[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Množství faktů, které v současnosti běžný člověk přijímá každý den, je stokrát vyšší, než s čím se před sto lety setkal člověk za celý život. S tímto šokujícím zjištěním přišli lékaři, kteří se specializují na výzkum mozku. Vědí také, jak se na mozku odráží přemíra informací. Tím, že je nepřiměřeně zahlcený, se jeho činnost zpomaluje. Paradoxně tak nastává situace: čím více víme, tím méně přemýšlíme. V případě, že bychom si chtěli zapamatovat každou věc, s níž jsme se v životě setkali, ztratili bychom možnost složitějšího myšlení a rozhodování. Jak je to možné? Pochopíme to v okamžiku, kdy si mysl představíme nikoli jako nafukovací balonek, ale jako pevný disk s omezenou kapacitou. Stejně jako pevný disk také mysl se musí určité sumy informací zbavit, aby si vytvořila místo pro informace nové.
Každý z nás má za sebou situace, na které by nejraději zapomněl: rozchody, rozvody, hádky s nejlepšími kamarády, trapasy a neúspěchy. Spousta takových okamžiků se z paměti vytrácí jaksi samovolně. Nedůležité informace, tváře a situace mizejí z našeho procesu rozpomínání prostřednictvím automatického molekulárního mechanismu v našem mozku. Jde o jakýsi sebeočišťovací proces, kterému odborníci říkají „aktivní zapomínání“. Je natolik důležitý, že jeho narušení může vést až k závážným duševním stavům, jako je posttraumatická psychická porucha, Alzheimerova choroba nebo schizofrenie.
Není neznámou věcí, že staří lidé žijí do značné míry vzpomínkami. Jedni si vybavují okamžiky, kdy byli šťastní a úspěšní, což jim dodává energii a pozitivní přístup k životu. Druzí si vybavují převážně situace, v nichž oni sami nebo jejich blízcí selhali. Traumatizující film neúspěchů jim pak bere životní sílu a vnucuje pocit marnosti. I když nelze vše nepříjemné vymazat z paměti a asi by to nebylo ani správné, je dobré vědět, že můžeme přispět k tomu, jakou informaci si náš mozek ponechá a které se zbaví. Což může vést nejen k tomu, že mozek bude lépe fungovat, ale i k celkově spokojenějšímu a šťastnějšímu životu.
Lékaři vědí, že čím emocionálnější zkušenost, tím hlouběji se vryje do paměti. Více a déle si také pamatujeme to, co bylo poprvé ? první láska, první taneční, první parfém, narození prvního dítěte? Je to proto, že mozek dává přednost takzvaným formativním zkušenostem. Co to znamená? Představte si rande ? milý hovor, báječná atmosféra, to všechno se ukládá do hippocampu, což je součást mozku zodpovědná za krátkodobé uchovávání informací. Vědci předpokládají, že hippocampus slouží jako vrátný pro nově utvořené zkušenosti a pozdější vzpomínky. Když spíte, váš mozek tyto informace filtruje. Do paměti ukládá ty důležité ? formativní ? a ty nepodstatné, jako třeba vzhled nebo jméno číšníka, z mysli odstraňuje.
Uchovávání relevantních vzpomínek místo těch náhodných můžeme podpořit. Je tu ale jeden problém a týká se právě negativních zkušeností, které se často právě kvůli emocionální síle hluboko zarývají do mozku. Opakované vyvolávání těchto bolestných momentů je spojeno se stavy, mezi které patří deprese a úzkost. Znamená to jediné ? je nejvyšší čas „uklidit si v hlavě“. Odborné tipy vám pomohou ovládnout vaše vzpomínky ? ať už se je snažíte posílit, nebo zničit.
10 tipů, jak zbavit mozek balastu a uvolnit ho pro důležitější vzpomínky
Pokud se vám v myšlenkách vrací stará křivda, partnerova nevěra, kamarádčina zrada, vyhazov z práce, je podle odborníků nejlepší odpustit. Snížíte tím emocionální dopad situace. Jak na to? Myslete na osobu, která vám ublížila nebo na kterou máte vztek, a v mysli si opakujte: ?Odpouštím ti.?
V Řecku se traduje, že kdysi matky námořníků, kteří se nevrátili z moře, celé dny chodily po pobřeží a i neznámým lidem vyprávěly o svém neštěstí. Proč to dělaly? Sdílené hoře lze snáz unést. A platí to i dnes. Pokud se vám něco tragického nebo nepříjemného stane, mluvte o tom. Pomůže to vyvést zničující okamžiky z vaší mysli. Odborníci navíc radí vypovídat se, co nejdříve to jde.
Dokonce jen několikaminutová meditace může mozku pomoci oddělit vzpomínku od těch emocí, které ji udržují zarytou ve vaší hlavě, tvrdí odborníci. Když stará rána vyplave na povrch, zkuste některou z meditačních technik.
Pokud vám letos kamarádi nepopřáli k svátku, nepropadejte sebelítosti. Nejspíš se nejedná o projev skupinového odporu, ale o pouhou zaneprázdněnost. Přjmeme-li fakt, že se svět netočí kolem nás, můžeme předejít mnoha špatným pocitům.
Váš nejbližší člověk se na vás nespravedlivě obořil a vás to užírá? Přestaňte se litovat a buďte aktivní. Naplánujte si jakoukoli aktivitu, která vás bude těšit. Nejen, že budete mít radost z příjemně stráveného času, ale odborníci navíc tvrdí, že tímto způsobem můžeme zredukovat emoce spjaté se špatnou vzpomínkou a tím snížit šanci na její zafixování.
Také patříte mezi lidi, kteří věčně ztrácí přehled o svém mobilu, brýlích, klíčích nebo diáři? Až tyto věci budete příště odkládat, představte si budovu a v ní sami sebe, jak předměty kladete na určité místo. Když pak přijde čas je najít, navštivte v mysli onu imaginární budovu a uvidíte, že místa s vašimi věcmi se vám najednou automaticky vybaví.
Pokud si chcete zlepšit paměť na jména, můžete si zkusit zapamatovat tři jména denně, třeba lidí, s nimiž jste se setkali. A aby vám to šlo líp, přidejte kontext ? například Jana z Vinohrad, Petr ze Smíchova?
Výzkumy dokazují, že pocit samoty může vést k produkci stresových hormonů, které nepříznivě ovlivňují proces tvoření vzpomínek. Naplánujte si dámskou jízdu či večeři s přáteli. Vždy byste také měli mít možnost někomu zavolat.
Stres a deprese mohou zmenšit hippocampus. Jeho zmenšení o jedno až dvě procenta pak může ovlivnit, zda si budete pamatovat třeba to, kde jste zaparkovali. Nicméně za určitých okolností lze tuto část mozku opět zvětšit. Například aerobní cvičení dvakrát týdně může zvětšit hippocampus až o dvě procenta.
Není ostuda zapisovat si běžné informace, jako jsou časy schůzek nebo on-line hesla. Data budete mít vždy po ruce a nemusíte je lovit v paměti. Pomůže vám to uvolnit mozek pro důležitější informace.