Maminka.czRodina

Vyživovací povinnost je víc než jen alimenty

Josef Kraus 26.  7.  2011
Pod pojmem vyživovací povinnost se skrývá mnohem více, než pouhé alimenty pro nemanželské dítě. Komu všemu lze jakou částku platit se dozvíte na následujících řádcích.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Nutnost platit vyživovací povinnost, nebo naopak nárok na její zisk, je dána zákonem o rodině. Ten hovoří o pěti druzích vyživovací povinnosti. Jedná se o známý vztah mezi rodiči a dětmi, dále pak mezi ostatními příbuznými, vyživovací povinnost mezi manžely, ale také i vůči rozvedenému expartnerovi a rovněž i finanční pomoc neprovdané matce.

Zákon ovšem přesně nedefinuje výši částky, kterou jeden člověk musí platit tomu druhému. O té rozhoduje až soud, jestli nedojde k domluvě mezi oběma stranami dříve. Pojďme si nyní vysvětlit, co jednotlivé druhy vyživovací povinnosti znamenají, vůči komu jsou uplatňovány a k jakým okolnostem soud při vyměřování její výše přihlíží.

Vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi

Tento druh je nejznámější a rovněž i nejvyužívanější. Každý si představí situaci, kdy rodiče musí dodávat finance svému potomkovi na jeho přežití. Tuto povinnost mají rodiče vůči dětem do té doby, než jsou děti schopné se samy živit. Není to nijak limitované věkem, takže pokud dítě studuje, dosažení plnoletosti rozhodně není důvodem k zastavení přísunu peněz.

Musí se ale jednat o studium využité a smysluplné. Pokud mladý člověk jen cestuje ze školy na školu bez většího výsledku, může rodič zastavit platbu. Ne ovšem svévolně, ale soud vždy postupuje v těchto případech individuálně. Na druhé straně, pokud potomkovi ještě není 18, ale vzdělání dokončil a nastoupil do práce, vyživovací povinnost vůči němu v tu chvíli zaniká.

Jakkoli tento instrument nebývá v praxi příliš využíván, resp. vynucován, vyživovací povinnost platí i opačně. Tedy dětí vůči rodičům. Myslí se tím na dobu jejich stáří, kdy děti jsou plně zabezpečeny a ekonomicky aktivní, zatímco rodiče na mrzkém důchodu živoří.

Kolik to hodí?

Výši výživného určuje soud, pokud se na ní obě strany nedohodnou bez něj. Taková dohoda je samozřejmě mnohem lepší. Ani jedna strana se necítí ukřivděna, nezatěžuje se už tak neefektivní soudní systém ČR a neutrácejí se peníze za případné advokáty. Při výměře výše výživného posuzuje soud životní úroveň rodičů, na jejímž podílu mají děti právo.

Odhadne také aktuální potřeby dítěte, posoudí možnosti a schopnosti rodiče a stanoví sumu, kterou je třeba měsíčně platit. Platí-li naopak dítě rodiči, musí tak činit podle svých schopností i dispozic. K soudní výměře ovšem příliš nedochází, protože o to rodiče obvykle vůbec nestojí.

Ani ostatní příbuzní nepřijdou zkrátka

Na výše uvedené lehce navazuje i vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými. K tomu dochází v momentě, kdy např. nejsou rodiče schopni platit (třeba proto, že jsou po smrti) výživné svým dětem, nebo naopak. Dochází tak přesunutí této povinnosti dále po rodové linii, kdy jsou děti vyživovány svými prarodiči, nebo naopak vnuci finančně vypomáhají dědečkovi s babičkou.

Manželské peníze

Manželství je závazek, který je pěkně rozdělen mezi oba partnery. Netýká se to jen problémů a povinností, ale také financí a společné domácnosti. Měla by být zaručena shodná životní úroveň obou manželů, takže pokud existuje nějaký nepoměr, je možné se soudně domoci nápravy. Navíc manželské vyživování je nadřazené vyživování ze strany dětí a rodičů. Nejdřív tedy musíte očekávat finanční pomoc od svého partnera, než od dětí či rodičů.

I po rozvodu se platí

Rozvodem nekončí úplně vše, jak si mnoho opět svobodných myslí. Pokud totiž jeden z bývalých partnerů není schopen se sám uživit, může žádat o výživné od svého protějšku. Toto právo zaniká teprve až novým manželstvím nebo úmrtím. U tohoto druhu vyživovací povinnosti ovšem není třeba srovnávat životní úroveň bývalých partnerů. Soud vyměří výši pouze podle potřeb vyživovaného a možností vyživujícího.

Příspěvek neprovdané matce

Tento poslední druh vyživovací povinnosti nedupluje, jak by se mohlo na první pohled zdát, vyživování mezi dětmi a rodiči. Finanční kompenzace totiž nejde dítěti, ale jeho matce. Peníze pro dítě jsou řešeny právě oním prvním druhem vyživovací povinnosti. Vůči matce se jedná v podstatě o náhradu nákladů na těhotenství a porod. Neprovdaná matka dále může dostávat příspěvek na živobytí po dobu dvou let od narození potomka, který jí platí jeho otec.

Témata: Rodina, Alimenty, Mladý člověk, Nový manžel, Vyživovací povinnost, Ostatní příbuzný, Finanční pomoc, Finanční kompenzace, Ali, Povinnost, JEN