[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jak to udělat, abyste neměla palce ošoupané od displeje, a přesto si mateřskou užila bez známého pocitu vyděděnosti? Zkuste si sama sebe představit třeba za dva roky. Období, kdy je na vás váš drobek bezvýhradně závislý a dává to hlasitě najevo, trvá v kontextu celého života krátce a jednou budete vzpomínat, jak jste místo filmu v kině nebo sklenky vína s přáteli uspávala vonící zavinovačku a zlehka líbala ty jemné vlásky.
Máte pocit, že vás děti zdržují od dění na síti? Nastavte si limity.
Kateřina Novotná také radí vytvořit si každodenní program: „Ten může obsahovat každý den aktivitu spojenou s návštěvou místa, kde se nachází více lidí. Rodinné centrum, hřiště, zábavný park, komunita maminek… Nebo si domluvte přes sociální síť vzájemné návštěvy v rodinách a podobně. Tím si zajistíte nejen program, ale hlavně fyzickou komunikaci.“
Kateřina Novotná, koučka
Třicetiletá Martina je na sociální síti připojená prakticky nonstop a otevřeně mluví o dvou stranách mince: Facebook jí dal partnera, ale bere příležitosti k osobnímu setkávání s kamarády, kteří jsou spíš virtuální. „Ráno vstanu a hned kontroluji dění po noci. Kromě osobního profilu jsem správcem i velké skupiny maminek, která má dva tisíce členů, a z toho vyplývají povinnosti. Nastavuji pravidla, každý nový příspěvek schvaluji nebo zamítám. Zabere to hodně času, ale snažím se, aby to nezasahovalo do rodinného života, takže třeba mám v ruce mobil, když v kočárku uspávám dceru. Kontinuálně jsem na Facebooku pořád, dnešní mobily umožňují třeba pípnutí každého nového příspěvku, tak toho využívám. Co mě vedlo k založení profilu už před několika lety a jak to vidím s odstupem času? Mám ráda lidi a bez nich neumím fungovat. Z počátečního nadšení jsem ale vystřízlivěla a dnes mi osobní profil slouží spíš k tomu, abych neztratila kontakt s přáteli a rodinou z původního bydliště, odkud jsem se odstěhovala. Další nová virtuální přátelství ale v ta opravdová nepřerostla. Lidé si spolu třeba běžně píšou „po síti“, než aby se sešli na kávě. Jsem na rodičovské dovolené a na sociální síti jsem ve spojení s velkou skupinou ostatních maminek. Jestli mi to pomáhá při typickém mateřském pocitu sociální vyděděnosti? Těšila jsem se, že si najdu kamarádky, protože v novém bydlišti jsem nikoho neznala. Ale možná i kvůli sociálním sítím už ani maminky nejsou to, co dřív. Zkoušela jsem jich oslovit více, že někam vyrazíme s dětmi, ale obvykle to skončí zase jen u psaní. Co mi Facebook dal? Partnera, se kterým mám spokojený vztah. Poznali jsme se na seznamce. Jestli se bojím závislosti na sociální síti? Ne, dokázala bych bez toho být, párkrát jsem svůj profil už deaktivovala. Čím dál víc mi to prostředí připadá trochu falešné. Sama sem pochopitelně dávám jen ty nejhezčí a nejupravenější fotky sebe i dětí a vím, že to tak dělají i ostatní. Pak se realita začíná trochu ztrácet.“