Cereální výrobky jsou k snídani jednoznačně vhodné, včetně obsahu rostlinného tuku (ideálně do 5 gramů ve 100 gramech pokrmu). „Připusťme i trochu sladkého cukru, ale maximálně do 2 %, nejlépe ovocného či hroznového. Srovnejme to s mateřským mlékem, kde je až 4,5 gramu tuku a až 7 gramů mléčného cukru.

Nebo s krajícem chleba s rostlinným máslem a kouskem sýra,“ říká MUDr. Martin Fuchs. Minimální množství sladkého cukru je civilizační kompromis pro mírné zvýšení chuti a záruka, že nabídnutou snídani dítě skutečně zbaští. Cukrů jako takových je jinak v cereáliích víc než dost, jedná se o nesladké škroby. Mouka je pro připomenutí tvořena z 85 % škroby a pouze z 15 % bílkovinami (nejvíc lepek, je-li mouka lepková). A tuk? Ten je vhodný na udržení energie při dopolední činnosti (včetně mateřské školky nebo udržení pozornosti dětí ve škole). Méně vhodné pro dětskou snídani jsou živočišné tuky, tolerujme je ale kupříkladu v libovém mase.

Recepty od 1 roku

Zelenina zapečená s mozzarellou

Suroviny: 2 velké mrkve, 2 kořeny petržele, 2 stonky řapíkatého celeru, 1 větší žlutá paprika, bylinková sůl, olivový olej, 125 g mozzarelly

Postup: Zeleninu nakrájíme na stejně velké kousky, smícháme ji dohromady a dáme do pekáčku. Posypeme troškou soli a pokapeme olejem. Přikryjeme a dáme péct do trouby (vyhřáté asi na 180 °C). Po 30 minutách pečení na zeleninu poklademe na tenká kolečka nakrájenou mozzarellu a pečeme asi 5 minut.

Musaka po bulharsku

Suroviny: 300 g mletého hovězího masa, 200 g rajčat, 200 g paprik, 100 g olivového oleje, 1 cibule, 400 g vařených brambor, 2 vejce, 2 dl smetany, saturejka, 2 lilky, sůl

Postup: Na oleji osmažíme cibuli, přidáme umleté hovězí maso, osolíme, okořeníme saturejkou a dusíme asi 15 minut. Uvaříme brambory (ve slupce) a pak je nakrájíme na kolečka. Papriky očistíme, rajčata a lilky omyjeme a vše nakrájíme. Pekáč vytřeme olejem a střídavě do něj klademe brambory, maso a zeleninu. Dáme zapéci do trouby, můžeme zalít smetanou, do které rozkvedláme vejce. Zapečeme dozlatova.

Maminčin odborník MUDr. Martin Fuchs primář pediatrického oddělení FN Na Bulovce, Praha

„Máme 7,5měsíční dceru, která byla plně kojená do sedmi měsíců. Od té doby přikrmujeme vícedruhovou mixovanou zeleninou. Dcera sní přibližně 100 g zeleniny, ale pak vypije ještě svou dávku mléka. Jaké přibližné množství zeleniny tedy nahradí celý mléčný oběd? A kolik tekutin by mělo takto přikrmované dítě vypít?“ anonymní čtenářka

Množství a frekvence stravy dítěte při odstavování je značně individuální, podle váhy, apetitu a konstituce. Rozhodující je spokojenost a prospívání (v druhém půlroce života přibírání 50-100 gramů týdně). Můžeme se setkat s dítětem, které velmi brzy (kolem 6. měsíce věku) přejde na podávání 5x 200 ml stravy denně (obvykle 2-3x mléko, 1x ovocné pyré, 1x masozeleninová polévka či kaše, o málo později 1x cereální, respektive obilno-mléčná kaše), stejně jako s dítětem, které je plně kojeno i 10x denně, bez příkrmu, a to ještě v 8. měsíci věku. Ve vašem případě tedy musíte zeleniny přidat do celkového množství 200 ml, osobně bych doporučoval zeleninu obohacenou o maso (bílé, telecí), tedy masozeleninové kaše, respektive pyré. Vzhledem k pokročilému věku 7,5 měsíce bych ale rozhodně dále neotálel s dalšími nemléčnými příkrmy, s ovocem, cereáliemi (obiloviny včetně lepkových), mimo jiné je třeba začít kousat. Máte co dohánět. Tekutin by mělo dítě vypít minimálně 100-120 ml na 1 kg své váhy, některé děti v druhém půlroce života vyžadují dokonce 150-180 ml na kilogram. Většinou si ale svou dávku děti upraví samy.