Maminka.czNovorozenec

Užijte si rodičovskou! Pořádně si ji zorganizujte

Kristýna Benešová 3.  1.  2016
Pohled muže: Vždyť jsi celý den doma, to je takový problém aspoň uklidit a uvařit?! Pohled ženy, která se už několik měsíců či let snaží přežít sama doma s malými tygřaty, přičemž permanentně bojuje s únavou, asi netřeba představovat. Odteď ale bude všechno jinak!

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Kojení, přebalování, vaření, úklid, hraní, procházka na hřiště, žehlení a nic mezi tím. Skalní výčet toho, co v období mateřské a rodičovské „dovolené“ obvykle žena zažívá a co je natolik stresující a vysilující, že si to nikdo nezaujatý nedokáže ani představit. Schválně, nechybí vám tam něco?

Třeba odpočinek, zírání z okna, víno s kamarádkou, jóga, knížka, poklidný výběr a nákup zimního kabátu…? Pro některé maminky realita, pro jiné sci-fi. Mateřská, stejně jako celý váš život, ve velké míře záleží na tom, jak si ji sama uspořádáte. Možná to nechcete slyšet, možná to matně tušíte, možná jste se už podle toho zařídila, ale podstatné je si uvědomit, že to máte ve svých rukou.

Dobrým příkladem může být porovnání dvou kamarádek, jedenatřicetileté Kristýny a čtyřiatřicetileté Lindy.

Mateřská dovolená 2016 – vše, co potřebujete vědět

Příběh první

Oběť kvůli dětem

Kristýna je maminkou dvou holčiček, kterým bude zanedlouho pět a tři. Celou mateřskou a rodičovskou strávila s dětmi doma, kde pilně vařila, nakupovala, občas i uklidila, později rozvážela starší dceru na dvě dopoledne v týdnu do školky („Proč ji tam nedáš na delší dobu? Vždyť už je velká…“ „No, když jsem doma s Amálkou…“), rezignovala na svoje záliby a ani ji nenapadlo vyhlásit aspoň jednou týdně time out, kdy si půjde trochu odpočinout.

Unavená, nervózní, neupravená, trochu mimo, v neustálém zápřahu, navíc s vědomím, že do staré práce už se nebude moct vrátit, protože by nestíhala dojíždět a vyzvedávat děti ze školek a škol. Když se před manželem zmínila, že by ještě mohla jít na tři roky studovat jiný obor, rovnou jí to rozmluvil.

Sice by měl taky doma rád tu starou Kristýnu, která sportovala, hodně se smála a bylo na ni radost pohledět, ale vyžadovalo by to úsilí i z jeho strany: upravit si pracovní dobu tak, aby mohl děti odvážet nebo přivážet a vůbec, ona je matka, o děti se má starat ona, on je bude všechny radši živit, ačkoli tahle finanční zodpovědnost je stresující i pro něj.

Kristýna tak pravděpodobně zůstane i po rodičovské doma, závislá na manželovi a otrávená z toho, že stejně jako on vystudovala vysokou a teď musí čekat, až jí dá milostivě peníze na nové boty. „Hrozně mě to štve,“ říkává pokaždé. „Ale co s tím mám dělat?“ 

Příběh druhý

Práce a zábava

Střih. Její kamarádka Linda je maminkou čtyřletého chlapečka. Když mu byl půlrok, vrátila se částečně ke své práci. Pracovala hlavně z domova, dvakrát třikrát do měsíce vyrazila na půl dne do kanceláře. Během toho hlídal manžel nebo babičky.

„Svého syna miluju nade všechno. Ale poměrně brzy jsem si uvědomila, že abych mohla být tou veselou a energickou maminkou, která nevylítne kvůli každé hlouposti a nemá pocit, že jí život protéká skrz prsty, potřebuju i určitý únik. A jako nejlepší řešení mi přišla práce, protože jsem díky tomu neztratila sociální kontakt, mohla jsem dvě tři hodiny denně dělat i nějakou náročnější duševní činnost. A když jsem šla mezi kolegy, musela jsem se aspoň trochu upravit, a hlavně jsem si vydělala svoje peníze a nebyla závislá na tom, co mi dá manžel. Vždycky jsme vydělávali oba stejně a mně by přišlo pod mou úroveň říkat si mu o peníze.“

Přiznává, že kromě péče o syna a práce už toho první dva roky moc nestíhala. „Mrzelo mě, že nemám čas sportovat, potřebovala jsem něco shodit, taky jsem se moc nevídala s kamarádkami, ale v zásadě jsem byla spokojená. Mohla jsem být milující maminkou, zároveň jsem se mohla dál stýkat s kolegy, i domácí práce jsem nakonec celkem dávala, akorát o vaření jsem se ráda dělila s manželem a babičkou.

