[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
I ty nejmenší děti jsou od přírody nastaveny tak, že když je bolí bříško, už nechtějí dojíst zbytek jídla na talíři, anebo když jsou naštvané, dají to hned najevo. Všímají si svého aktuálního stavu. My dospělí často na vlastní pocity zapomínáme a raději preferujeme společenskou etiketu a neposloucháme signály těla.
Skákat po bytě jako kůň nebo štěkat na hřišti jako pes se možná vymyká standardní představě o chování dospělého člověka, ale pětiminutová zábava, která právě jde proti „normálu“, úžasně vyčistí mozek, zabaví děti a vám sníží hladinu stresového hormonu.
Kdy jste naposledy běželi jen tak, uvolněně a bez pocitu, že musíte? I když děti nikdo nehoní a ani nejsou v časovém presu, raději přidají do kroku, než aby se pomalu ploužily.
Děti jsou mistry ve vyprávění často nereálných příběhů. Vyberte si pět položek nebo se na nich společně s dětmi dohodněte a vymýšlejte vlastní děje. Možná objevíte další dimenzi vlastní fantazie i slovní zásoby.
Často jsme jako na trní, abychom neměli někde flek. Ale děti taková banalita nezajímá. Prostě si tu zábavu užívají! Natáhněte tepláky a jednou za čas to vyzkoušejte. Je to osvobozující!
Nejradši bychom stihli všechno, a tak děláme věci ve spěchu. Zkuste se věnovat jen jedné věci, avšak důsledně: přesazujte kytky, sestavte si s dětmi puzzle nebo si vytvořte vlastní tričko. Děti vám rády budou asistovat a vy to berte jako malou meditaci v pohybu.
Tohle na ně platí: Proč nefunguje, když dětem říkáte, ať neběhají...
Děti okolo roku a půl až dvou let dělají věci proto, že je baví. Baví je také nezištně pomáhat. Až naše odměny způsobí, že ztrácejí vnitřní motivaci, velmi cennou věc, která přináší spokojenost a naplnění. Pomáhejte a přinášejte radost!
Vykašlete se na to, jak u toho vypadáte nebo jak se společensky znemožníte. Díky spontánnímu pohybu nebo zpěvu pocítíte radost i uvolnění. Pohyb, při kterém se necháte vést vlastním tělem, je jedna ze základních technik meditace.