Viry a bakterie: Poznejte, co trápí vaše dítě!

A je tady. Sezóna zvýšeného výskytu viróz, angín, chřipek a dalších onemocnění typických pro konec roku a začátek toho nového…
Seznam kapitol
  1. Viry a jak na ně
  2. Bakteriální infekce

Klasické období akutních respiračních onemocnění představuje zejména konec října a poté celý zimní čas, s koncem někdy v průběhu března,“ říká úvodem MUDr. Vlastimil Jindrák ze Státního zdravotního ústavu v Praze. „To, zda nás ‚navštíví‘ akutní respirační onemocnění, chřipka či angína, závisí na mnoha faktorech, přičemž v první linii stojí správně fungující obranyschopnost našeho organismu (tedy imunita) a citlivost (vnímavost) vůči jednotlivým mikroorganismům (původcům infekcí).

Pokud je odolnost našeho obranného systému vysoká, daná choroba může probíhat bezpříznakově či s minimem projevujících se obtíží (organismus se s vetřelcem snadno vypořádá). Primární, vcelku „nevinná“ virová infekce se však může u rizikových osob zkomplikovat souběžnou infekcí bakteriální, kdy vznikne kupříkladu zánět plic, který už je závažným onemocněním, někdy dokonce ohrožujícím život,“ dodává. 

Rodina virů 

Viry patří mezi nebuněčné organismy rozmnožující se jako cizopasníci uvnitř buněk, které napadnou. Přenos virové infekce nejčastěji probíhá kapénkovou cestou, tedy vdechnutím, spolknutím… Na vině též bývají neuvědomělé doteky na tvář, rty či nos poté, co jsme se drželi tyče (madla) v tramvaji, autobuse nebo platili cash bankovkami/mincemi. Jak dlouho vlastně virus přežije v okolním prostředí? Od minut po hodiny, záleží na mnoha faktorech a typu/subtypu daného mikroorganismu.

Virového původu zpravidla bývají zejména záněty horních cest dýchacích, vedlejších nosních dutin, mandlí či průdušek. Inkubační doba respiračních onemocnění se pohybuje v řádu dnů. 

Rizikové skupiny 

Malé děti, starší osoby (zejména lidé výrazně vyššího věku), pacienti s přidruženým (chronickým) onemocněním: kardiovaskulárním, dýchacích cest, diabetici apod. U těchto skupin existuje vyšší riziko komplikací (včetně bakteriální superinfekce!) a koneckonců i vzniku onemocnění jako takového.

Dělení virových respiračních infekcí

  1. Akutní respirační onemocnění (ARO): Patří mezi méně závažná. Zánět nosohltanu, rýma, zvýšená teplota (nikoli horečka). Viníkem bývají běžné respirační viry – např. rinoviry či adenoviry.
  2. Onemocnění, která mají charakter chřipky: Nemusí se vždy jednat o „pravou“ chřipku. Průběh těchto onemocnění je závažnější než u akutních respiračních chorob, bývá přítomen horečnatý stav (vysoké horečky!), intenzivní bolesti svalů, kloubů, hlavy, vzácně může jít o těžký stav s ohrožením života. 

Akutní respirační onemocnění 

RINOVIRY: Bývají spojovány především s klasickou rýmou. Mají velkou variabilitu (existuje řada subtypů) a postupem času mohou měnit své vlastnosti (preventivní vakcinační systém tedy není možný). Proto máme neustále velkou šanci dostávat „obyčejnou“ rýmu znovu a znovu.

Není to tedy tak, že byste rýmu „poznali“ jako malé děti a pak už nikdy ne. Rýmu chytíme třeba i několikrát během zimního období a vždy se může jednat o jiný subtyp tohoto rinoviru. Mimochodem, stále platí, že rýma s doktorem i bez doktora trvá 7 dnů!

ADENOVIRY: Existují desítky subtypů, které se do jisté míry mohou lišit tím, jaká onemocnění vyvolávají. Některé adenoviry jsou původci respiračních onemocnění (infekce horních cest dýchacích, rýma, pneumonie…), ale jsou i jiné, které mohou vyvolávat třeba také onemocnění zažívacího traktu – tzv. adenovirové průjmy (střevní infekce).

Jak se léčí virové onemocnění

Léčba je pouze symptomatická, takže pacient podle potřeby užije léky na bolest, teplotu nebo pro uvolnění nosu. Zdolání nemoci pomůže zvýšený příjem vitaminů (nejlépe v přírodní formě), dostatek tekutin a dodržování tzv. respirační etikety, abychom onemocnění nerozšiřovali dále, na své rodinné příslušníky či spolupracovníky. 

 

Na virovou infekci antibiotika neúčinkují! 

 

Chřipkové viry 

Obecně se rozdělují do několika skupin, nejvíce obávaná je chřipka typu A, která může vyvolávat nebezpečné pandemie (celosvětové šíření nových variant viru, vůči nimž populace není odolná), viry chřipky typu B se často podílejí na sezónních epidemiích, ale nevyvolávají pandemie, viry chřipky typu C bývají obecně vzácnější.

„Z hlediska možné závažnosti chřipkového onemocnění záleží na tom, zda jde o běžný virus, se kterým jsme se již v minulosti setkali (= sezónní, běžná chřipka, kterou většina z nás už někdy v životě měla). S určitou periodou dvaceti i více let (záleží na okolnostech) se však může objevit zcela nový typ viru, kterému pak říkáme pandemický. Vzhledem k tomu, že populace vůči němu nemá žádné protilátky, je schopen se šířit rychle a vcelku bez limitu, onemocní proto zpravidla velké množství lidí. Záleží samozřejmě na virulenci (schopnosti vyvolat klinicky se projevující onemocnění), kterou má každý typ viru odlišnou. Pro pravou chřipku je klasický: rychlý nástup, z plného zdraví zimnice, třesavka, vysoké horečky, schvácenost, bolesti kloubů a ‚celého člověka‘,“ podotýká MUDr. Jindrák. 

