[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jelikož jsem maminkou pouze jednoho chlapečka, který mi ale dává pěkně zabrat, před všemi souputnicemi s dvojitou porcí starostí i radostí upřímně smekám. Pokaždé, když nějakou maminku s dvojčátky narazím, v duchu si říkám, jaké to asi je. Když si představím, že bych měla místo jednoho nezbedného a umíněného Edíčka dva takové, asi bych skončila po pár dnech na psychiatrii. Nedávno jsem se ale seznámila s dvaatřicetiletou Petrou, která má osmiměsíční robátka, Sašenku a Péťu. Občas spolu vyrážíme po obědě ven a tak jsem měla možnost nakouknout na to, jak to s dvojčátky vlastně chodí.
Petra je velmi optimistická duše a na své děti se těšila docela dlouho. Proto si s nimi užívá každý okamžik a snad jen jednou jsem ji viděla trochu unavenou a rozmrzelou. To já bývám na fyzickém dně obden... Trochu trapné! Podle jejích slov je péče o dvě miminka stejná rutina jako s jedním, jen si člověk musí zaběhnout dokonalý systém a rytmus. Trochu jsem ji pro vás vyzpovídala!
Jak u tebe probíhalo poslední stadium těhotenství?
Těhotenství bylo po celou dobu úplně v pohodě. Akorát na konci jsem díky otokům a pálení žáhy trávila většinu času ve zvláštní poloze: tělo i nohy nahoře.
Měla jsi problémy s kojením?
Vzhledem k tomu, že se moje děti narodily předčasně, nebylo to lehké. Měly slabý sací reflex, a ačkoliv mě v porodnici lékaři nutili kojit, nakonec jsem děti krmila mateřským mlékem z lahvičky a na půl roku se přivázala k odsávačce.
Jak moc hektické bylo prvních pár dní po narození dětí? Jak sis poradila?
Hned po porodu jsem ještě zůstávala v porodnici a děti v inkubátoru. Po týdnu nás sestěhovali na jeden pokojík na oddělení pro nedonošence. Pobyli jsme tam další tři týdny a nakonec odjeli domů. Zní to asi šíleně, ale vlastně to bylo mnohem lepší, než kdybychom museli po porodu hned domů a já byla na všechno sama. Sestřičky a lékaři byli moc fajn a se vším pomáhali.
Co pro tebe bylo první měsíce nejtěžší?
Na začátku je nejhorší absolutní nedostatek spánku. Krmení obou dětí po 3 hodinách a zbytek času rozdělený mezi odsávačku, trochu spánku a rozdávání dudlíků.
Jak se ti s velkým kočárkem jezdí po městě?
Vzhledem k tomu, že bydlíme v centru Prahy, je to v pohodě. Když náhodou potřebuji někam dál, jedu autem, nebo MHD. V případě, že musím využít MHD, čekám pouze na nízkopodlažní spoje a stanice metra, kde jsou výtahy. Což bohužel není všude. Lidé jsou pak většinou ochotni mi pomoct.
Jak dlouho ti trvá, než se s dětmi vypravíte teď v zimě z domova?
Asi 20 minut, možná i méně. Obléct děti, zabere tak 5 minut maximálně, se mnou je to horší!
Kolik hodin denně spíš?
Teď už se vyspím stejně dlouho, jako kdokoliv jiný. Děti se v 8 večer nakrmí a pak už jenom spí až do 8 do rána. Život je krásný!
ČTĚTE TAKÉ: Stromeček, na který vaše děti nezapomenou... a vy navíc ušetříte
Jaké jsou zhruba finanční náklady na miminka za měsíc?
Dvojčata rozhodně nejsou levná záležitost. Určitě je to finančně náročnější, než jedno dítě. Teď už mají místo mateřského mléka pouze formuli a příkrmy. Určitě se dá hodně ušetřit, když maminka příkrmy nekupuje, ale vaří je dětem sama. Pak jsou tu ještě náklady na plínky, oblečení a další věci. Kdybych byla závislá jen na sociální podpoře ve výši 7 600 korun, tak nevím… Ale všechno se dá zvládnout.
Vystačíš na děti sama nebo ti s nimi někdo pomáhá? Mám velké štěstí, že má můj manžel flexibilní zaměstnání, takže mi hodně pomáhá. Pak jsou tu ještě babičky.
Máš čas na své koníčky?
Samozřejmě, že ano. Už na začátku jsem se rozhodla, že se můj životní styl neobrátí úplně vzhůru nohama. Čas s kamarádkami, cvičeni a občasné povyraženi si na party - to si nenechám vzít. Člověk si musí zachovat kontakt s realitou.
Jaké vidíš u dvojčat výhody a nevýhody?
Pro mě osobně, je život s dvojčaty celkem zábava. Vzhledem k tomu, že nevím, jaké to je mít pouze jedno dítě, připadá mi to úplně normální. Mám teď dokonale zmáknutý time management. Matky co mají pouze jedno dítě, se se vším moc piplají, u dvojčat na to rozhodně není čas.
Máš nějakou praktickou radu pro budoucí maminky dvojčátek?
Ano, hlavně se z toho nezbláznit a zachovat si svůj životní prostor. To je moje každodenní heslo!