[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Knihy pro nastávající rodiče byly psány téměř výhradně muži lékaři a měly společné poselství: matky jsou povětšinou „příliš horlivé, vedeny sice dobrými úmysly, ale ignorantské“ (jak se doslova vyjádřila jedna publikace z roku 1916). Místo něhy a citu byla zdůrazňována disciplína a spartánská výchova a to již od kojeneckého věku.
Podle jistého lékaře L. Emmetta Holta hraní si s malými dětmi se obecně nedá doporučit: „Nikdy do věku 4 měsíců, ale nejlépe ani do půl roku věku,“ napsal ve své knize v roce 1894.
Na začátku 20. století radili experti matkám zavést dětem hned od narození striktní režim kojení – spaní; chovat je bylo považováno za bezúčelné a vedoucí ke zkažení dítěte a jeho proměně v „malého tyrana“.
Dokonce ještě v roce 1962 přišel americký lékař Sackett ve své knize Bringing Up Babies (Výchova dětí) s myšlenkou, že rodiče, kteří selžou ve snaze zavést dítěti hned od narození pevný řád, se dopouští prohřešku vůči své vlasti. „Absolutně žádné krmení v noci,“ napsal, „nezáleží na tom, jak moc je dítě malé nebo jak moc pláče. Pokud odmalička navykneme naše děti, že dostanou vše, na co si vzpomenou, zaséváme v nich semínko socialismu.“
Několik knih přišlo na začátku 20. stolení s tvrzením, že matky mohou ublížit kojencům už jen špatnými myšlenkami. Manželé Sadlerovi, oba lékaři, ve své knize v roce 1916 vinili nervózní matky z toho, že svým mlékem způsobují kojencům koliky. Matky podle nich rovněž mohly o mléko přijít, pokud se poddávaly přehnanému strachu o novorozence, zármutku či komandování.
Ano, to doslova radil svým čtenářkám - povětšinou Američankám střední třídy - pan Chavasse. Ve své knize Advice to a Wife (Rada manželce, 1877) jim rovněž doporučoval, aby se přesvědčili, že jejich kojná v průběhu kojení nemenstruuje, nejí sladké pečivo ani omáčky. Všechno to totiž její mléko poškozovalo.
Stejný autor, stejná kniha. Chavasse varuje matky před příliš dlouhým kojením. Dítěti staršímu 9 měsíců může prý kojenecké mléko způsobit poškození mozku, matce, která tak dlouho kojí, hrozí slepota.
Po druhé světové válce přišli výrobci dětského jídla spolu s některými lékaři s revoluční teorií. Věk dětí, ve kterém by jim měla být do jídelníčku zahrnuta pevná strava, byl drasticky snížen ze sedmi měsíců na čtyři až šest týdnů.
Sackett, autor jež se obával povstání socialistických batolat, se v roce 1962 nechal slyšet, že kojenecké mléko a kaše jsou nutričně nedostatečné a tudíž by novorozencům již druhý den po porodu měly být představeny produkty z obilí. V deseti dnech věku by již měli konzumovat pasírovanou zeleninu a v devíti týdnech by mohli snídat „slaninu a vajíčka, stejně jako táta!“ Sackett rovněž doporučoval nabízet dětem od šesti měsíců věku černou kávu, aby tak přivykaly „normálním stravovacím návykům rodiny.“