V současné době se vyskytují pouze nepandemické viry chřipky a pro tuto sezonu se neočekává, že by se nový pandemický virus objevil. Situace se velmi pečlivě sleduje, je nastavený systém národního dohledu s napojením na mezinárodní systém – Světovou zdravotnickou organizaci.

„Existují samozřejmě také jiné viry vyvolávající onemocnění, které může vypadat jako chřipka (ale není to pravá chřipka) – což bývají nejčastěji některé typy adenovirů, respirační syncytiální virus či jiné. Důležité je zdůraznit jeden fakt týkající se očkování. Někteří lidé totiž po vakcinaci onemocní, a mají tak pocit, že vakcína selhává. Není tomu tak. Onemocnění, které mají, může vypadat jako chřipka, ale je vyvolaná nechřipkovými viry, vůči kterým chřipková vakcína nechrání (kupříkladu adenoviry). Proti pravé chřipce je však vakcína účinná ve vysokém procentu!“ vysvětluje lékař. 

Chřipkový virus A/H1N1 může být nebezpečný z hlediska vzniku primární virové pneumonie, což je závažné plicní onemocnění, které může vést až k selhání dýchacího ústrojí, kdy plíce přestanou plnit svojí funkci a pacient se udusí. 
Tento stav vyžaduje hospitalizaci na jednotce intenzivní péče, saturaci krve kyslíkem prostřednictvím umělé plicní ventilace a mimotělního okysličování krve. Mortalita (úmrtnost) je vysoká, přičemž mohou podlehnout i mladí lidé bez dalších přidružených onemocnění (poměrně hodně případů vážných stavů s nutností hospitalizace se objevilo na přelomu let 2012 a 2013). 

Co je respirační etiketa

  •  Dodržení klidového režimu v domácím prostředí minimálně prvních několik dnů nemoci, kdy je vylučování virů z organismu nejvyšší – nikdo není nepostradatelný!
  • Zdržení se kontaktu s ostatními, omezení rizika přenosu (existují kupříkladu roušky)!
  • Dodržování hygieny (viry ulpívají na rukou a na okolních předmětech) a běžných zásad úklidu!
  • V době epidemie není vhodné navštěvovat pacienty v nemocnicích!
  • Používání jednorázových kapesníků! 

Jak léčit chřipku? 

Při lehčím stavu chřipky je léčba symptomatická, pacient podle svého stavu užívá léky na horečku a bolesti svalů či hlavy, nicméně ve vážnějších případech nebo u ohrožených skupin (kde se předpokládá, že by chřipka mohla mít závažnější průběh) bývá zapotřebí nasadit tzv. virostatika (infekce posléze neprobíhá tak agresivně). Problém však představuje fakt, že tyto léky fungují pouze v první fázi onemocnění, v prvních několika málo dnech, je tedy nezbytné je nasadit VČAS! Navíc již byla popsána rezistence (odolnost) daných virů na virostatika (sice pouze v nepatrném měřítku, ale přece…). 

Kdy je nutné jít k lékaři? 

„Pokud se objeví dechové obtíže, projevy respiračního selhávání nebo pocit dušení! Chřipka zpravidla bývá nejsilnější první 3 až 4 dny a poté nastává postupné zlepšení. Jestliže ke zlepšování nedochází, nadále trvají vysoké horečky a stav se naopak zhoršuje, je to důvod navštívit lékaře.

Co se týče lidí, kteří patří do rizikové skupiny, je nezbytné navštívit lékaře ihned, jakmile onemocnění vznikne!“ upozorňuje odborník. „Ostatní (v závislosti na svém zdravotním stavu) mohou v době epidemie konzultovat chřipkové onemocnění s lékařem pouze telefonicky, aby se nezvyšovalo riziko přenosu nákaz v přeplněných čekárnách a hromadných dopravních prostředcích,“ dodává.

Rezistence na ATB 

Začala narůstat od 90. let, kdy se antibiotika využívala stále častěji, bez rozlišení, zda je původcem virus, či bakterie. Během let se ji sice podařilo korigovat, a spotřebu ATB dokonce snížit, faktem ale zůstává, že po několik desetiletí zde nemáme žádná nová antibiotika, která by přinesla nějaký převratný posun v léčbě jako takové. Tato oblast bohužel i ve výzkumu poněkud stagnuje. 

Zmatky kolem CRP 

„Obecně platí, že se hodnoty CRP (C-reaktivního proteinu, tedy bílkoviny signalizující v časné fázi onemocnění zánětlivou reakci) v krvi se zvyšují v případě bakteriálního zánětu; v případě virového zůstávají nízké či jen mírně zvýšené. Nicméně nelze odtrhnout výsledky vyšetření od posouzení celkového stavu pacienta! Medicína se neopírá pouze o jeden test, ten je jen jednou ze součástí celkového diagnostického postupu.

Zdraví

Bakterie, nebo viry? CRP – 3 písmena, která hodně napoví!

CRP totiž může být pozitivní i u jiných onemocnění, též u těžké chřipky probíhající formou plicního zánětu, kde se virus chová agresivně, poškozuje tkáň a buňky. Ale neznamená to, že jde o bakteriální infekci. Nelze tedy vytrhávat jednotlivosti z kontextu,“ vysvětluje MUDr. Jindrák. 

Pokračování článku: Bakteriální infekce

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Dnes umíte druhé potěšit svým pracovním přístupem, ale také dát před přáteli najevo, co se ve vás skrývá za skutečnou sílu. Přesto dnes…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci