reklama

Víte, proč malé děti zlobí?

Jsou škodolibé, zkouší vás, nudí se, vynucují pozornost, nebo je to všechno trochu jinak?

Tříletý Petřík se poslední dobou velmi změnil; je plačtivý, neustále se vzteká, nedávno předvedl i několik hysterických scén, což dříve nedělal. Asi jako každá maminka zkoušela i ta Petrova vše řešit nejprve po dobrém – domlouváním, motivací a výjimečně (když neměla už energii) i „úplatky“. Někdy to na chvíli pomohlo, ale časem se Petříkovo nesnesitelné chování ještě stupňovalo. Unavená maminka vyzkoušela mnoho rad a doporučení – počítání, ignorování, vykázání do jiné místnosti, impulsivní výhružky (těch později litovala) i výchovné plácnutí. Ale ani to se neosvědčilo; i drsnější metody „zafungovaly“ jen na chvíli.

Petříkově mamince nakonec nejvíce pomohla lektorka z cvičení. „Ale vždyť má doma čerstvého brášku a zatím se s tím prostě nevyrovnal! Vzteká se a zlobí, protože chce vaši pozornost, chce zpět svět tak, jak ho znal dřív, ale neumí to formulovat – narůstá v něm frustrace a hněv. I přes všechnu vaši upřímnou snahu prostě nerozumí, proč už ho neuspáváte, proč má najednou postýlku jinde, proč musí chodit dopoledne do školky a miminko zůstává doma. Samozřejmě, že už nic nebude jako dřív a chlapec si musí na novou situaci zvykat postupně, ale pokud to jen trochu jde, přenechejte koupání, uspávání a večerní procházku s kočárkem manželovi a buďte s Petříkem, mazlete se, povídejte a dotýkejte.  Vše se nespraví hned, ale uvidíte, že se Petr časem zklidní.“

Malí agresoři mívají často velmi tvrdou výchovu

„Děti zlobí z jediného důvodu: mají neuspokojené potřeby,… „ tvrdí rodinný psychoterapeut, psycholog a autor mnoha knih o výchově Steve Biddulp. To je od renomovaného lékaře velmi odvážné až skandální tvrzení, které může navíc vést k sebeobviňování rodičů, že nejsou schopni dítěti jeho potřeby uspokojit. Jenže věc není tak jednoduchá a jednoznačná, jak může na první pohled vypadat.

Některé děti zlobí, protože nemají vzhledem k velmi autoritativnímu výchovnému přístupu žádný osobní prostor, nemají šanci neuposlechnout, jakékoliv projevy nevole jsou u nich doma tabu. „Děti s přespříliš autoritativní výchovou doma poslouchají jako vojáci a jako vojáci jsou i trestáni, naprosto jinak se ale chovají, když není rodič nablízku – bývají postrachem dětských kolektivů, neboť jsou často agresivní,“ říká speciální pedagožka Iva Klasnová.

Neustálým provokatérům možná chybí hranice

Opakem doma poslušných „vojáků“ jsou neustálí provokatéři a ignoranti autorit, u nichž velmi benevolentní výchova bez jakýchkoliv hranic a mantinelů vyvolává obrovskou vnitřní nejistotu. Opakované „zkoušení trpělivosti“ rodičů a vychovatelů jim poněkud netaktně naznačuje, že výchovným metodám chybí srozumitelná pravidla a jasně vyznačené mantinely, které dětem pomáhají nalézt základní pocit jistoty a důvěry ve své vychovatele.

Dětské zlobení optikou Naomi Aldort

Naomi Aldort je proslulou rodinnou terapeutkou, maminkou tř dětí a také duchovním rodičem zajímavého výchovného přístupu, který shrnula ve své knize „Vychováváme děti a rosteme s nimi.“ V té mimo jiné píše: „Děti se často cítí bezmocné, protože jsou maličké a nezkušené ve složitém, obrovském a uspěchaném světě – je tu spousta přístrojů, na které nesmí sahat, velcí lidé a zvířata, která jim nahánějí strach; místa, kam nesmějí sami; výšky, kam nedosáhnou; věci, s nimiž si neví rady; události, kterých se bojí; a rychlost, která je nad jejich vnímání. Pocit bezmoci, bývá často příčinou jejich rozčílení.“

Volají po vaší pozornosti a zájmu

„Nejrůznější změny v rodině (narození sourozence, rozvod, nemoc, úmrtí, stěhování, nástup matky do zaměstnání apod.) bývají pro děti velmi stresujícími situacemi, kdy přichází o část času, zájmu a o známé životní jistoty,“ tvrdí Klasnová. Jednoduše se mohou cítit méně milované a jisté. Bohužel si o pozornost obvykle říkají tím nejnevhodnějším způsobem. Tyto děti potřebují lásku, něžné doteky, váš čas a hlavně trpělivost a toleranci.

Mám hlad, žízeň a jsem unavený!

Mnohem vetší sklon k tomu, sehrát kdekoliv a kdykoliv „hlučné vystoupení“ mají děti unavené a přetažené; mrňousci, které jsme zahltili svými požadavky či různorodými aktivitami a samozřejmě děti, které mají hlad.

Více na sebe nevhodným způsobem upozorňují i děti, které nenašly své místo v dětském kolektivu, a tak se snaží pozornost, ať to stojí, co to stojí.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Přesvědčíte ostatní, jak zajímavá a podnětná změna vám skrze vliv Pluta pomohla ve formování osobnosti a co dobrého se stalo s vašimi…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama