[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Snad každá maminka se na tu chvíli těší a zároveň se jí obává. Nechat to nejcennější na pospas jiné osobě - i když blízké a důvěryhodné - je svým způsobem traumatizující. Musí to ale jednou přijít, pokud si chcete zachovat zdravý rozum! Otázka je, jak tento krok správně načasovat.
Rozhodně by se tak nemělo stát dříve, než skončí období šestinedělí, protože během této doby si dítě a maminka na sebe teprve zvykají. Jinak je to věc velmi individuální a hodně záleží na přístupu rodičů. Také je důležité najít někoho, kdo se hlídacího úkolu zhostí bez problémů (většinou se nabízí babičky nebo profi chůva). Ani kojení nemusí být překážkou, stačí odstříkat dostatečnou zásobu mléka do zásoby a je to.
Pokud jde o mě, nepatřím mezi maminky, které by se bály dát své dítě někomu pochovat, natož svěřit do časově omezené péče. Také mám to štěstí, že mám k dispozici hned dvě hlídání chtivé babičky, které pokud mají čas, s radostí syna pohlídají. Už brzy po porodu jsem věděla, že uniknout z mateřského stereotypu bude časem nevyhnutelné, abych úplně nezblbla. Také je fajn vyrazit s partnerem občas za zábavou nebo na výlet jen ve dvou, i když naše dítě milujeme nade vše. Není nic horšího po pár měsících rodičovství zjistit, že se s manželem bavíte jen o plenách a krmení. Poprvé jsem tedy po delším hlídání sáhla už po čtyřech měsících po porodu.
Rozhodně si nemyslím, že by to bylo nějak zvlášť brzy. Syna jsem k babičce přivezla už odpoledne, aby si zvykl na nové prostředí a ještě jsem zůstala na uspávání. Tou dobou Eda spinkal skoro celou noc a to celou situaci dost usnadňovalo. Mlíčko dostal jako vždy z lahvičky a vše proběhlo v klidu. Musím ale přiznat, že jsem celý večer stejně byla jako na trní. Babička mi řekla: "Neboj se, nevolej, když něco vypukne, ozveme se sami!". Jak správně tušíte, volala jsem jen tak pro kontrolu každou hodinu, takže jsem si koncert, na kterém jsem s manželem byla moc nevychutnala. Zato jsem si užila dlouhé spaní druhý den ráno. Vrátila jsem se k dítěti odpočatá a zrelaxovaná, což prospělo oběma stranám. Podruhé jsem byla o dost klidnější, protože jsem věděla, že syn odloučení zvládl v pohodě.
Osobně si myslím, že čím dřív se k hlídání odhodláte, tím lépe. S věkem totiž roste i fixace dítěte na maminku a tak by mohl nastat problém. Také by bylo ideální nejdřív vyzkoušet předem večerní hlídání v domácím prostředí, abyste viděla, jak na situaci odloučení dítě zareaguje.
Vaše Adéla