Velké nočníkové vítězství

Opuštění světa plenek, neustálého nakupování a vyhazování použitého materiálu, přebalování. To je předěl, na který čekají všichni rodiče s velkou netrpělivostí. Ovšem pozor: rozhodně není dobré začátek nácviku uspěchat. Jedině tím zkomplikujete situaci a proces rozhodně neurychlíte.

Dřív se děti začínaly vysazovat na nočník téměř v okamžiku, kdy začaly samostatně sedět. Chudinky neměly ani sebemenší tušení o tom, že mohou ovládat svoje vylučování, natož co to vlastně na nočníku mají dělat.
Zbytečné trápení končilo pláčem a logicky neúspěchem.

Z generace vysazované na nočník kolem prvního roku věku se mnoho dětí potýkalo s problémy s pomočováním dokonce ještě na základní škole. Nespěchejte. Když začnete s nácvikem dřív, než je dítě zralé, vyvoláte u něj stres. Není schopné zvládnout něco, nač není dostatečně vyspělé. Nácvik základních hygienických návyků není o tom, přimět ratolest, aby udělala něco pro radost rodičů. Musí to chtít dělat pro sebe, dokázat si, že to zvládne. Že je samostatná, bez vaší pomoci ovládne vlastní tělesné funkce. Dítě musí mít radost z vlastního úspěchu.

Spěch není na místě

Až do přibližně patnácti měsíců se ratolest vyprazdňuje zcela automaticky, neví, kdy k tomu dojde, neuvědomuje si, kdy se to vlastně stalo. Když se vyčurá nahatá na trávníku, ani se nepodívá na loužičku. Vůbec nezaregistruje, že se „něco děje“. Kolem poloviny druhého roku věku dojde k propojení: loužičku spojí sama se sebou, pocit čurání či kakání souvisí s tím, co „udělala“. Ví sice, kdy to udělala, ale kdy to bude příště?

Na výběru záleží

Přichází vaše chvíle: nočník nachystejte, ale nečekejte zázraky.
Na trhu je jich spousta, ale… Když zvolíte variantu nočník-hračka, vymstí se vám to. Ano, jsou líbivé, veselé, barevné, ovšem… Spíš než na podstatu věci se potomek zaměří na zkoumání volantu na autíčku, páček na bagru. Důležité je, aby nočník dobře seděl na zadeček, aby byl pro dítě pohodlný.

U chlapečků by měl mít krycí přední díl. Nočník musí být jednoduchý, bezpečný, pohodlný a snadno udržovatelný v čistotě. Nechte dítě si ho řádně osahat, přemísťovat, zkoušet, aby se navzájem sžily. Musí mu být sympatický, jinak může odmítat trávit na něm čas. Vysvětlete mu funkci „zařízení“, k čemu slouží, jak se používá. Nehoňte potomka, dejte mu čas. Postavte nočník na viditelné místo, až nazraje čas a bude chtít zkusit sám.

Signály, že čas se blíží...

Dítě si začne uvědomovat, že se mu chce kakat nebo čurat. Zastaví se, začne tlačit a může se rozhodnout: plenka, nebo nočník. Pořád ještě nechte aktivitu na něm. Začíná projevovat nespokojenost z toho, že není „čisté“. Vadí mu mokrá nebo zašpiněná plenka a chce se jí zbavit. Vydrží už alespoň tři hodiny suché (kapacita měchýře už je dostatečná a svěrače začínají plnit svou funkci, udrží moč i stolici).

Chce sedět na nočníku nebo toaletě samo a zajímá se aktivně o záchod a nočník.
Zralost se projevuje i tím, že už se samo svléká, částečně obléká. ó Dokáže vydržet v klidu sedět a poslouchat pohádku alespoň několik minut. Dokáže pochopit jednoduché příkazy, samo žádá (o jídlo, pití, podání hračky…). Zná jednoduchá slova, kterými vyjadřuje vlastní potřeby.

Napodobuje rádo dospělé při běžných činnostech, tedy i při hygienických návycích, chodí s maminkou a tátou do koupelny, na záchod. Vnímá a demonstruje potřeby těla tím, že ztichne, odejde stranou domácího ruchu, upozorní na to, že vykonává potřebu.

Jak pomoci

Nestyďte se vzít s sebou potomka na toaletu, vysvětlete mu, co děláte (nebo sestřička, tatínek). Dítě necítí stud, nepřipadá mu divné, že se před ním vyčuráte. O pomoc můžete požádat i kamarády. Podle průzkumů se dítě daleko rychleji naučí hygienickým návykům od vrstevníků (sourozenců). Začněte mu měnit plenky na místě u nočníku, aby pochopilo rychleji souvislost mezi vyměšováním – plenkou – nočníkem.

