reklama

Virózy pohledem pediatra

Vylekala vás teplota nebo kašel vašeho miminka? Přestože ve většině případů nejde o nic závažného, je dobré vědět, co dělat. Zeptali jsme se dětské lékařky Marty Šimůnkové a ta nám odpověděla na nejdůležitější otázky, které vás v souvislosti s kojeneckými virózami zajímaly.

Jak vypadají typické příznaky viróz u kojenců?

V první řadě je nutné odlišit běžné virózy (tzv. choroby z nachlazení) od pravé chřipky. Zatímco choroby z nachlazení vyvolané běžnými typy virů jsou nepříjemné a mohou u kojence způsobit určité komplikace, chřipka je velmi závažné onemocnění, které ho může vážně ohrozit. Běžné virózy se projevují neklidem, rýmou, pokašláváním, potížemi při pití, mírně i více zvýšenou teplotou, která u kojenců málokdy přesáhne 38,5 °C.

Někdy se přidává i mírný průjem nebo pouze řidší stolice (podílí se na tom spolykaný hlen z horních dýchacích cest – miminka jej neumějí vyplivnout). Kojenec se budí ze spaní, špatně se přisává. V obojím mu vadí ucpaný nos – tedy zduřelé nosní sliznice a rýma. Před pitím je nutné nosánek vykápnout kapkami vhodnými pro kojence a šetrně odsát rýmičku.

Tato nemoc trvá tři dny až týden, někdy se „vrazí“ do ouška a pak následuje bolestivý zánět středního ucha. Úplné vyléčení po nachlazení je i v kojeneckém věku pravidlem. Chřipka začíná náhle z plného zdraví vysokou teplotou kolem 40 °C (od 6 měsíců může být prudký vzestup horečky provázen i febrilními křečemi, u mladších dětí vzácně).

Miminko je rozpálené, plačtivé nebo apatické, nemá zájem o pití, zpomaleně reaguje na oslovení, nemá zájem o hru. Někdy bolestivě pláče, má zrychlený pulz i dýchání. Jedná se o celkově vážný stav.

Od kolika stupňů se sráží horečka?

Zlaté pravidlo zní, že do 38 °C by se teplota snižovat neměla. Nad 37 °C se optimalizuje funkce imunitního systému – dítě se lépe pere s chorobou. Vyšší teplotu je lépe snižovat. Dětem nikdy (!) nedávejte léky s kyselinou acetylsalicylovou (Acylpyrin, Aspirin, Anopyrin apod.), hrozí vážné poškození jater a mozku, tzv. Reyeův syndrom, který je až v polovině případů smrtelný. Potomkovi můžete podat paracetamol (Panadol, Paralen) nebo ibuprofen (Ibalgin, Nurofen apod.), optimálně v sirupu nebo jako čípek.

Nikdy nepřekračujte denní doporučené dávky, které se počítají podle tělesné hmotnosti (lékárník vám s dávkováním rád pomůže). I když jde o bezpečné přípravky, jedná se o léky, které jsou účinné a současně bezpečné jen při správném dávkování. Není důvod, proč podávat oba přípravky střídavě, jak se někdy doporučuje. Když teplota po podání léku neklesne, je to důvod k návštěvě dětského lékaře a zjištění příčiny.

Může jít i o infekci, která vyžaduje jinou léčbu. Někdy se doporučují zábaly, které bych však dětem do jednoho roku raději nedávala. Prudké zchlazení kůže velké části těla může vést k nesprávné reakci organismu miminka, jehož termoregulace se teprve vyvíjí. Malé děti reagují prudčeji na změny teploty. Velmi krátká koupel ve vlažné vodě jim naopak neublíží.

Kdy navštívit doktora a v jakých případech stačí jen domácí léčba?

Novorozenec s teplotou (tedy dítě do stáří 28 dnů) by měl být vždy vyšetřen pediatrem. Platí pravidlo, že čím větší je dítě, tím déle můžete návštěvu lékaře odkládat. Podmínkou je, že je váš potomek v celkově dobrém stavu (při nachlazení a mírné teplotě). To znamená, že reaguje na oslovení, pohlazení, má zájem o pití (i když při něm má potíže), klidně spí. Pediatr by rozhodně měl vidět dítě při teplotě nad 38 °C, která trvá déle než tři dny, při teplotě vyšší než 39 °C raději dříve. Čtyřicítka je již důvodem k okamžité návštěvě dětského lékaře.

Malé děti totiž nemají vyvinutý imunitní systém. Nejhůře na tom jsou miminka okolo tří měsíců věku, kdy už jim „dojdou“ protilátky od matky, ale jejich tělo je ještě neumí vytvořit v dostatečném množství. U malých dětí dochází častěji k rozšíření infekce, v pozdějším věku již umí jejich imunitní systém infekční zánět ohraničit a zlikvidovat. Proto u malých dětí s vyhledáním pomoci neváhejte.

K lékaři musíte vždy, pokud váš potomek zvrací a nepřijímá tekutiny, když je apatický, spavý, nereaguje na oslovení, při teplotě 40 °C a výše, má-li potíže s dechem nebo když je výrazně bledý, promodralý, má snížený svalový tonus (je „hadrový“) nebo naopak, jestliže má svaly příliš napjaté (prohýbá se v zádech, má křeče).

Jaký je váš názor na léčení viróz pomocí homeopatik?

U dospělých nemám námitek, i placebo efekt má čtyřicetiprocentní účinnost, takže proč ne. Zejména při virózách nepodáváme tzv. kauzální léčbu, tedy virostatika, standardně, takže jde o takový neškodný „bonus“ navíc.

Léčba spočívá jen v mírnění příznaků a klidovém režimu, podávání dostatku tekutin a vitaminů jak při virózách, tak při nekomplikovaném průběhu pravé chřipky. Nesmí se však přehlédnout varovné příznaky komplikací, které již léčbu vyžadují, tj. horšící se dráždivý kašel, neklesající teplota, nechutenství, poruchy vědomí, bolesti břicha, zvracení.

Pokud jsou homeopatika správně připravena a neobsahují nežádoucí a toxické příměsi, pak asi kojenci kolem jednoho roku s mírným nachlazením neublíží, ale podle mého názoru ani nepomohou. Dětem bych nepodávala žádné zázračné léky neznámého složení na doporučení kamarádky nebo sousedky. Při jakýchkoli pochybnostech je nutné navštívit lékaře.

Co byste maminkám poradila, máte nějaké "babské rady"?

Moudrost našich babiček není moderní medicínou plně doceněna, přesto bych se držela zdravého rozumu. Nemocné dítě má dostat lehkou stravu, dostatek tekutin, a především by mělo být v klidu. Pohlazení, pochování, láskyplné tišení bolístek má léčebnou moc i u miminek. Sama jsem své nemocné děti chovala a představovala si, že jim kontaktem dodávám sílu se uzdravit. Někdy to opravdu fungovalo.

Jak podporovat imunitu?

Procházkami na čerstvém vzduchu, přiměřeným oblečením, správnou hygienou a tím, že se doléčí všechna infekční onemocnění. Paradoxem je, že přemíra dezinfekce brání správnému vývoji imunitního systému a vede tak k vyšší nemocnosti. Dítě se musí střetnout s „hodnými“ bakteriemi, které jsou všude kolem nás, aby si vytrénovalo imunitní systém.

S prvními bakteriemi se setkává už při porodu v porodních cestách matky. Získává je kontaktem s její kůží, probiotické bakterie obsahuje kolostrum i mateřské mléko. Základem budování imunity je samozřejmě výživa. Při volbě náhradního mléka (když to mateřské dojde) je vhodné dát přednost těm formulím, které jsou mateřskému mléku nejpodobnější, tedy tzv. synbiotikům, která obsahují probiotické bakterie i prebiotickou vlákninu, jíž se probiotika živí.

Existuje nějaká prevence?

Proti pravé chřipce mohou být očkovány i malé děti, ale proti chorobám z nachlazení očkování neexistuje. V sezoně virových chorob je vhodné se vyhýbat cestám hromadnou dopravou, omezit návštěvy lidí, kteří by mohli na miminko „prsknout bacily“, nechodit s dítětem do míst, kde se shromažďuje více lidí. Pokud potřebujete k lékaři, vybírejte si dobu, která je vyhrazena pro zdravé děti (poradny atd.), nebo lékaři zatelefonujte a domluvte se s ním.

Článek vyšel v časopisu Maminka 10/2013

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Přesvědčíte ostatní, jak zajímavá a podnětná změna vám skrze vliv Pluta pomohla ve formování osobnosti a co dobrého se stalo s vašimi…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama