reklama

Výchova vs. genofond - Jsou určující geny, nebo výchova?

Co má určující vliv na formování osobnosti dítěte? Je to genetika, nebo prostředí, v němž vyrůstá? Jen málokteré téma dokáže rozdělit veřejnost na dva tak nesmiřitelné tábory.

Zastánci genů argumentují případy adoptovaných dětí, u nichž veškeré výchovné působení adoptivních rodičů šlo s nástupem puberty definitivně do háje, a děti se zcela neomylně vydaly ve stopách rodičů biologických. Zastánci vlivu prostředí tyto argumenty shazují ze stolu tvrzením, že děti nebyly adoptovány jako novorozenci, tudíž si svou porci deprivace zodpovědné za jejich pozdější zvlčení nesly už z „kojeňáku“, případně se na nich podepsaly neutěšené podmínky z prenatálního období, kdy jejich matka nejspíš pila, fetovala nebo je dostatečně nemilovala.

Osobně se musím přiznat, že patřím do tábora zastánců genů jako určujícího faktoru utváření lidské osobnosti. Mám doma živý doklad v podobě našich holek. Dvojvaječná dvojčata si nejsou o nic víc podobná, než normální sourozenci. Tím, že jsou ovšem stejně stará a vyrůstají ve stejných podmínkách, rozdíl jejich povah a zájmů vás nevyhnutelně přivede k otázce: jak je to možné? Pokud by byl vliv prostředí tak určující, jak tvrdí někteří odborníci na vývojovou psychologii, jak je možné, že jsou holky tak diametrálně odlišné? Obě vychováváme stejně, oběma se stejně věnujeme. Jak to, že jedna nerada zpívá, ale moc hezky maluje, zatímco druhá přesně opačně? Jak to, že jednu všechno rozpláče, zatímco druhou nerozhodí skoro nic?

Za svou „kariéru“ rodiče už jste se možná setkali se články vyzdvihující roli dospělých jako naprosto zásadní při formování osobnosti dítěte. U starostlivých rodičů musí takové studie zákonitě vzbudit pocit, že pokud selžou právě v těch prvních měsících a letech, kdy je osobnost dítěte nejkřehčí a nejsnáze formovatelná, ponese si jejich potomek jizvy do konce života.

ČTĚTE TAKÉ: Zuzana Norisová je těhotná. Miminko čeká v únoru

Každý máme právo na názor a nechci nikomu upírat ten jeho, ale logicky: pakliže budu se svým dítětem od malička docházet na hodiny zpěvu, určitě se ve zpívání zdokonalí, ale znamená to, že z něj vyroste Plácido Domingo? Asi ne. Jeho schopnosti neporostou úměrně s počtem hodin hudební nauky donekonečna, ale v určitém bodě se zastaví, a i kdybyste se stavěli na hlavu, jeho hlasový rozsah se o další oktávu nezvýší. Proč? Protože naše možnosti a hranice určují geny nikoli zainteresovanost rodičů.

Je fakt, že přehnaně ambiciózní rodiče si někdy pletou výchovu dítěte se cvičením opičky a tak se stává, že jejich malí géniové už ve dvou letech přeříkají celý slabikář, ve třech letech píší a ve čtyřech počítají. To však není talent, ale jen nadřený „trik“, který nemá s pozdějšími schopnostmi takového dítěte nic společného. Pokud je v jeho genech zakódovaná průměrná inteligence, bude z něj průměrný student, ať už do něj budete doma hustit písmenka, nebo ne. A naopak, pokud se v něm skrývá neobyčejné nadání, projeví se, i když ho místo zájmových her a aktivit necháte občas koukat na televizi.

Vaše dítě není kus bílého papíru, na který musíte nejdříve vy udělat svůj otisk, aby z něj „něco bylo“. Vy jste tu od toho, abyste ho milovali, neignorovali jeho potřeby a zájmy a dopřáli mu šťastné dětství, všechno ostatní zvládne samo. A věřte mi, čím dříve přijmete tuto myšlenku, tím více starostí a přehnaného pocitu zodpovědnosti si ušetříte.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Když šéfové podporují vaši kreativitu, dokážete se skrze Lunu všemu věnovat s intenzitou. Baví vás to v práci a podnikatelské činnosti,…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama