reklama

VIDEO: Nechte si miminko postavit na hlavu!

Osmý měsíc těhotenství, poslední velké ultrazvukové vyšetření a zpráva od lékaře, že miminko je v bříšku uloženo koncem pánevním. Co teď?

S takovým výsledkem odcházejí z ordinace gynekologa zhruba čtyři nastávající maminky ze sta. Jejich miminka nejsou na rozdíl od většiny svých vrstevníků natočená hlavičkou dolů, ale zadečkem (v 90 % těchto případů), popřípadě nožičkama (v 10 %). 

Namístě je pak vždy uvážlivé rozhodnutí, jak tato „tvrdohlavá miminka“ přivést na svět, porody koncem pánevním totiž provází větší riziko možných komplikací. A přestože by se většina dětí, které se nacházejí v poloze podélné koncem pánevním (KP), mohla narodit vaginálně, přistupuje velká část porodnic automaticky k porodu císařským řezem. Jsou-li však splněny jisté podmínky, mohou se miminka v této krkolomné, zato však stále fyziologické poloze narodit spontánně.

Stejně jako syn naší čtenářky Veroniky, který přišel i přes polohu KP na svět právě přirozeným způsobem. „Porod pro mě byl obrovsky silný zážitek. Cítím se teď opravdu jako bohyně, silná a hrdá, a myslím, že takto by si měla po zázraku, kdy přivede na svět dítě, připadat každá žena. Lékaři za mnou chodili ještě po porodu. Můj přirozený porod KP bez nástřihu se tam stal docela raritou a hrozně obdivovali, jak úžasně jsem to zvládla. Za vše vděčím především cvičení s pomůckou Aniball a lékařům, kteří se se mnou nebáli zkusit zbořit jeden porodnický mýtus,“ usmívá se Veronika. 

Proč se neotočilo?

Situaci, kdy se miminko rozhodne neotočit hlavičkou dolů, nelze nijak předvídat ani zabránit. Plod během těhotenství plave v plodové vodě a často svoji pozici mění. 

Jak však roste, začíná mu být v bříšku stále těsněji a zhruba mezi 32. až 34. týdnem těhotenství již zaujímá fixní polohu. Tu však může ještě změnit, dokonce i v samotný den porodu! Stejně tak jako necelá 4 % miminek natočených v tuto dobu již hlavičkou dolů, která se nakonec rozhodnou pro konec pánevní.

„Definitivní polohu dítě zaujímá až po šestatřicátém týdnu, proto poloha při ultrazvukovém vyšetření ve třicátém týdnu ještě zdaleka není definitivní,“ vysvětluje Josef Záhumenský, porodník a soudní znalec z oboru gynekologie a porodnictví. 

„Důvodem, proč se plod otáčí na hlavičku, je zřejmě její hmotnost. Hlavička gravitací klesá dolů, a jakmile začnou ‚poslíčky‘, zafixuje se do pánve. Většinou pak plod zůstává v této poloze až do termínu. Existují však výjimky, kdy se plod otočí i těsně před porodem.“ Někteří břišní akrobati si polohu KP dokonce umí ještě „vylepšit“, a to variací natočením či natažením dolních končetin.

Kromě úplné polohy koncem pánevním (zadeček miminka je nad pánevním vchodem, nožičky pokrčené) se tak mohou dostat i do tzv. neúplné polohy KP (jedna z končetin je natažená), do tzv. řitní polohy (obě nožičky miminka jsou natažené směrem k hlavičce), do polohy nožkama (nožičky natažené směrem dolů) nebo polohy kolínky (nožičky jsou skrčené v kolínkách nad pánevním vchodem). Příčiny takového přetočení nejsou jednoznačné, existují však jisté situace, v nichž je miminko k udržení této polohy náchylnější.

Patří mezi ně vícečetné těhotenství, polyhydramnion (množství plodové vody větší než 2000 ml při normě 800 ml na konci těhotenství) nebo oligohydramnion (kdy je naopak plodové vody méně než 200 ml), placenta praevia (překrývající děložní hrdlo), rodička po několika porodech (v důsledku pozměněných fyziologických vlastností dělohy), nízká porodní hmotnost plodu (zejména u nedonošených dětí), velký plod (nad 4 kg) či vrozené vady dělohy (nádory, myomy), ale i plodu. Před porodem čeká maminky s „kápéčkovými“ dětmi několik důležitých vyšetření a podle jejich výsledků se zvolí nejvhodnější způsob porodu. 

Císařský řez je někdy nejbezpečnější variantou 

Jak říká docent Záhumenský, poloha podélná koncem pánevním se považuje za přirozenou, proto podle něj není absolutní indikací k císařskému řezu. Závisí to však vždy na zdravotním stavu dítěte i matky, ale rovněž na dovednostech samotných porodníků. „Na některých klinikách se rodí vaginálně dokonce až šedesát procent plodů v poloze koncem pánevním. I tak tato poloha zvyšuje procento císařských řezů přímo i nepřímo, ženy po císařském řezu mají v další graviditě znovu vyšší riziko opakování.“

Kdy porod koncem pánevním proběhne spontánně? 

Pro úspěšný a bezpečný plánovaný vaginální porod koncem pánevním musí být splněny následující podmínky: 

  • Odhad hmotnosti plodu musí být 2500–3500 g u prvorodičky, až 3800 g u vícerodičky. 
  • Když je poloha plodu úplným koncem pánevním, popřípadě řitní. 
  • Dobrý zdravotní stav maminky (vadí např. cukrovka, srdeční vady, břišní kýla) i plodu. 
  • Normální kardiotokografický záznam před porodem i v průběhu porodu. 
  • Dobrý stav i uložení pupečníku. 
  • Vhodný poměr mezi pánví matky a velikostí plodu. 
  • Děloha bez vrozených či získaných vad (anomálie, myomy, jizvy atd.) 
  • Příznivá porodnická anamnéza (kontraindikací jsou předchozí těžké porody či potraty). 
  • Vědomý souhlas maminky se spontánním porodem.

Lékaři i rodičky vždy musejí srovnat pro i proti obou možných způsobů porodu. Nejčastějšími riziky vaginálního porodu KP je vyhřeznutí pupečníku při odtoku plodové vody, nadměrné přestávky mezi kontrakcemi po porodu hýždí, vztyčení ručiček plodu, stažení porodnické branky před porodem hlavičky, možné poranění plodu při jeho vybavení z pánve, ale i případné poškození plodu nedostatkem kyslíku.

Veroničino rozhodnutí a cesta za přirozeným porodem KP tak nebyly úplně jednoduché, avšak ani nemožné. Ze všeho nejtěžší bylo prý najít porodnici, která by porody KP automaticky neřešila sekcí. Sama se nakonec rozhodla pro jičínskou nemocnici, kde však ani po příjmu neměla pocit, že má v personálu oporu. 
„Doktorka byla hodná, ale viděla jsem, že ji moc nepotěšilo rodit koncem pánevním, natož netradičně, ve vertikální poloze. Náš rozhovor byl víceméně ukončen slovy, že moje přání asi splnit nepůjdou, protože přece existují doporučené postupy, které se musejí vždy dodržet.“

Podle docenta Záhumenského se při porodech KP řeší zejména fakt, že se hlavička jako největší a nejtvrdší část plodu rodí jako poslední, směrodatná je také váha dítěte. „Podle doporučení České perinatologické společnosti při odhadu hmotnosti plodu nad 3,5 kg u prvorodičky nebo 3,6 kg u vícerodičky je vhodnější vést porod císařským řezem. Je to proto, že se počítá s chybou měření 500 g, takže dítě s odhadem 3,5 kg může mít i 4 kg,“ vysvětluje lékař.

„Dalším faktorem je, že zadeček plodu je poměrně měkký a hůře rozšiřuje měkké porodní cesty. Proto při naléhání zadečkem může porod trvat i déle. Vhodná je při takovém porodu epidurální analgezie, při které se porodní cesty více uvolní a kladou menší odpor.“

Samotný porod by měl být plynulý, je při něm potřebná dobrá spolupráce rodičky a silných porodních kontrakcí. „Proto se ženě podává ve druhé době porodní infuze s oxytocinem na posílení stahů,“ upřesňuje docent Záhumenský a shrnuje hlavní specifika porodu KP: „Porodník při porodu za plod netahá, snaží se ho co nejméně držet, rukama spíše dělá tunel, který je pokračováním porodních cest. Když se tělo porodí po okraj lopatky, hlavička vstupuje do pánve a utláčí pupečník, porod by od této fáze měl pokračovat svižně. Při tahu za dítě hrozí porušení držení ručiček, které se můžou vztyčit za hlavičkou. Po porodu se dítě zváží, ale neměří, protože drží nožičky u těla a jejich natahování by pro něj bylo bolestivé. Změří se až poté, když samo stáhne nožičky dolů.“ 

Nechte si ho otočit

Ani porodníci nad zvyšujícím se počtem porodů sekcí nejásají. „Neúměrný nárůst těchto operací s sebou totiž nese i nárůst počtu různých komplikací spojených buď přímo s operací, nebo s následným dalším těhotenstvím. Proto se oprašují i některé starší procedury na snížení počtu žen s polohou plodu podélnou koncem pánevním.

