Vaše Adéla: Být matkou není zas taková sranda, jak se zdá!

o.l.i.n.k.a.82 12. 10. 2011 09:58
Tak ja tedy mohu jen souhlasit, momentalne cekam druhe ditko a kdyz jsem to zjstila, malem me to slozilo, s prvni dcerou jsem byla sama, na MD do 3 let a pak rok hledani prace, nervu a podobne, nakonec jsem se prestehovala malou k priteli do Prahy, prisla jsem o kamarady, rodinu a zname, komunikuji s lidmi jen pres socialni site nebo miminkovske weby, male je uz 5 let a chodi do skolky, takze uz se o ni nemusim tolik starat a tim padem se hodne nas vztah hodne zmenil a spis k horsimu, mozna to je i tim ze za par dni bude mit sestricku...? U me je to tak ze, dokud je ditko male miminko nemam problem, starat se a byt na 100% a "obetovat se" ale pak mi nekde v tom obdobi prislo ze ma role v urcitem smeru konci a ja nevim jak pokracovat... Co se me tyce, muj zivot se diky diteti rapidne zmenil, vzdy spolecenska dnes buchta domaci s fobii z lidi, co uz ted nevi co bude delat dal..
18. 10. 2011 09:11
Jestli komunikuješ na sociálních sítích a diskuzích s maminkama, co mají stejně staré děti jako ty, není nic jednodužšího než se s nimi setkat i osobně V Praze jich musí být spousta Určitě tam máte i kluby pro maminky s dětmi, pro starší herny, kde si děti hrají a maminky si můžou splknout, teď, pkud seš ještě těhotná, chodíš jistě do nějakého předporodního kurzu, tam se taky dají najít kamarádky, se kterýma můžeš trávit "volný" čas Já když porodím, moje dcerka bude mít taky 5, ročník jsme taky stejnej Já se asi jen mnohem víc těším Psychika dělá hrozně moc, zkus myslet pozitivně, na MD si najít nějakou zábavu, třebav ručních pracech, focení (to je super, můžeš být venku, mezi lidmi nebo v přírodě)
Lenka 1. 11. 2011 11:40
Ahoj, přečetla jsem si tvůj článek a první co mě napadlo je, že tu píšeš o mě. S manželem jsme si miminko plánovali, všechno vyšlo hned a v pořádku, narodil se nám krásný zdravý chlapeček a mě začal nový život. Když jsem byla ještě těhotná, tak jsme si plánovali, co všechno budeme podnikat, kam budu s malým chodit na plavčo, na cvíčo a podobně. První rok byl pro mě osobně hrozně těžký. Sice jsem absolutně bezproblémové miminko, krásně spalo, papalo..ale ta psychika. Já pořád zvyklá na lidi, na kolotoč v práci, pak kolotoč po práci ted zavřená celou zimu doma, manžel do večera v práci..připadala jsem si hrozně osamnělá, ale na druhou stranu jsem nechtěla vůbec nikoho vidět, s nikým mluvit..došlo to až do fáze, kdy jsem ani nikomu nezvedala telefony. Malýmu jsou ted dva a musím uznat, že ani ted mě to pořádně nenaplňuje. Nemám náladu s malým cokoliv dělat, kamkoliv chodit, nemám chut si s ním hrát..přesto, že ho miluju a dýchala bych pro něj..tak s tímhle se hrozně peru do dneška :(( Připadám si hrozně divná...jste první, komu se svěřuju...
anangi 4. 11. 2011 10:24
Ahoj holky, já si tím prošla taky, jestli chcete radu jak jsem se se situací vyrovnala já, tak udělejte z dítěte součást svého života a ne jeho hlavní program. V podstatě můžete dělat téměř všechno jako předtím, jen do toho prostě musíte zakomponovat dítě nebo děti. Všichni kolem rychle pochopí, že na vás mají brát ohled a budete se divit, jak se i rádi zapojí do blbin s miminem, i když to vaše bude jediné v kolektivu. Ale když budete sedět doma, tak to nezjistíte. Hlavně si nehledejte kamarádky podle toho, že mají stejně velké děti, to je moc málo společného na nějaké kamarádství. Kamarády přece už máte, tak jim vysvětlete, že třeba na výlet přihopkáte s prckem v klokance. Na mě občas ani žádné dítě nezbude, přitáhnu na akci dvě a hned si je rozebere banda bezdětných "odpůrců a odpůrkyň rodičovství" :o))) Na mateřské se dá i pracovat, a to nemám hlídání, manžel 12h denně z domu za prací, ale když se doma děje něco, na co můžou děti koukat, přestanou být otravné. Vy si něco málo přivyděláte a když jste v pohodě, je mnohem pohodovější i prcek, eventuálně přítel/manžel ;o)) A jooo, občas toho mám nad hlavu, ale depka by byla horší.
Lenka 10. 3. 2013 11:29
...."všichni pochopí, že na Vás budou muset brát ohled" ...děláte si srandu?? Takže třeba vezmete dítě do divadla a všichni kolem budou muset s úsměvem brát ohled na ječící dítě, rušící představení? Milé dámy dítě jste chtěly Vy, ne nikdo jiný! Z dnešních matek je mi fakt zle! Fuj! Mám dospělé děti a za nás bylo nemyslitelné, aby se okolí přizpůsobovalo našemu mateřství...dítě jsme chtěly my, takže jsme se přizpůsobily my. Není divu, že čím dál víc lidí je alergických na matky s malými dětmi. Měly byste se stydět.
tinina 15. 3. 2013 19:51
Mně je zase zle z dnešních přechytrlých babiček, který jsou jenom chytrý jak radia a přitom jsou jen naštvaný, že po nich neštěkne pes, protože jejich rádoby rady jsou za zenitem. Neumíte nic jinýho než chytračit, cepovat, nadávat jaký jste vy byly úžasný a přitom vám vaše matky pomáhaly, na nás ty naše kašlou a ještě takhle blbě kecaj jako vy
6