Maminka.czSlavné maminky

Volejbalistka Markéta Nausch Sluková: Těhotenství mě hodně vyklidnilo. Těším se, až toho malého "nájemníka" konečně uvidím!

Dita Mrázková 6.  6.  2022
Úspěšná sportovkyně měla těhotenství takzvaně za odměnu. Se Simonem, svým manželem a trenérem v jedné osobě, už sice znají pohlaví miminka, ale nechávají si ho jen pro sebe. Co nejvíc Markétu během těhotenství překvapilo a kdy hodlá po porodu zase začít se sportem?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Na Instagramu jste si postěžovala, že jste si vždycky myslela, že až budete těhotná, budete mít „takový to roztomilý vykulený bříško", ale že jste se mýlila. A že půlka vašeho šatníku je nepoužitelná a v druhé půlce věcí jste „narvaná jak bratwurst.“ Tomu rozumí asi všechny nastávající mámy. Co ještě vás kromě fyzické proměny v době těhotenství překvapilo?

Překvapila mě spousta věcí, ale myslím, že to asi každou budoucí maminku. To, jak se vám tělo změní, aby v něm mohlo devět měsíců "bydlet" mimčo, je opravdu zázrak a zároveň asi i ten největší šok. Mám k němu teď ještě větší respekt, než kdy dřív, ale zpočátku mě ta transformace hodně překvapila, možná až děsila.

VIDEO: Markéta Nausch Sluková a Barbora Hermannová zase spolu. Podívejte se na jejich trénink

Měla jste z něčeho vyloženě strach?

Padla na mě úplně nová vlna takové té nesobecké zodpovědnosti. Člověk najednou celých devět měsíců řeší, jestli je všechno v pořádku, jestli je mimčo zdravé, jestli budu dobrá máma, zda všechno zvládneme, co všechno se změní a podobně. Prostě najednou vyplynou na povrch všechny ty otázky, na které zatím nemám odpovědi. Já jsem navíc typ člověka, který má rád kontrolu. Těhotenství a budoucí mateřství je pro mě jedna velká neznámá a musela jsem se s tím vším sžít.

Jaká byste na těhotenství našla pozitiva?

Měla jsem spoustu pozitivních překvapení! Nikdy by mě třeba nenapadlo, jak moc mě těhotenství vyklidní a jak moc si tohle období budu užívat. Je to samozřejmě taky hodně spojené s tím, že mě minuly počáteční nevolnosti a jiné nepříjemnosti, takže jsem mohla být po celou dobu aktivní, cestovat či studovat.

Takže těhotenství, jak se říká, za odměnu?

Přesně! Až se to bojím říkat nahlas, abych to nezakřikla. Obzvlášť když sleduji, jaké všemožné komplikace provází či provázely holky kolem mě. Poslední týdny jsou ale samozřejmě náročnější, bříško je už veliké a omezuje mě i při běžných každodenních činnostech. O sportu už nemůže být ani řeč, jsem ráda, že si nazuju boty. Teď už ale zase přichází to opravdové těšení, že už toho našeho malého nájemníka brzy uvidíme.

Přemýšlela jste v průběhu těhotenství o současných nástrahách světa, a zda se budete před nimi snažit své dítě ochránit?

Toto jsou určitě témata, které každý budoucí rodič alespoň částečně řeší. Do jakého světa přivede své dítě, jak si s tím vším poradit a ochránit ho před nástrahami moderního světa. Na druhou stranu je podle mě skoro nemožné se snažit o nějakou kompletní ochranu a stresovat se tím. Myslím, že ta nejlepší cesta je snažit se mu dát co nejlepší výchovu, správně ho nasměrovat a vytvořit mu dobré hodnoty. V jednu chvíli ho pak stejně budeme muset vyslat do světa s tím, že si svou cestu musí najít a vyšlapat samo. Navíc některé zkušenosti jsou beztak nepřenositelné. Všichni jsme si museli ten čumák někdy nabít, i když jsme to varování dostali. Hlavně bych si přála, aby naše dítě vědělo, že tu pro něj jsme a že za námi může kdykoliv s čímkoliv přijít. I s tím nabitým čumákem.

Celý život vás živil sport. Umíte si představit, že si dáte po porodu zaslouženou pauzu nebo chcete „naskočit“ co nejdřív?

Já vnímám jako sportovní pauzu právě to své těhotenství a ačkoliv se pořád udržuji, hrozně si ten klidnější režim užívám. Moje hlava a tělo už po patnácti letech sportovní vrcholové rutiny a třech olympijských cyklech potřebovalo přepnout, navíc jsme si miminko moc přáli a na tuhle novou životní etapu jsme se velmi těšili. Volejbal je ale pořád moje srdcovka. Přála jsem si se k němu vrátit a ještě si zahrát. Vše má ale svůj čas. Uvidíme, jak si to vše v následujících týdnech a měsících sedne a kdy budu připravená do toho kolotoče zase naskočit.

Vlastníte dvě fenky. Nebojíte se, že by mohly na mimčo žárlit? 

Myslím, že naše psí holky budou super ségry - ochranářky. Amče už je třináct, tak to má všechno víc na párku a bude spíš asi spací parťák a takový méďan. U mladší fenky Ozárky budeme muset ohlídat, aby vůbec někoho pustila ke kočárku. Ta má v sobě víc vlčáka, takže je opravdu fixovanější na tu svou smečku a všechny nás střeží. Sama jsem zvědavá, jak si s tím vším poradíme, ale nemám z toho velké obavy. Budou sice automaticky odsunuté na druhou kolej, ale pořád jsou to naše psí mimina a bude o ně dobře postaráno, aby neměly moc důvodů žárlit.

Dítě a domácí mazlíček. Jak zajistit, aby se z nich stali kamarádi

V souvislosti s vámi jsem někde v médiích četla, že jste mateřství kvůli úspěšné sportovní kariéře odkládala. Jak dlouho jste si mateřství musela odpírat a kdy poprvé u vás zatikaly biologické hodiny? 

Moje biologické hodiny poprvé zatikaly už asi před šesti lety. Po olympiádě v Riu v roce 2016 jsme se s manželem po několikaletém vztahu vzali a v tu dobu jsme poprvé reálně zvažovali, zda nezaložit rodinu. Nakonec jsme si pořídili právě Ozárku, naší druhou fenku a rozhodla jsem se jít ještě do dalšího čtyřletého olympijského cyklu na Tokio.

Budete vést potomka coby rodiče - sportovci k nějakému sportu, i kdyby tíhl opačným směrem, třeba k umění? 

Shodli jsme se na tom, že ho určitě necháme vybrat si, co mu bude blíž a co ho bude bavit. Nabídneme mu v průběhu dětství oba směry. Akorát se maličko obávám, že pokud bude po nás, tak toho uměleckého genu a talentu moc nepodědí. Ale třeba nás všechny ještě překvapí.

Témata: Těhotenství, Porod, Láska a vztahy, Slavné maminky, Mateřství, Rodičovství, Životy slavných, Instagram, Od těhotenství k porodu, Sport, sportovec, Strach, Domácí mazlíčci, koně, Pes, biologické hodiny, olympiáda, trenér, Markéta Nausch Sluková, volejbalistka, Simon Nausch, Ozark, Malý, Olympijský, Varování, Sport na Heureka.cz