reklama

Vybíráte si své partnery podle toho, jak se chovali vaši rodiče?

Podle nejrůznějších studií se prý lidé při hledání partnerů inspirují u svých rodičů a podvědomě si vybírají typově a povahově shodné protějšky, i když vědomě třeba touží po opaku. Údajně ani není důležité, jestli se rodiče milovali a vycházeli spolu dobře, nebo byly hádky na denním pořádku. Za vše prý může evoluce. Je tomu skutečně tak, nebo jsou výzkumy a realita dvě naprosto odlišné věci?

Psycholožka Tereza Beníšková odpovídá: „Je pravda, že částečně to tak platí. Rodičovské postavy a jejich chování se do nás otisknou, když jsme ještě malí, formují nás v dětství a dospívání. Jejich vliv si s sebou neseme po celý život, ať chceme, nebo nechceme. Podvědomě pak v dospělosti hledáme něco podobného. Rozhodně však výběr partnera podle povahy rodičů neplatí absolutně, není to žádné dogma.

To je patrné i z toho, že sourozenci stejného pohlaví si obvykle vyberou partner y, kte ř í se navzájem dost liší. Pokud by pro výběr protějšku byla určující povaha rodiče, měli by všechny sestry či všichni bratři partner y s podobnou povahou.“ Z toho vyplývá, že nic není černobílé. Samozřejmě je vhodné zkoumat, v jakých rodinných vztazích potenciální partner vyrůstal, jak spolu jeho rodiče vycházeli a jak dokázali komunikovat. Je totiž nesporné, že rodina, ve které vyrůstáme, nás ovlivní a že většina lidí přejímá model partnerského soužití, který v dětství viděla u rodičů. Ale nic se nedá paušalizovat. Nadále platí, že jedním z nejdůležitějších aspektů perspektivního partnerského vztahu je ochota vzájemně se respektovat a snaha dělat kompromisy.

Ano i ne!

Jak to vidí čtenářka Markéta Bouchalová, Opava

Každý partner se začne projevovat až postupem času. Nikdy na začátku nevíme, do čeho jdeme. Nejprve bývá okouzlení, zamilovanost, pobláznění… Toho druhého zkrátka vidíme přes růžové brýle. Jenže pak přijdou krizové, vypjaté a těžké situace a člověk a jeho charakter (jednoduše pravá tvář) se ukáže. Za sebe osobně mohu uvést příklad. Narazila jsem na partnera, který byl sympaťák, energický člověk, bavič společnosti, ostatními byl milován.

ČTĚTE TAKÉ: Lejla Abbasová a Lucie Šoralová se ve Varech pochlubily dětmi

Ovšem doma se měnil v morouse a despotu, navíc se sklony k flirtu a zájmu o další ženy. To samé jsem měla doma jako dítě i já. Otec býval výborným společníkem pro jiné, ale doma to byl nesnesitelný hulvát, který si neviděl do pusy, a svými urážkami mi do života pěkně snížil sebevědomí. Teď vím, proč jsem nakonec dala přednost hodnému a klidnému muži, který mne podporuje.

Ano!

Jak to vidí čtenářka Jaroslava Vejsadová, Tlumačov

Myslím si, že ve většině případů si vybíráme partnera se stejnými či podobnými povahovými rysy, které jsme zažili u někoho blízkého. Mohli to být rodiče či prarodiče, kteří nás vychovávali, a tudíž na nás měli velký vliv. Právě podle jejich výchovy jsme si utvářeli svůj žebříček hodnot.

Možná to v nás vzbuzuje určitý pocit jistoty a bezpečí. I já jsem při výběru partnera podvědomě hledala něco ze svých rodičů, a tím i ze sebe. Plně to i vystihuje české přísloví „Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá“. Samozřejmě existují výjimky, které potvrzují pravidlo. Ze svého okolí znám ale rodiny, které se obtížně potýkaly s alkoholismem, partnerem despotou aj.

Bohužel si později i děti z těchto rodin našly partnera se stejným problémem. Pro nás a naše ratolesti je to velká výzva a velká zodpovědnost – především v tom, jaký obraz sebe jim ukážeme a jakou budoucnost jim připravíme.
Myslím si, že dobré stabilní zázemí jim může pomoci vytvořit si jednou opravdový domov plný lásky a porozumění.


/A jak jste na tom vy s výběrem partnera? Podělte se s ostatními o své zkušenosti. (Hlasovat můžete v anketě umístěné napravo u článku.)

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Skrze Lunu byste měly být někde na jednání s klienty, kde vás to těší a kam se vás asi ostatní kolegové snaží dostat skrze sílu šarmu.…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama