Maminka.czPéče o dítě a jeho výchova

Usměrňujte u dětí chování, nikoli emoce. Přesně to radí odborníci

sim aši 8.  5.  2022
Děti se někdy chovají dost dramaticky a dávají své emoce pořádně najevo. A dospělým se někdy mohou tyhle emoce zdát přehnané nebo iracionální a zcela nepřiměřené situaci. Jenže to je v pořádku. Mít emoce je normální. I když se vy jako rodiče necítíte stejně, měli byste jejich emoce akceptovat a nesnažit se je usměrnit. To samozřejmě neznamená, že se můžou chovat, jak chtějí!

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Usměrňujte své dítě, když porušilo nějaká pravidla nebo někomu ublížilo či se chovalo společensky nevhodně. Zároveň mu ale dávejte najevo, že je v pořádku cítit se naštvaně, smutně, vyděšeně, vzrušeně a podobně.

VIDEO: Proč by měly děti pomáhat s domácími pracemi?

Budujte důvěru dítěte při řešení nepohodlí

Děti, které začnou věřit tomu, že by se například neměly cítit smutně, se začnou chovat tak, aby se vyhnuly smutku, ale nebude to zdravé. I smutek je léčivý a proces zvládání smutku je pro vývoj dětské duše důležitý. Podobně i děti, kterým budete pořád říkat, že se nehodí, aby se pořád zlobily, přejdou k přetvářce. Ve skutečnosti ani hněv není nic špatného. Když nebudete až moc korigovat jejich emoce, naučí se se s hněvem vyrovnávat a správně se rozhodovat. Cílem by nemělo být měnit emoce dítěte, takže si dávejte pozor na věty typu: "Přestaň se předvádět." "Kvůli takové blbosti se nemusíš zlobit." "Přestaň brečet, zbytečně se bojíš." "Nebuď jako dítě."

Nezlehčujte ani neodmítejte emoce dítěte

Rozlišujte mezi tím, co vaše dítě dělá, a tím, jak se cítí. Hněv je pocit, někoho bít je už špatné chování. Smutek je pocit křivdy a křik je projev špatného chování. Učte dítě, jak se vypořádat s nepříjemnými emocemi, ale nekritizujte ho za emoce. Ukažte dítěti, že rozzlobit se je normální, ale házet v záchvatu hněvu hračky po bráškovi vhodné není.

Někdy si rodiče myslí, že výchova mentálně silného dítěte je o výchově dítěte bez emocí. Ale není to pravda. Duševně silné děti znají své emoce a pak si jen vyberou zdravý způsob, jak se s těmito pocity vyrovnat. Naučte své dítě, že dokáže zvládat i nepříjemné pocity, jako je úzkost. Naučte ho, jak čelit obavám. Pokud ale vyšlete signál, že úzkost je špatná, může se začít dítě vyhýbat tomu, co v něm úzkost vyvolává. Dávejte mu najevo, že nepříjemné emoce jsou součástí života a že i vy sama se s nimi musíte prát. Že chodíte do práce i tehdy, když jste nevrlá, máte špatnou náladu a jste smutná.

Jak ovlivňuje váš temperament výchovu vašich dětí? Víc, než si myslíte!

Oddělujte emoce od špatného chování

Když své dítě naučíte, že emoce jsou v pořádku a že lze najít společensky vhodné způsoby, jak se s těmito emocemi vypořádat, pravděpodobně uvidíte velké zlepšení v chování. Tohle by mohlo pomoct:

  • Naučte dítě, aby své emoce pojmenovalo, abyste i vy mohla lépe porozumět jeho emocím. „Vypadá to, že se cítíš fakt zklamaný, že dnes nepůjdeme do parku.“
  • Názorně předvádějte, jak zdravě a aktivně zvládat nepohodlí, a to pozitivním způsobem.
  • Ukažte dítěti, že může mít určitou kontrolu nad svými pocity.
  • Nevhodné chování netolerujte, ale vychovávejte dítě. Pokud dítě rozbije hračku sourozenci, když se naštve, měl by přijít trest. Jasně uveďte, že ho netrestáte za jeho emoce, ale za porušení pravidel.
  • Nedovolte, aby dítě používalo emoce jako omluvu. Pokud začne říkat, že nemůže udělat domácí úkol, protože je smutné, nedovolte mu, aby s prací přestalo. Až na vzácné výjimky, samozřejmě (například smrt v rodině a podobně).



 

Témata: Děti, Rodičovství, Péče o dítě a jeho výchova, Rodina a vztahy, Výchova, Chování a vztahy, Rodina a vy, Rodiče, Emoce, Pořádek, úzkost, Pocit, Chování, Smutek, Hněv, Hračky