Když šel syn odpoledne spát, schrupla jsem si na patnáct minut s ním, čímž jsem se osvěžila, a následující dvě hodiny strávila u počítače. Když bylo třeba, dodělávala jsem práci ještě v noci.“ Dnes chodí její syn do školky na tři dny v týdnu a zbylý jeden až dva dny hlídá babička. Linda podniká, snaží se zase trochu sportovat, páteční odpoledne tráví se synem na výletech, pokud jí to práce dovolí, a po večerech pracuje jen výjimečně.

„Jsem šťastná. Všechno se zase uklidnilo, můj život se vrátil do starých kolejí, a jako bonus mám svého úžasného chlapečka, který mě neuvěřitelně posunul a který je smyslem mého života. Cítím, že všechno je, jak má být. A mateřskou, jakkoli byla náročná, jsem si užila.“ 

Ukradený čas

Ne každá maminka má samozřejmě možnost pracovat, spousta z nich se také chce plně věnovat rodině, což je v pořádku. Ale každá žena potřebuje průběžně oddechový čas, a matka na mateřské obzvlášť. „Pokud je to možné, domluvte se s partnerem alespoň na jednom odpoledni nebo pár hodinách v týdnu, kdy budete mít čas jen pro sebe. Kdy si můžete dělat, co chcete, a od dětí si tak odpočinete,“ souhlasí koučka a mentorka Kateřina Matláková ze Školy pro ženy.

Je jen na vás, jak ho strávíte, jestli si půjdete protáhnout tělo nebo si dáte dvojku vína s bezdětnými kamarádkami. Každopádně je vhodné změnit prostředí, upravit se a nemyslet na to, co se děje doma.

Každý den si také vyhraďte minimálně půlhodinu jen pro sebe, kdy si v klidu dáte kafe a přečtete zprávy nebo kus knížky nebo se naložíte do vany a budete jen tak zírat do stropu a odpočívat. Kateřina Matláková také dodává, že i tatínek potřebuje mít svůj čas, kdy si zajde na volejbal nebo na pivo, takže je fér se u dětí navzájem vystřídat. 

Kdo vaří a uklízí? 

Stejně tak je fér zainteresovat partnera do domácích prací. „Jednou týdně, většinou v pátek odpoledne nebo v sobotu ráno, jedu na velký nákup já a manžel hlídá. V klidu si nakoupím, beru to i jako relax. Po zbytek týdne nakupuje manžel cestou z práce podle seznamu, který mu posílám mailem,“ vypráví dvaatřicetiletá maminka Dana.

Koučka Kateřina Matláková tenhle krok chválí. „Určitě je dobré si plánovat čas a mít v něm vyhrazené bloky pro konkrétní činnosti. Je lepší nakupovat potraviny a další věci do domácnosti jednou týdně než běhat do obchodu pokaždé, když něco dojde. To samozřejmě vyžaduje zmapování toho, co rodina během týdne potřebuje, a kreativitu v případě docházejících surovin.“

Pokud máte možnost, na pravidelný týdenní úklid předejte děti babičce, případně v sobotu dopoledne vypravte všechny ostatní členy rodiny na dvouhodinovou procházku a v klidu si ukliďte. Nebo si pořiďte na úklid někoho jiného. Spousta žen má ale pocit, že když jsou „jen“ s dětmi doma, uklízečka je jaksi degraduje do pozice líné fifleny nebo neschopné nány, což není pravda. Je ale fakt, že na spoustu žen funguje úklid jako určitá vnitřní očista, takže pokud je to váš případ, směle do něj.

Jestliže hlídací babičku nemáte a manžel sobotní dopoledne raději prospí, zapojte do úklidu děti. „Dokud je lze nosit v šátcích či nosítkách, mohou je mít maminky na břiše či na zádech a udělat s nimi téměř vše. Větší děti je možné zapojit do práce. Vnímají to jako hru, rády vás napodobují a rády se cítí užitečně. Navíc se s vámi při úklidu, vaření nebo při práci na zahradě i lecčemu naučí,“ doporučuje Kateřina Matláková.

A propos vaření: co kdyby dva večery v týdnu a jeden den o víkendu vařil tatínek? Také víkendové návštěvy u babiček nebo výlety se zastávkou v restauraci vám ušetří spoustu práce. 

Spím. Kdekoli 

Velkým nepřítelem maminek je únava. Pokud několikrát za noc kojíte nebo vstáváte k nemocnému dítěti, je to celkem pochopitelné. Také ona rutina může být poměrně ubíjející a brát vám tolik potřebnou energii. „Když jsem měla jen syna, vždycky jsem si odpoledne zdřímla chvíli s ním. Docela to pomáhalo. Taky když jsem byla těhotná s dcerou, bývala jsem dost unavená a odpolední spánek byl vysvobozením.

Se dvěma dětmi už to bylo horší, snažila jsem se je uspávat najednou, ale moc to nefungovalo. Když spala dcera v postýlce, lehla jsem si k synovi na zem, chvíli si s ním hrála a potom usnula vedle něj. Normálně na zemi, na chvíli, a dost mi to pomáhalo. Naštěstí byl hodný, nic nevyváděl, jezdil si s autama kolem mě,“ vypráví Dana.

„Když je maminka unavená, může být nervózní, roztěkaná nebo nepozorná. To se samozřejmě projevuje i na jejích krocích a vnímání času. Děti navíc její rozpoložení vycítí a mohou být kvůli tomu uplakané nebo nevrlé, což způsobuje další chaos v domácnosti. Proto je důležitý odpočinek, ideálně během doby, kdy dítě spí. Dvacetiminutový spánek zajistí mamince sílu a stabilitu a pak jí vše půjde lépe,“ vysvětluje koučka. Ne každé ženě se ale spí dobře s vědomím, co všechno ještě musí udělat. Proto maximum povinností delegujte a najeďte doma na určitý řád, který budete všichni dodržovat. 

Učte se od dětí 

„Více než plánování času také pomáhá změnit úhel pohledu,“ vysvětluje Kateřina Matláková, koučka a mentorka ze Školy pro ženy. „Maminky někdy vnímají čas strávený s dítětem jen jako kolotoč kolem něj. Veškerou pozornost upínají na dítě a to je vyčerpává. Lepší je začít vnímat, že skrze dítě se maminka učí poznávat samu sebe, svoje reakce a že se od dítěte může mnohému naučit. 

Když se pak věnuje dítěti, vlastně se věnuje i sobě a svému rozvoji. Pozornost tak není jen a pouze u dítěte, ale i u ní samotné. A tenhle úhel pohledu najednou proměňuje čas s dítětem na nabíjející a hodnotný, maminka si pak nepotřebuje tolik od dítěte odpočinout a nepřipadá si tolik zahlcená povinnostmi.“ 

Unavená, nebo akční? 

Základem je nebát se říct si o pomoc. Nejste na dovolené, naopak držíte nepřetržitou čtyřiadvacetihodinovou směnu sedm dní v týdnu a noc, kdy musíte pětkrát šestkrát vstávat, se směle vyrovná noční šichtě na ARO. Navíc za to, že pracujete nepřetržitě, pobíráte menší než minimální mzdu. Váš partner by měl chápat, že tohle období je pro vás značně zátěžové a že se musíte nějak motivovat, abyste to všechno co nejlépe ustála. A že by vám měl podat pomocnou ruku, protože ty děti jsou přece i jeho a na spokojenosti matky závisí spokojenost celé rodiny!

Na druhou stranu i on je ve stresu, především z toho, že musí rodinu zaopatřit, také ho pravděpodobně zneklidňují vaše výbuchy vzteku a hysterie, které se občas nevyhnou asi žádné matce. Nechtějte po něm, aby sám odhadl, co potřebujete, ale vysvětlete mu, čím by vám nejvíce pomohl a přinesl tak do domácnosti trochu kýženého klidu. Navíc nemůžete dát dětem lepší vzor do života, než když uvidí, že tatínek doma běžně vaří/věší prádlo/uklízí nádobí do myčky a maminka později stejně jako tatínek pracuje. V maximální možné míře využívejte i babiček, pokud jsou poblíž a ochotné trávit s vnoučaty čas.

Možná mají trochu jiné výchovné metody, ale ve finále vašim dětem předají zase své životní zkušenosti a lásku, což všechny strany obohatí. I vás, protože získáte výše zmíněný čas pro sebe, načerpáte energii a dětí si budete užívat víc. Jestli jsou babičky daleko nebo nejsou ochotné pomoct, domluvte se s kamarádkou, která má také děti, a pravidelně si hlídejte navzájem.

„Měla jsem zkraje problém svěřit syna někomu jinému, dokonce i manželovi. Nevěřila jsem, že se o něj někdo dokáže tak postarat a tak se do něj vcítit jako já,“ směje se Dana. „Myslela jsem si, že potřebuje jen mě. Postupně se to ale uklidnilo a v roce a půl už ho běžně hlídala i babička. U dcery už to tak horké nebylo, byla jsem ráda, že mi někdo pomůže a že si zatím stihnu udělat další věci,“ dodává Dana.

Vidíte? Všechno je jen ve vaší hlavě. A co myslíte, že je pro vaše děti důležitější? To, že mají maminku pořád u sebe, ale unavenou, naštvanou a otrávenou, nebo to, že maminka občas zmizí, ale pak se zase objeví odpočatá, dobře naladěná a s hlavou plnou nápadů, jak ušlý čas dětem co nejlépe vynahradit? 

Témata: Děti, Porod, Časopis Maminka, Mateřská a rodičovská dovolená, Novorozenec, Batole, Kojenec, Jen pro maminku, pořad, Kate Matl, Odpolední spánek, Zírání, Duševní činnost, Hysterie, Dobrý příklad, Pór, Období mateřské, Velký nákup, Páteční odpoledne, Životní zkušenost, Výbuch vzteku, Očista, Sociální kontakt, Tim Out, Vnímání času