Maminka.czPředškolák

(Ne)zapomeň UHO

Ivana Ašenbrenerová 18.  6.  2010
Chystáte dát své dítko do mateřské školky a bojíte se, že místo zdravé výživy tam bude dostávat jen samá těžká jídla s knedlíky? Klid, univerzálním hnědým omáčkám už odzvonilo…

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Zhruba od jednoho roku do šesti let by dítě mělo dostávat na talíř jen zdravá jídla, která nejsou příliš slaná, kořeněná a neobsahují zbytečně moc „prázdných“ sacharidů. Jídelníček by měl být takový, aby dětskému zdraví svědčil. Máte vůbec nějakou představu o tom, jak by měla plnohodnotná strava vypadat? Hranolky, gumoví medvídci, kokakola nebo čokoládky asi nejsou nejzdravější, že?

Doma se jistě snažíte vybírat takové potraviny, které odpovídají principům zdravé výživy. Je také pravda, že nelze všechno šmahem rozdělit na „naprosto nezdravé“ a „naprosto zdravé“.

Chcete-li mít jistotu, podívejte se na tzv. pyramidu zdravé výživy, která se opírá o aktuální poznatky vědy a je přizpůsobená české populaci. Sestavili ji odborníci ze sdružení Fórum zdravé výživy a najdete v ní vše, co by mělo vaše dítě konzumovat. V této pyramidě jsou potraviny řazeny podle vhodnosti ke konzumaci v rámci každého „patra“ ve směru zleva doprava.

Ty potraviny, které jsou umístěny v základně pyramidy, by se měly jíst nejčastěji. Ve špici jsou pak ty, kterým by se děti (a vlastně i vy) měly vyhnout a bez kterých se obejdeme. A jak je to v mateřské škole?

Školní stravování

Co mohou děti v mateřské školce jíst a lze jim vůbec nabídnout lákavé jídlo, které by se jim nezošklivilo na celý život? „Ze školky si pamatuji jediné – odporné omáčky, které byly snad každý den. A taky to, že mě učitelky neustále nutily vše dojídat. Od té doby mám averzi ke koprovce a rajské,“ vypráví třicetiletá Magda z Prahy. Dnes už je naštěstí jiná doba a nabídka potravin je skutečně široká, takže dítě ve školce nemusí „ohrnovat“ nos nad jídlem, které by nebylo dobré a zároveň zdravé. Minimálně 60 % denní výživové dávky přijímá totiž právě v mateřské škole.

Vše, co dítě sní, by mělo být rozděleno do pravidelných objemových dávek, to je snídaně 20–25 % (kterou jí doma), přesnídávka a svačina 10–15 % a oběd a večeře 25–30 %. Zajistit univerzálně pojatou racionální stravu tak, aby odpovídala co nejširšímu spektru dětí, je pro školní jídelny úkol vskutku nelehký a někdy i těžko splnitelný. Při sestavování jídelníčku se kuchařky řídí zákonem (vyhláška 107/2005 Sb.) o školním stravování.

Jak říká referentka stravování odboru školství a kultury Městské části Prahy 4 Michaela Hollerová, vedoucí školních jídelen většinou s pomocí vedoucí kuchařky samostatně sestavují jídelníčky s přihlédnutím k potřebě plnit tzv. spotřební koš. V průběhu měsíce si vedoucí jídelen kontrolují plnění tohoto koše a podle potřeby upravují i jídelníčky.

Záleží tedy i na kreativitě vedoucí kuchařky, která jídelníček sestavuje (samozřejmě podle vyhlášky). V některé školce tak může jídlo chutnat lépe než v druhé. Ve všech by však měly kuchařky de facto vařit taková jídla, která odpovídají pyramidě zdravé výživy. Máte výhrady a jídelníček se vám nezdá? Můžete podat stížnost na příslušném odboru školství a kultury. Na druhou stranu si můžete být jisti, že jídelníček mateřských škol se pravidelně kontroluje, a to každý měsíc!

„Vedoucí školních jídelen posílají na konci měsíce elektronicky zpracované spotřební koše s výsledky. Pak se zjišťuje, jak byly dodržovány. V případě nízkého plnění, nebo i přeplňování, ověřujeme u vedoucí jídelny kontrolou jídelního lístku jejich skladbu,“ říká Michaela Hollerová.

Spotřební koš potravin

Jde o výživovou normu, která zabezpečuje plnění průměrné měsíční spotřeby vybraných druhů potravin daných vyhláškou – maso, ryby, tekuté mléko, mléčné výrobky, volné tuky, volné cukry, zelenina, ovoce, luštěniny a brambory – na jednoho žáčka a den v gramech.

Základem je samozřejmě pestrá a vyvážená strava s dostatkem vitaminů i minerálů. „Naše dcera má dietu, která vyžaduje speciální stravu. Nejdříve jsem si myslela, že to nepůjde, ale s vedoucí jídelny jsme se dohodly na donášce jídla a funguje to,“ říká maminka čtyřleté Veroniky.

Dietní stravování dětí v mateřské škole není českou legislativou upraveno, a jak říká referentka stravování Michaela Hollerová: „Školy ani zařízení školního stravování nemají za povinnost poskytovat dietní stravování. Pokud se ale rodič domluví na donášce svého jídla do mateřské školy, nesmí být z hygienického hlediska porušeny předpisy a musí k tomu být provozní vybavení (extra lednička, mikrovlnná trouba a podobně). Připlácení na potraviny, které by byly vhodné, není možné z důvodu legislativy.“

Máte zájem o biopotraviny? Akce Bio do škol sice probíhá po celé republice a jsou již školy a školky, kde se snaží bio vařit, ovšem jak říká Michaela Hollerová, na základě ankety mezi rodiči v Praze 4 není většina rodičů ochotná přistoupit na navýšení plateb za stravování v případě vaření bioobědů. Nákup těchto potravin je přece jen finančně náročnější, a tak se spíše používají například pouze biopřílohy, třeba těstoviny apod.

Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Témata: Děti, Časopis Maminka, Výživa a stravování, Předškolák, Školní stravování, Mikrovlnná trouba, Vybraný druh, UHO, Dětské zdraví