[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Kaše můžete začít dětem dávat od ukončeného 4. měsíce, u kojených dětí pak doporučují lékaři nahradit jimi večerní dávku mléka, jelikož skvěle zasytí. Každé dítě je ale samozřejmě originál a jediný správný recept na postup při zavádění kašiček neexistuje. Klidně je můžete začít podávat namísto ranní dávky mléka, jako příjemný start do nového dne. Spoléhejte se na vlastní „selský“ rozum a sledujte a vnímejte potřeby vašeho děťátka. Pokud špatně spí nebo nepřibírá, kaše může stav zlepšit.
Kojenecké kaše patří mezi úplně první „příkrmy,“ kterými obohacujeme jídelníček miminka. Obsahují důležité vitaminy, minerály a další živiny, potřebné pro správný růst a vývoj. Kaši máte připravenou během minutky a na výběr je nepřeberné množství druhů a příchutí. Existují dva základní typy kaší: mléčné a nemléčné. Mléčné se vyrábějí ze směsi s obsahem mléka, nemléčné jsou naopak zcela bez mléka, které ale můžete použít k přípravě kaše. První kaše pro kojence jsou bez přidané soli, cukru i lepku, kaše na dobrou noc zasytí před spaním, pořídit můžete rovněž lehce stravitelné mlíčko s kaší.
Většina dnešních rodičů dostávala kdysi už pár týdnů po narození z láhve řídkou krupicovou kaši, pokud možno řádně oslazenou řepným cukrem. To byla většinou příliš silná „káva“ i pro starší děti. Pamatujete, jak ve filmu S tebou mě baví svět desetiměsíční Matýsek proplakal půl noci poté, co mu Július Satinský v roli emancipovaného otce připravil „betonovou kaši“? Krupička se dnes už pro nejmenší děti většinou nepoužívá právě kvůli bolestem bříška, které po ní – a také po kombinaci s neupraveným kravským mlékem a bílým cukrem – mnoho dětí trápily. Čím tedy začít?
Jestliže jste si jisti, že u vás skutečně nastal čas pro pravidelné večeře nejmenšího člena rodiny, pak směle do toho. Na trhu je dnes nepřeberné množství instantních kaší pro kojence a batolata, jejichž použití je skutečně jednoduché – prostě suchou směs smícháte s převařenou vodou a je hotovo. Kterou ale vybrat? Na čísla na obalu znázorňující ukončený měsíc věku, po němž je možné daný výrobek použít, příliš nedejte.
Některé výrobky totiž i přesto, že jsou určeny pro ty nejmenší, obsahují složky, které se do jídelníčku kojence nehodí. Jde zejména o řepný cukr nebo třeba čokoládu. Vždy je proto nutné pečlivě přečíst složení konkrétního produktu. Pro nejmenší děti, u nichž se s příkrmy a večerními kašemi obecně teprve začíná, použijte kaši s co nejjednodušším složením, bez přídavku sacharózy a bez jakýchkoli umělých přídatných látek, zejména barviv, stabilizátorů a konzervantů. Přínosem naopak může být to, že kaši obohatíte o cenné vitaminy a některé další důležité látky, jako například železo.
Jak již bylo výše řečeno, kojenecké kaše se dělí na mléčné a nemléčné. Jestliže máte v rodině alergickou anamnézu, případně má vaše miminko nějaké zdravotní problémy, zvolte raději variantu bez mléka a směs smíchejte s vlastním odstříkaným mlékem nebo s umělou mléčnou výživou pro kojence v hypoalergenní variantě (s označením HA). Kaše samozřejmě můžete připravit také s kojeneckou vodou.
Pro alergické děti jsou k dostání i mléčné kaše, v nichž je obsaženo hypoalergenní sušené mléko, jejich výběr je ale lepší konzultovat s pediatrem a první dávku odzkoušet raději v menším množství.
Začněte ideálně s kaší vyrobenou pouze z jedné obiloviny a nejlépe bez lepku – tedy s kaší rýžovou, jáhlovou, kukuřičnou nebo pohankovou. Pokud je vaše děťátko snese bez potíží, můžete později začít zkoušet i kaše s lepkem nebo jejich různé kombinace.
Kojenecké kaše určené nejmenším dětem od ukončeného 4. měsíce, mají velmi jemnou strukturu, bez hrudek, pro starší děti, které už umí kousat, mohou být v kaších větší kousky, třeba ovoce.
Větší děti od jednoho roku věku už mohou jíst kaše s různými přísadami, ať už jim pokrm vylepšíte sami, třeba ovocem, strouhanými mandlemi nebo medem, anebo sáhnete v obchodě pro batolecí kaši s neobvyklou příchutí nebo neobvyklým složením.
Pozor si dejte u dětí s alergickou anamnézou a u atopiků – těm je lepší podávat kaše bez složek, které by jejich citlivý organismus mohly podráždit. Zejména se jedná o citrusové plody a další cizokrajné ovoce, oříšky (s nimi opatrně i u zdravých dětí – do kaše raději namleté najemno, abyste se vyhnuli riziku nepříjemného vdechnutí), kakao či čokoládu.
Instantní kaše jsou oblíbené pro rychlou přípravu a hygienické balení. Pokud ale zrovna necestujete a máte dost času, můžete svému potomkovi připravit i čerstvou kaši vlastní výroby. Rýži nebo spařené jáhly propláchněte vodou, nasypte do trojnásobného množství kojeneckého mléka a na mírném plameni pozvolna vařte, dokud se obilovina nerozvaří, podle potřeby případně dolijte mléko. Do hotové kaše je možné rozmačkat banán nebo jiné ovoce.
Kaše pro kojence a batolata můžeme rozdělit také podle toho, zda jsou vyrobeny z obilovin, jež obsahují lepek, či jsou bezlepkové.
Do první skupiny patří výrobky z pšenice, ječmene a ovsa, do druhé kaše rýžové, kukuřičné, pohankové či amarantové. Ještě docela nedávno pediatři obvykle radili maminkám kojenců začínat s lepkem až v posledních třech měsících prvního roku věku, a to kvůli riziku vzniku nesnášenlivosti lepku.
V posledních letech se tento trend změnil a se zaváděním lepku se začíná mnohem dříve. Důvodem je fakt, že předejít intoleranci lepku je možné jeho zaváděním v době, kdy je dítě ještě alespoň částečně kojeno. A to u nás bývá právě nejčastěji okolo půlroku věku, pak se většina dětí odstavuje a po prvních narozeninách už kojí jen menšina českých matek.
Pokud tedy plánujete po zavedení prvních příkrmů děťátko postupně odstavit, začněte přikrmovat potravinami s lepkem klidně už po půlroce věku. Pokud hodláte kojit delší dobu, můžete první podání lepku o něco odsunout.