[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Nejdříve povinnost, pak zábava! V tomto rčení je ve zkratce obsaženo vše. Celé moudro o vedení ratolestí k zodpovědnému chování… Pokud se má dítě úspěšně zapojit do společnosti, postarat se samo o sebe, prosadit své schopnosti i názory, ovšem bez toho, aniž by se chovalo bezohledně a sobecky, je potřeba mu odmalička vštěpovat (důslednou výchovou a zejména názorným příkladem), že zadané úkoly, případně konflikty ani nepříjemné nebo nudné povinnosti, které budou jeho život doprovázet, za něj zkrátka nikdo jiný nevyřeší. S výchovou k zodpovědnosti by měla jít ruku v ruce rovněž výchova ke zdravé sebedůvěře. Buďte svým dětem na této cestě průvodcem, kritikem i nastaveným zrcadlem, modelem hodným následování. Pokud vy sami chodíte na schůzky pozdě, věčně na něco zapomínáte, platíte účty až po doručení druhé upomínky a omlouváte se dvakrát týdně rodině, že jste nestihli nakoupit k večeři nebo vyzvednout dceru z kroužku keramiky, zkrátka „kážete vodu a pijete víno“, nedivte se, když podobný vzorec chování převezmou i vaše děti.
Když byly vaše děti malé, pravděpodobně jste si zvykli, že bylo v jednom kuse zapotřebí, abyste jim stále dokola opakovali a připomínali jejich úkoly a povinnosti, jinak by je zkrátka neudělaly. Jako teenager je už však váš potomek přeci jen rozumnější a schopný poslechnout a pochopit napoprvé, převzít zodpovědnost za své povinnosti, jako jsou domácí úkoly, příprava na test z fyziky, včasný příchod na trénink nebo úklid vlastního pokoje. Ano, ještě stále musíte „řídit“ a dohlížet, není ale již třeba každou věc desetkrát připomínat. Nechte ho, ať si dělá věci po svém (pokud by zrovna důsledkem nebylo propadnutí ze třech předmětů, zlomená ruka nebo dvojka z chování), nekontrolujte každý jeho krok, nepřipomínejte, kdy má kde být, nepátrejte po zapomenutých studijních pomůckách. Dejte mu šanci učit se, jak nést zodpovědnost (i se všemi důsledky) za vše, co dělá. A nechte ho také občas selhat, rozbít si nos, udělat chybu, narazit na překážky. Bude odolnější a pomůže to jeho sebedůvěře.
Perfektní výukovou arénou a dokonalým prostorem ke každodennímu tréninku odpovědného chování je domov, respektive veškeré domácí práce. Tady jste jediným „supervizorem“, manažerem a koučem, takže odpadá riziko, že by se váš puberťák neodpustitelně ztrapnil nebo se dopustil „neúspěchu“ na veřejnosti. Takže máte vy i on naprosto volné pole působnosti. Dítě dostane šanci zhostit se svého úkolu, jak nejlépe dovede, a může ho v klidu samostatně dokončit. Předem se ale raději vždy ujistěte, že jste své požadavky nebo přání vysvětlili dostatečně srozumitelně a jasně, zda ratolest všemu rozumí a instrukce jsou dokonale konkrétní. Důležité je se vždy společně domluvit, jaká jsou pravidla hry – tedy do kdy by mělo být splněno a co bude následovat, když se tak nestane. Zvykněte si požádat děti o pomoc pokaždé, když se chystáte dělat jakékoli domácí práce. Postupně je začnou brát jako týmovou práci a budou mít dobrý pocit (i když to nejspíše nedají patřičně nadšeně najevo), že jsou něco platní a spolupracujete jako celek na něčem smysluplném.
Zaměřte se na cvičení sebekázně, bez ní to v životě nikdo daleko nedotáhne! Neneste na svých bedrech (už tak dost přepracovaných a plných nekonečného množství pracovních úkolů i domácích povinností) odpovědnost za jejich promeškané hodiny češtiny, fotbalová utkání a schůzky s kamarádkami ani za pozdní příchody na rande či neodevzdání seminární práce na téma předválečné literatury. Zato jim nabídněte a poskytněte ty nejlepší nástroje k tomu, aby si mohli samostatně organizovat denní rozvrh a mít co nejlepší přehled o svých nesplněných závazcích, školních akcích a důležitých datech. Které? Vyrazte společně na zábavný výlet do obchodu s kancelářskými potřebami nebo do velkého papírnictví s bohatou nabídkou sortimentu a vyberte potřebné plánovací diáře, barevné štítky a další pomůcky a nejrůznější vychytávky. Na každé dítě funguje jiný systém, proto vybírejte společnými silami.
Pro přirozeně plynoucí, nenásilnou a pokud možno přátelskou výuku odpovědnosti je potřeba, abyste dokázali odhadnout situaci a přizpůsobit své chování aktuálnímu dění, náladě i celkové atmosféře. Uvědomte si, že stejně jako v případě osvojování si a učení se jakékoli jiné dovednosti i tady platí, že správné načasování je základem úspěchu. A to nesprávné se může zcela minout účinkem. Pokud se rozhodnete změnit přístup, zavést doma jiné zvyky a odlišný režim nebo vyzkoušet nějakou „alternativní“ výchovnou strategii, nikdy s tím nezačínejte v době, kdy vaše děti procházejí emočně náročným nebo psychicky vyčerpávajícím či jinak „choulostivým“ obdobím. Tím může být například přechod na střední školu, socializace v novém kolektivu či rozchod s první láskou. Tehdy uděláte nejlépe, když se budete držet starých a zavedených zvyklostí, aby se cítily v domácím prostředí co možná nejbezpečněji.
VIDEO: Podívejte se na pár tipů, jak být skvělým rodičem.