[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Předpokládáme, že za sebou máte sérii odběrů, výtěrů, stěrů a kdyby existovaly nějaké „zátěry“, tak snad i „zátěrů“. V ordinaci pediatra byste mohli nocovat, na pohotovosti vám takřka tykají a pan doktor na ORL vás vídá častěji než vlastní rodinu. Jenže žádný lékař vašemu malému pacientovi zatím nedokázal výrazně pomoci, ať se snažili sebevíc.
Vyndali mu nosní mandli, nasadili několik léků na posílení imunity, vymítali „ďábla“ mnoha rozličnými druhy antibiotik i nejrůznějšími očkovacími látkami. I přesto je váš „poklad“ každý měsíc na hromádce – troubivá rýma zvukomalebně doplňuje jednou suchý dávivý, jindy mokrý chrchlavý kašel, tu pobolívá ouško, hlava či bříško, tu škrábe v krku. Jestli to takhle půjde ještě pár let, „domácí škola“ nebo psychiatrie to jistí! Co dál? Je něco, na co mohli lékaři (jsou to také jen lidé) během léčby zapomenout?
1. Pokud jste tak ještě neučinili, vyžádejte si doporučení na alergologii (imunologii), možná je váš mrňousek alergik anebo je potřeba pracovat s jeho sníženou imunitou.
2. Opakující se bronchitidy i urputný dlouhotrvající kašel a chrapot mohou mít pravou příčinu zcela jinde než v dýchacím ústrojí! Potencionálním viníkem může být i nezjištěný gastroezofageální reflux (který nevymizel v kojeneckém věku). V takovém případě se totiž může malé množství agresivních žaludečních šťáv dostávat do dýchacích cest a způsobovat tam zánět.
3. Zeptejte se své lékařky, zda se krevní rozbor týkal i mononukleózy, ta někdy proběhne zcela nenápadně, schovaná za běžnou virózu či angínu. Mnohé děti i dospělí jsou po mononukleóze ještě dlouhé měsíce „na hromádce“. Podobně otázky směrujte i na chamydie a borelie; i tyto „potvůrky“ mohou vaše dítko pěkně potrápit.
4. Selský rozum našich babiček doporučoval vyprat celou domácnost – záclony, závěsy, čalounění, vydesinfikovat, co se dá, vyměnit zubní kartáčky, vyčistit koberce, matrace a klidně i vymalovat. Zkrátka po léčbě odeslat děti k babičce a obrátit byt na ruby a zase zpět.
5. Nepodceňujte citlivou dětskou psychiku a její vliv na organismus, děti jsou v tomto směru mnohem senzitivnější než dospělí. Psychická nepohoda rychle vykouzlí bolest bříška i teplotu. Dlouhodobý stres (např. z hádek rodičů, patologického výchovného přístupu rodiče, rozvodu, úmrtí v rodině, stěhovaní apod.) může přímo ovlivňovat zdravotní stav dítěte.
6. Dejte si pozor, abyste nepřetápěli – zvláště v noci. Nejenže budou vaši potomci neotužilí a hned je všude „ofoukne“, navíc jim tak přesušujete a systematicky oslabujete nosní sliznici. Nebojte se krátkého intenzivního větrání, zvláště mráz zahubí případné bakterie.
7. Nepodceňujte pohyb a procházky v přírodě, lidské tělo je stvořeno k pohybu, pevné zdraví je vždy komplexní záležitostí a ke zdravému životnímu stylu pohyb v přírodě neodmyslitelně patří.
8. Pečlivě dbejte, aby dítko mělo správné hygienické návyky; mylo si ruce, dostatečně a správně smrkalo a neustále necucalo (zvláště ve školce) nejrůznější předměty.
9. Pokud jste tak neučinili, konzultujte dětský jídelníček s odborníkem na výživu a nechte si poradit, jak jídelníček upravit, aby byl opravdu zdravý. Nezapomeňte, že jeho součástí je i dostatečný pitný režim!
10. Opravdu má vaše dítě dostatek spánku? Neponocuje a pak nemusí brzy vstávat? I nekvalitní spánek a nedostatečný spánek ovlivňují obranyschopnost a celkovou kondici.
11. Z výživových doplňků, které se při pravidelném užívání prokazatelně osvědčují, nelze opomenout imunoglukany a velmi komplexně působící probiotika. Oba typy léků je však nutné užívat dlouhodobě.