Ideální čas na trénink je v létě, kdy může dítě běhat bez plenek. Navíc: v horkých letních dnech by se vašemu potomkovi mohla snadno zapařit plenková partie zadečku (kromě „větrání“ pomáhají masti s obsahem zinku. Ty rychle dokáží zvládnout velmi urputnou a nepříjemnou plenkovou dermatitidu).

Radí se i dočasná záměna jednorázových plen za látkové. Ratolest snadněji pozná rozdíl mezi suchou a mokrou plenou (bude jí nepříjemný studený pocit…). Důležité je rozlišovat rozdíl mezi časovými liniemi: čurám teď, budu čurat a už jsem se vyčural. Chvalte potomka, když se mu pokus povede nebo vás sám upozorní na to, že se mu chce na záchod a vyzve vás ke spolupráci. Motivací mohou být kromě pochval i plány do budoucna. Budeš samostatný, velký, budeme moci jezdit na dlouhé výlety, užijeme si legraci bez zbytečných zavazadel a nákupů plenek. Můžete si prohlížet knížky, v nichž je hlavní hrdina zobrazený na nočníku.

Nač být opatrný

Řada dětí se naučí používat nočník za několik dnů, ale jiným to trvá déle. Dítě můžete už v rozjetém procesu zbrzdit nevhodným přístupem. Buďte nanejvýš opatrní a citliví na reakce potomka. Když v průběhu nácviku nočník odmítne, nenaléhejte. Zkuste to zase později (druhý den…).

Nenuťte dítě sedět na nočníku ani ve chvíli, kdy kaká a chce se zvednout a odejít. Docílíte jedině vzteku a vzdoru. Batolata se umí vzepřít. Umírněte gesta i slovní projevy. Přílišné nadšení stejně jako zklamání může ratolest odradit od dalších pokusů. Rozhodně nespojujte neúspěch na nočníku se slovy „hanba“, „špína“, „fuj, to je ošklivé, to se nedělá“. Tudy cesta nevede. Přejděte situaci bez emocí, nic se přece neděje, je to jen nová zkušenost, nabídněte další pokusy. ó Vyvarujte se odhalení vlastního odporu k výkalům. Dítě pochopitelně zajímá, co z něj vychází. Konečně mu došlo, že stoličku nebo moč produkuje samo, musí je prozkoumat.

Ovládněte se a netvařte se štítivě, může si to vzít osobně. Že se štítíte jeho, že je kvůli vyměšování špinavé a odpuzující. Nezasahujte do přirozené činnosti střev. Když potomek netrpí zdravotními obtížemi, nechte organismus, aby se přirozeně vyprazdňoval, nepoužívejte u dětí čípky, rektální rourky a další pomůcky. Zvlášť v batolecím věku už to není vhodné. Dítě je daleko pohyblivější než kojenec a díky tomu se mu přirozeně hýbají střeva.

Čisté, nebo suché?

Daleko rychleji a snadněji se ratolest naučí chodit „na velkou“ než čurat do nočníku (do toalety). Stolice obvykle přichází v pravidelnou dobu, navíc méněkrát denně než močení. U něj dochází k nehodám častěji a déle. Interval mezi tím, kdy si potomek uvědomí, že má plný konečník, a kdy začne kakat, je delší než u čurání.

Zvolání „už budu“ jde často ruku v ruce se samotným močením. Pak se nedá stihnout usednout na nočník. Prvním náznakem úspěchu je ovládání začátku močení. Dítě si uvědomí začátek čurání a stáhne svaly kolem močové trubice.

Vydrží to pouze několik vteřin, a to ještě v pozici vestoje se zkříženýma nohama. Vzhledem k časté frekvenci čurání se nehody stávají poměrně dlouho. Pomůžete mu, když ho po probuzení necháte bez kalhotek, posadíte ho na nočník a necháte několik minut počkat. Úspěch se většinou dostaví. Po několika dnech či týdnech příležitostných úspěchů vypusťte plenky přes den, nočník nechte v pohotovostní poloze.

Když zvládne polovinu pokusů úspěšně donést na nočník, můžete přistoupit k tréninkovým stahovacím kalhotkám. Ty zadrží případné nejhorší záplavy, děti na nich trénují stahování spodního prádla a pohotovost k usazení se na nočník bez kalhotek včas. Nadále je v této fázi potřeba používat plenky na noc, na výlety a cesty ven, při denním odpočinku. Uchráníte potomka před příliš velkým množstvím nezdarů, které ho můžou odradit.

Postupně stále snižujte frekvenci plenek přes den, občasná nehoda nevadí, patří k tréninku. Vyvarujte se častého připomínání, zda si nechce sednout na nočník (ratolest se musí naučit samostatně rozpoznávat nutkání na močení), nedržte ji na nočníku příliš dlouho. Zpočátku je i pět minut příliš. Zabavte ji vyprávěním, oceňte každý úspěch.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Díky Luně máte smysl pro hru i zábavu, což přináší radost vám i dětem, stejně tak i kamarádkám, pokud s nimi jste. Nejlépe je vám na…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci