reklama

Veronika Žilková: „Rodiče by neměli přehnaně reagovat na nějaké ty pády svých dětí“

„Problémy chodí zkrátka pořád, jde jen o to se dostat nad ně," říká Veronika Žilková. Jak se dokáže povznést nad každodenní problémy i závažnější rány, se dozvíte v druhém díle rozhovoru...

* Jak často bojujete se stresem?

Prakticky pořád, ale i děti bývají někdy ve stresu. Před časem jsme s naším, tehdy 13letým synem běhali po doktorech, a pořád se nikomu nedařilo přijít na to, co mu vlastně je. Nakonec se ukázalo, že těžce prožíval rozchod naší Agáty s hokejistou Jiřím Hudlerem, kterého miloval. Jenže to se podařilo zjistit až po ročním běhání na dětské psychiatrii v Motole. Někdy se nám zdá, že děti některé věci ani neposlouchají, ve skutečnosti se jim ale někam do hlavičky uloží.

* Zvládnout šest dětí bývá asi někdy pěkná dřina?

Mám heslo, které svým dětem vštěpuji od dětství: „Maminka má ráda děti, i když zlobí.“ Když něco provedou, tak to na mě teď někdy vytáhnou. Přesto si myslím, že by rodiče neměli přehnaně reagovat na nějaké ty pády.

* A co když si potřebujete od všeho pořádně odpočinout?

Největší odměna a zároveň odpočinek pro mě je, když cítím rezonanci u diváků. Tak jako třeba teď v Divadle Na Vinohradech při představení „Apartmá v hotelu Plaza“, od amerického autora Neila Simona. Tři manželské dvojice tu řeší různé problémy, ta naše manželovu nevěru. Při některých větách zaslechnu, jak to v publiku úplně zašumí, protože skoro v každé rodině něco takového na partnera prasklo. Když ukážete, že i takové věci se dají řešit s humorem, a víte, že se lidi dobře baví, pak je to i pro mě odpočinkové představení.

* Věříte tomu, že humor má léčivou moc?

To je dokonce základní poučka pro přežití! Když je člověk schopný se usmát, znamená to, že už získal odstup od svého problému. Také já měla v životě mnoho období, kdy jsem se nesmála. Někdy to prostě chce čas, aby člověk ten odstup získal.

ČTĚTE TAKÉ: Metody početí: Jak na holčičku a jak na chlapečka?

* Vzpomenete si na takovou situaci?

Před čtyřmi lety mi umřel syn a letos poprvé jsem byla schopná na svátek zemřelých říct v divadle vtip: „Tak dneska má náš kluk svátek.“ A jeden kolega na to tehdy poznamenal: „Já ti tak závidím, že už jsi za tím.“

* V jednom rozhovoru jste říkala, že život není to, co chceme, ale to, co vydržíme. Platí to pořád?

Určitě, já také musím všechno vydržet! Už se dokonce ani tolik nerozčiluji jako dřív.

* Někdo si jde, když je naštvaný, třeba zaběhat. Co pomáhá vám?

Já si jdu zaběhat do lesa se psem nebo s vnukem.

<<< První díl článku

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Když rychle reagujete na přání šéfa, později se vám to dobře vyplatí. Odpoledne proto musíte více pracovat na své kariéře a přitom se…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama