[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Pevnější zdraví, lepší fyzická kondice a funkce svalů, zdravé kosti a odolnější imunitní systém? Ano, to všechno umí vitamin D, který je důležitý pro vstřebání vápníku z potravy, případně z doplňků stravy. Není ale žádným tajemstvím, že většina z nás trpí jeho dlouhodobým nedostatkem (podle nedávné studie Státního zdravotního ústavu ho má dostatek jen třetina českých dětí). Jak ho do organismu dostat i mimo letní měsíce, kdy nám chybí v potřebné míře jeho hlavni zdroj, sluneční záření?
Vitamin D není samozřejmě samospasitelný a před možnou nákazou nedokáže ochránit na sto procent, jako prevence funguje ale na jedničku. Pokud jste v dobré zdravotní kondici, máte menší pravděpodobnost, že onemocníte a v případě že ano, lze očekávat mírný průběh nemoci a rychlejší uzdravení. Jeho efekt není prvoplánovitě „protivirový,“ ale spočívá v tom, že účinně podporuje a posiluje přirozenou obranyschopnost organismu. Prostřednictvím tzv. cytokynů mohou totiž některé omega-3 mastné kyseliny snižovat zánětlivé procesy v těle a k jejich kontrole přispívá také vitamin D. „Dlouhodobý nedostatek vitaminu D je prokazatelně spojen s vyšší náchylností k akutním respiračním infekcím,“ říká MUDr. Jan Boženský, primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice.
Podle nejnovějších výzkumů se pro aktivaci imunitních procesů v těle, a tedy pro lepší zvládání infekce, doporučuje mít hladinu vitaminu D 100 až 125 nmol/l. Jde o hodnotu, která se měří v laboratoři z krve. Česká populace ho má ale mnohem méně, často pod dolní hranicí optima, což je 50 nmol/l.
Nejdůležitějším zdrojem vitaminu D je sluneční záření. Syntéza vitaminu D probíhá na základě pronikání paprsků UVB přes kůži. Proces jeho „výroby“ v těle nenastává okamžitě, ale až po 10 až 15 minutách pobytu na slunci. Odborníci uvádějí, že prospívá slunění alespoň dvakrát týdně po dobu 15 až 20 minut, což by mělo zajistit dostatečné množství tohoto vitaminu, a tělo tak získá až 90 % z celkového doporučeného množství přirozenou cestou.
Dodat ho můžete také výživou, bohatým zdrojem jsou tučné ryby nebo rybí olej, mléčné výrobky, zejména sýry a máslo, vejce, vepřové sádlo, slanina, také ale zelený hrášek, fazolové lusky nebo žampiony.
Jelikož slunečního svitu se nám v našich klimatických podmínkách, zejména v podzimním a zimním období, nedostává potřebná „dávka,“ doporučují lékaři a lékárníci dodávat do těla vitamin D pomocí doplňků stravy. Jak je vybrat? Rozlišujeme dva základní typy vitaminu D – D2 (ergokalciferol) a D3 (cholekalciferol). D3 je zhruba čtyřikrát účinnější než D2. K dispozici jsou kapky, tabletky, tobolky, gumoví medvídci a další formy, často i v kombinaci s dalšími vitaminy. Určitě je dobré vybrat takový přípravek, který je bez umělých barviv, různých stabilizátorů a dalších přidaných látek.
„Lze předpokládat, že úpravou hladiny vitaminu D v těle můžeme působit preventivně i léčebně na široké spektrum onemocnění. Jedná se o dobře dostupný a dlouhodobě vyzkoušený vitamin, který by při běžném dávkování bez nežádoucích účinků měl být organismu doplňkově dodáván,“ tvrdí primářka Eva Daňková z pražského Centra prevence a léčby alergií a poruch imunity.
*nechutenství nebo zažívací obtíže
*únava, pocit vyčerpání
*vysoký krevní tlak
*chronické krvácení dásní
*bolest svalů a kloubů až svalová ochablost
*podrážděnost, časté výkyvy nálad
*nevysvětlitelné hubnutí
Koronavirus se objevil poprvé na začátku prosince 2019 v čínském městě Wu-chan. Onemocnění, které tento koronavirus způsobuje, dostalo označení COVID-19. Koronaviry vyvolávají nemoci od běžného nachlazení po syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest. Onemocnění se přenáší vzduchem kapénkovou infekcí a nejčastěji zasahuje sliznice horních a dolních dýchacích cest a spojivky. Inkubační doba je 7 - 14 dní. Mezi příznaky koronaviru patří zvýšená teplota, dušnost, kašel, únava a bolesti svalů.