Maminka.czRodina

Uklízet, vařit, starat se o dítě… Není toho najednou trochu moc?!

Michaela Karavarakis 23.  2.  2014
Uklízet, vařit, starat se o dítě… Není toho najednou trochu moc?!
...aneb tipy od maminek, jak zvládnout domácnost, manžela i dítě a nezbláznit se z toho.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Zbavte se „nepohodlných“ hraček

Lenka H.:„Mám syna (4 roky) a dceru (rok a půl). Než mi došlo, že jestli s tím hned něco neudělám, zblázním se z toho, lezla jsem denně sto padesátkrát po kolenou a sbírala Aničkou rozsypané gougouny – synovi malé plastové figurky velikosti větších cvrnkacích kuliček, rozsypaná a promíchaná pexesa, rozčilovala se nad nábytkem pokresleným fixami, atd atd. Pak jsem si uvědomila, že než ta mladší doroste do rozumnějšího věku, musí zkrátka všechny tyhle hračky pro větší nekompromisně pryč. Syn to docela vzal, má toho doma milion, takže mu těch pár věcí odstraněných momentálně z jeho dosahu ani nevadilo, a já strávím denně úklidem podstatně kratší dobu. Moje rada: zbavte se hraček, které vám neustále přidělávají neúměrně moc práce. Alespoň na nějaký čas, než do nich vaše dítě doroste.“

Vařte dopředu

Gába J.: „Ze začátku jsem vařila každý den, což byl pro mě strašný vopruz a taky nadlidský výkon. Madlenka není moc samostatná holčička, sama se ve svých 8 měsících ještě vůbec nezabaví, a tak zkombinovat dopolední hrátky s povinností stát aspoň 15 minut u sporáku mě pokaždé stála strašně nervů. A pak jsem na to přišla, tedy inspirovala jsem se kamarádkou – vařím jednou za týden většinou o víkendu, ale ve velkém. Navařím si na celý týden a někdy, když jsem v tom, uvařím i pár jídel pro sebe s manželem. Něco dám do lednice, něco zamrazím a mám na týden hotovo. Nemůžu si praktičnost takového počínání vynachválit.“

Udělejte si klid na uklízení

Sandra N.:„Pro mě bylo pokaždé nejhorší uklízet s dítětem přilepeným k mojí noze. Nikdy to nedopadlo dobře. František (9 měsíců) se mi pokaždé věšel na koště, mop si strkal do pusinky, z luxu měl panickou hrůzu, sápal se na všechny čističe skel či dřeva a všechno chtěl ochutnávat. Buď ruply nervy mě, nebo se – uražený, že se mu nevěnuju – rozbrečel on. Tak teď vstávám každý den půl hoďky před tím, než se vzbudí on. Zametu, vytřu, setřu prach, hotovo. A ještě si u toho odpočinu, vyčistím si hlavu. Za normálního provozu (s Frantou u nohy) by mi to trvalo dvě hodiny a spoustu nervů.“

Myslete taky na sebe

Františka D.: „Když jsem byla na mateřské asi tři měsíce, začalo to na mě najednou všechno doléhat – to, že se nikam nedostanu, že nemám čas jen pro sebe, že jsem neustále jen v kolotoči ‚dítě-domácnost‘ a nikdy ho neopouštím… A tak jsme udělali s manželem dohodu. Pravidelně jeden den v týdnu (většinou je to čtvrtek) mám večer jen pro sebe. Manžel doma hlídá a já vyrážím ven. Většinou si jdu sednout někam s kamarádkama, ale někdy i docela uvítám být sama a jdu třeba do sauny nebo si zaplavat,… Hrozně mě to dobijí a dává energii do boje na dalších sedm dní.“

Třiďte

Adéla J.: „Máme dvou a půl letá dvojčata, takže oblečení, bot, hraček,… všeho je dvojnásob. Na domácnost normální velikosti trochu nápor. Jednou už jsem byla z toho množství hraček, se kterými si navíc nikdo nikdy nehraje (!), tak zdeptaná, že jsem se rozhodla udělat malou čistku. Tedy spíš velkou čistku. Večer jsem naházela do velkého pytle všechno, na co jsem je neviděla poslední měsíc sáhnout. Nevím, jestli to máte taky tak, ale my jsme například byli úplně zakramařený plyšákama, který jen chytají prach a zabírají moře místa. Pytel putoval na krátký čas do sklepa (co kdyby si náhodou vzpomněli, že něco z toho strašně nutně potřebují) a potom ho Honza (přítel) odvezl na charitu. Jeden by nevěřil, jak moc snazší je to udržovat pořádek, když máte kam hračky uklízet a neperete se o každý centimetr čtvereční.“

Témata: Rodina, Moc, Krátký čas, Moč, Nadlidský výkon, František, Gába, Děti, Star, Normální provoz