělí. Hlavu si tím příliš nelámejte. Hlavní je to, že dítě sní potřebné množství dané přílohy. Když už ne výživově, tak alespoň kaloricky bude odpovídat jeho potřebám,“ uklidňuje mě Iva Rychnovská.

 

Domluvte se s dítětem na tom, že jednou týdně ochutná dvě až tři nové potraviny!

 

Ovšem jak upozorňuje Žaneta Zelinková, vysvětlení dětského chování nemusí být tak jednoduché a jediné: „Buď mu nevyhovuje druh omáček nebo masa, které se k příloze podávají, nebo jen má období, kdy jsou těžší jídla pro něj v dané chvíli nevhodná a organismus si tímto způsobem odlehčuje.“ A jak dále Žaneta Zelinková vysvětluje, velký vliv má v takových situacích i psychický stav dítěte: „Dítě reaguje například na problémy mezi rodiči, kdy se může dostavit nechutenství. Možná dáváme dětem na talíř velké porce, což u některých může také způsobit nechutenství.“ Právě v době, kdy dítě pár dní důsledně selektuje jen sacharidy z hotových pokrmů nebo si je vyžaduje, může také jít o přechodné zatížení imunitního systému. „Například boj s virózou, která zatím nepropukla, kdy daný organismus může zrovna více zatěžovat štěpení a trávení bílkovin než sacharidů. Každý z nás je originál, a proto i naše reakce na zatížení – ať už psychické, nebo fyzické – může být úplně jiná. Proto radím poslouchat intuici, vy znáte své dítě nejlépe,“ dodává Žaneta Zelinková.

Klepněte pro větší obrázek

Strach je namístě

Na pozoru byste se měli mít, pokud vaše dítě vyžaduje nebo konzumuje přemíru tučných jídel nebo sladkostí, odmítá pozřít jakékoli ovoce nebo zeleninu a ve svém repertoáru poživatelných potravin má jen minimální počet položek, který by se dal spočítat na jedné ruce. „V případě, že dítě odmítá jíst jakékoli živočišné bílkoviny, je bezdůvodně unavené a stěžuje si na zdravotní potíže jako bolesti hlavy, bříška či nožiček, je nutné se obrátit na lékaře a konzultovat s ním, jak dítě stravujeme.

A pokud se ukáže, že je chyba ve stravovacích návycích nebo že má dítě nějakou intoleranci či alergii, pak zvolit postup vedoucí k nápravě.“ K důslednější změně přístupu v jídle by mělo dojít také v případě, že dítě je na pohled pobledlé, nezvládá se svými vrstevníky držet krok, objevují se zdravotní potíže nebo bývá často nemocné. „Na pohled se dítě může jevit příliš hubené a bez energie anebo je problém naopak v tom, že nejí nic a je přitom obézní,“ upozorňuje Iva Rychnovská.

Naučte děti vnímat hlad! A tyhle věty raději hned zapomeňte

Nutit dítě k tomu, aby namísto suchého rohlíku nebo pytlíku bonbonů vzalo na milost i pár kousků zeleniny nebo masa, není tou správnou cestou. „Naopak tím dítěti konzumaci některých potravin, které by třeba časem ochutnalo a přijalo, zablokujete natrvalo. A rozhodně apeluji na to, aby se dítě neodměňovalo za to, že sní něco zdravého. Pak v něm vyvoláváme pocit, že zdravé věci jsou fuj a musí se přetrpět za odměnu sladkostí,“ varuje před rodičovským nešvarem Žaneta Zelinková.

Jak ale dítě přesvědčit, aby vložilo do úst novou potravinu, o které jsme přesvědčeni, že je zdraví prospěšná? „Nechoďte jen kolem horké kaše a domluvte se s dítětem třeba na tom, že například jednou týdně ochutná dvě až tři nové potraviny nebo jídla. S potravinou ho seznamte, řekněte mu, v čem je prospěšná: Třeba že maso je dobré na svaly a bude mít sílu, po sýru bude mít pevné kosti, které se mu nezlomí a budou jako ze železa,“ radí Iva Rychnovská.

A jak třeba radí profesorka z Univerzity Britské Kolumbie a autorka knihy Francouzské dětí jedí všechno, Karen Le Billon: Zahrňte své děti do příprav včetně nakupování surovin, loupání, omývání či krájení. S tím souhlasí i Iva Rychnovská: „Během toho mohou ochutnat něco nového a připravené jídlo jim bude bližší. Naopak se vyvarujte přípravy potravin, o kterých víte, že je dítě nemá rádo nebo je nerado vidí. Například syrové maso, houby a podobně.“

Tyto potraviny by měly vaše děti ochutnat před prvními narozeninami

Jídlo jako sociální akt

Přestože vydatné pokrmy dodávají organismu potřebné živiny, setkávání u stolu má i jinou a velice důležitou funkci: Je to sociální akt. Evolučně bylo společné jedení významnou podmínkou pro přežití. Podle profesora Gunthera Hirschfeldera z Univerzity v Řezně, který se zabývá studiem kultury stravování, v takovém případě není důležité, zda do sebe společně soukáte pizzu z rychlého občerstvení nebo párek v rohlíku: „Společné jedení vytváří pocit bezpečí a identity a v ideálním případě i jistotu a důvěru.“ A z tohoto hlediska, stejně jako z toho výživového, je kontraproduktivní děti pak odměňovat za přítomnost nebo „správné“ jedení v podobě sladkostí. Tento sociální akt, který předávají především rodiče svým potomkům, má, jak potvrzuje profesorka a výzkumnice nutričního chování Christine Brombachová, i jiné a dalekosáhlejší důsledky: „Děti, které získávají už v raném věku dobré stravovací návyky, pak mnohem méně trpí nadváhou.“ Kromě toho se děti skrze setkávání u stolu učí i základům slušného chování. A začíná to třeba tím, že hezky poprosí o vodu nebo o máslo z druhého konce stolu.

Kolik vajec může vaše dítě doopravdy sníst a na co si dát pozor?

Dítě pánem svých chutí

„Rodiče jsou často předobrazem toho, co děti samy jedí. Proto je určitě dobré jít jim příkladem. Platí zde: vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat, učit, pobízet, motivovat, povídat si o jídle a jíst před nimi to, co by měly i ony samy jíst. To je bránou k tomu, že dítko bude mít o všem přehled a vytvoříte mu k jídlu pozitivní vztah,“ podotýká Iva Rychnovská. A že tomu tak u vás rozhodně zatím není? Nevěste hlavu. Pokud se ve vaší domácnosti najdou především zdravé suroviny a dbá se na správnou a zdravou skladbu pokrmů, dítě tento stav postupně samo vstřebá a přijme ho za svůj životní základ. A jak dokazují výzkumy z posledních let, zejména v souvislosti se stravovacími trendy u puberťáků, rodiče, kteří je v dětství naučili stravovat se vyváženě a v klidné atmosféře, si mohou dělat jen poloviční starosti s tím, zda jejich dítě neohrozí poruchy příjmu potravy. A to zní pozitivně, že?

Témata: Výživa a stravování, Jídelníček, Dětský jídelníček, Naše tipy, poruchy příjmu potravy, Potraviny, Žaneta Zelinková, Radim, Omáčka, Preference, Přežití, Příloha, Nechuť, Setkávání, Christine, Šílenství, Pokrm, Nechutenství, Prime, Billon, Jak, Špagety, Jídlo, Pojmenování, Nové jídlo