Jednou z takových metod je obrat zevními hmaty,“ komentuje docent Záhumenský. Tento manévr je považován za porodnickou operaci a v mnoha zemích je velice populární. „Těhotné ženě se podají léky na tlumení kontrakcí a pod ultrazvukovou kontrolou se dítě rukama přes břišní stěnu a děložní stěnu matky otočí hlavičkou dolů,“ popisuje docent Záhumenský. „Úspěšnost obratů závisí na zkušenostech operatéra, ale pohybuje se kolem šedesáti až pětasedmdesáti procent. Část lékařů k tomuto zákroku doporučuje epidurální analgezii, která podle jejich zkušeností úspěšnost celé procedury zvyšuje.“

Toto doma v žádném případě nezkoušejte! Podívejte se však, jak se to dělá, abyste se zbavily obav.

Jaké alternativní metody lze k přetočení miminka vyzkoušet? 

  • Cvičení: Klekněte si na kolena s mírně roztaženýma nohama, aby mělo bříško dost místa, a opřete se o dlaně. Páteř prověste dolů (hýždě jsou výš než bedra), podle chuti v poloze setrvejte. Můžete se také spustit hrudníkem až na podložku a ruce si dát podél těla. Další možností je „indický most“: lehněte si na záda, lýtka přisuňte co nejblíže k hýždím a zvedněte pánev.
  • Akupunktura, akupresura: Pracují na principu dráždění přesně stanovených míst na těle. Pro otočení plodu do správné polohy se doporučuje každý den aktivovat určité body. Zde je však potřeba konzultace se zkušeným akupunkturistou (nejlépe s lékařským vzděláním).
  • Moxování: Funguje na podobném principu jako akupresura, ale namísto tlačení tělesných bodů se přikládají „pelyňkové cigarety“ na malíček (meridián močového měchýře).
  • Homeopatie: Zkouší přimět plod změnit polohu přírodními léky přes aktivaci dělohy.
  • Svíceni: Je prý možné plod navést do správné polohy pomocí světla baterky přiložené na bříško (svítilnou pomalu pohybujte ve směru žádoucího otočení). 

Komplikací manuálního obratu může být předčasné odlučování lůžka s nutným okamžitým císařským řezem. U žen po předešlém císařském řezu neexistují jasná doporučení, ale většina lékařů obrat nedoporučuje pro možné riziko roztržení jizvy. Celý výkon by neměl přesáhnout tři minuty, po jeho ukončení je pak proveden kardiotokografický záznam srdeční akce plodu. Ženám s Rh negativní krevní skupinou je preventivně podán preparát k zabránění tvorby protilátek proti červeným krvinkám plodu.

Není čeho se bát 

Jednou z žen, které „obracecí metodu“ zažily, je i naše čtenářka Lucka. Když byla ve 37. tt předána do péče porodnice v Brně-Bohunicích, nabídla jí tamní lékařka právě možnost otočení plodu zevním hmatem. „Předem se musí provést důkladné vyšetření, aby se ukázala přesná poloha plodu, velikost miminka, umístění placenty na zadní straně i množství plodové vody,“ vzpomíná Lucie.

Po zvážení všech pro a proti se nakonec pro zákrok rozhodla. „Ve středu jsem nastoupila k provedení zákroku. Nejprve mi udělali záznam kontrakcí dělohy a srdeční činnosti plodu. Pak mě zavedli na JIP. Odebrali mi krev a napíchli kanylu. Po patnácti minutách mě převezli na operační sál a lékař si ještě ultrazvukem ověřil, zda je všechno tak, jak má být. A já najednou nevěděla, jestli jsem si to nerozmyslela, měla jsem slzy na krajíčku…“ Než se však Lucie stihla začít bát, bylo takřka po zákroku.

„Doktor si nahmatal miminko a jako na dece ho jedním hmatem během asi 20 vteřin otočil hlavou dolů. Nakonec ho ještě trošku natlačil do pánve a bylo po zákroku!“ O pár týdnů později porodila Lucie vaginálním porodem hlavičkou dolů holčičku. 

„Všem maminkám, kterým lékaři tento zákrok nabídnou, ho určitě doporučuji.“ Někdy se však děťátko nepodaří otočit ani tak. Potom je pravděpodobné, že existuje nějaká objektivní příčina, která v otočení brání. Pak je jedinou bezpečnou možností přivést dítě na svět císařským řezem. 

 





Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK. COM A ARCHIV; ODBORNÁ SPOLUPRÁCE: DOC. MUDR. JOSEF ZÁHUMENSKÝ, PH. D. 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Máte myšlení otevřené pro podnikavé i filozofické nápady, proměnu svého uvažování tak snášíte pozitivně. Práce i studium vám jdou…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama