[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Pokud chcete potěšit chuťové buňky, popřípadě uklidnit svou nepokojnou mysl lahodnouchutí mléčné čokolády, nevyplácí se do regálu sáhnout „naslepo“. Například pro tabulku s tím největším vyobrazeným džbánkem mléka, bujně kvetoucí loukou či roztomilým přežvykujícím býložravcem. Ukolébat v ostražitosti by vás neměl ani velký nápis „mléčná“, „čokoládová“ či poněkud tajemně se tvářící a barvami zářící obal jakékoliv označení. Za těmito vábivými slůvky totiž obvykle následuje slovo pochoutka, nebo dokonce nic. Doslova lupu si pak musíte vzít, chcete-li dítkům koupit nějakou opravdu čokoládovou figurku. Malý bílý štítek na atraktivním lesklém obalu vám možná prozradí udivující informace; čokoládově se tvářící panáček obsahuje 5% kakaové sušiny, hlavní ingredience jsou cukr a tuk, následují jakási dochucovadla.
Mléčná je dobrá, hořká je zdravá a obě musí splňovat vyhlášku. Ač se v poslední době objevuje celá řada tvrzení o prospěšnosti čokolády pro lidské zdraví, je nutné zdůraznit, že to platí pouze pro kvalitní hořké čokolády s vysokým podílem kakaa, v němž se ukrývá celá řada látek s kladnými účinky na lidský organismus. Mléčná čokoláda prostě bude ze své podstaty vždy obsahovat více cukru (někdy až polovinu gramáže výrobku) než kakaa. U hořké je to naopak. Chceme-li si tedy pochutnat na kvalitní „mléčné“, nezbývá nic jiného, než pečlivě studovat obaly, nebo se uchýlit k nákupu osvědčených značek, i ty se ovšem vyplatí čas od času prolustrovat, zda nedošlo k nějaké změně v náš neprospěch.
Legislativní pravidla pro čokoládu jsou stanovena směrnicí 2000/36/ES a českou vyhláškou 76/2003 Sb
A tak, milí milovnici hnědého zlata, ač si mnohdy při nákupech možná připadáte jako filatelisté či pracovníci detektivní kanceláře, kvalitní „úlovek“ za to rozhodně stojí!