[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Do ordinace pediatrů se dostávají děti, které mají trvale rýmu a kašel. Jejich rodiče neznají období, kdy by jejich ratolest nepokašlávala nebo nebyla zahleněná a nevyžadovala zvýšenou péči. Navíc tyto malé človíčky velice často trápí záněty uší, jež se nesčetněkrát opakují. Jednou z možných příčin je onemocnění zvané primární ciliární dyskineze (PCD).
Cilie neboli řasinky jsou zvláštní pohyblivé výběžky na povrchu buněk. Na jedné buňce jich jsou stovky a pokud jsou zdravé, hýbou se koordinovaně jedním směrem tam a zpět. Řasinky se nacházejí na buňkách vystýlajících dýchací cesty od uší až k malým bronchům v plicích, najdeme je tedy i v nosních dutinách. Zde je jejich hlavní funkcí očišťovat dýchací cesty.
Na povrchu sliznice, a tudíž i na povrchu buněk s řasinkami, je hlen, ve kterém se zachycují nečistoty, bakterie či viry přítomné ve vzduchu, který dýcháme. V případě, že vše funguje, jak má, cilie posouvají hlen směrem ven a následně jej vykašleme nebo spolykáme.
Co se stane, když řasinky z nějakého důvodu nefungují? Hlen potom zůstává v dýchacích cestách a hromadí se spolu s případnými bakteriemi a jinými nečistotami. Hned po porodu se až u tří čtvrtin dětí s PCD objeví nutnost přechodně podávat kyslík, aniž by byla ozřejměna jasná příčina. Děťátko již v novorozeneckém období může mít trvalou rýmu a být zahleněné.
K těmto potížím se časem velice často přidají opakované záněty středního ucha, jež mohou vyústit až v poruchu sluchu. Rodiče dětí si nezřídka všimnou každodenního vlhkého kašle. Někdy jsou děti vedeny u dětských lékařů jako astmatici špatně reagující na léčbu, jelikož děti mohou mít poslechové i funkční známky zúžení dýchacích cest, což bývá typické právě pro astma. Jsou potom léčeny jako astmatici, i když je tato léčba neefektivní.
V pozdějším věku s rozvojem vedlejších nosních dutin mají děti opakované záněty vyžadující antibiotickou léčbu. Hlen je tvořen i v dolních cestách dýchacích, a pokud není spolu s bakteriemi a viry efektivně odstraňován, může dojít k zápalu plic. Ubývá také funkční plicní tkáň, což může vyústit až ve špatnou toleranci zátěže a dušnost.
V dospělosti se k respiračním obtížím přidává i neplodnost u mužů a u žen častější mimoděložní těhotenství. Spermie jsou totiž také opatřeny bičíky, které jsou funkčně i strukturálně podobné ciliím v plicích, u žen jsou řasinky přítomné i ve vejcovodech – posouvají oplodněné vajíčko směrem k děloze.
Nejdříve musí lékař na tuto diagnózu pomyslet, pokud jsou vyloučeny ostatní příčiny obtíží, například gastroezofageální reflux, zvětšené nosní mandle, cystická fibróza nebo poruchy imunity. Poté je namístě provést funkční vyšetření řasinek. To se provádí ambulantně, výsledek je k dispozici do půl hodiny od odběru. Připomíná výtěr z nosu na kultivaci, pouze místo bakterií sledujeme řasinky pod mikroskopem.
Nevýhodou je, že vyšetření se musí načasovat do období 4–6 týdnů bez infektu. Řasinkám právě takovou dobu trvá, než se z nemoci „oklepou“. Proto je občas třeba vyšetření opakovat vícekrát s odstupem, a odlišit tak sekundární změny při zánětu. Jestliže je tímto postupem zjištěn jasný defekt nebo je onemocnění velice pravděpodobné z klinických projevů, přistupuje se k dalším vyšetřením, která se u dětí většinou provádějí za hospitalizace na lůžku.
Specifická terapie jako u jiných onemocnění bohužel není možná, ve světě i u nás se v rámci terapeutických postupů nahrazuje funkce řasinek pomocí pravidelných inhalací solných roztoků a dechové rehabilitace.
Každou infekci je nutno řešit razantněji a agresivněji než u jiných dětí. Dětem se také doporučuje každoroční očkování proti chřipce. Pokud děti a rodiče dodržují pravidelný režim a preventivní opatření, mohou žít plnohodnotný život bez výraznějších omezení.
Výskyt tohoto onemocnění se udává mezi 1 : 10 000 a 1 : 40 000, přičemž v Česku je těchto pacientů méně než 100. Nejspíše jich však u nás pobíhá po nemocnicích více, jen zatím nejsou odhaleni, a jsou tedy vedeni pod jinými diagnózami.
Další články týkající se zdraví najdete na www.mojezdravi.cz.