[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Není žádnou novinkou, že začátkem roku přibývá v oblastech v blízkosti základních škol mnoho nových obyvatel, kteří se o několik měsíců později z trvalého bydliště odhlásí.
Takové stěhování většinou probíhá jen na papíře. Důvod je snadný - dostat dítě na kvalitní základní školu, protože ta spádová rodičům nevyhovuje.
Své o tom ví i pětatřicetiletá Michaela z Prahy, která loni přihlásila svého syna o dvě ulice dál do svého původního bytu, kde bydlí její nejstarší syn.
„Bydlíme v blízkosti dvou základních škol, ale spádově patříme jen pod tu jednu. Chtěli jsme ale syna přihlásit na tu druhou, která je s rozšířenou výukou jazyků a navíc do ní chodil i nejstarší syn. Bohužel poptávka převyšovala počet přijatých dětí, tak jsem se rozhodla zvýšit šance na přijetí syna tím, že jsme si nahlásili trvalé bydliště do mého bývalého bytu.
Jak jsem ale řekla, jedná se o školu v naší téměř bezprostřední blízkosti. Kdybych měla syna hlásit na druhý konec města, tak bych do toho nešla,“ říká.
Deník Blesk dnes na svém webu informoval, že pardubické školy se snahou rodičů přehlašovat děti dlouhodobě bojují. Rodiče podle něj zde čím dál častěji přehlašují trvalý pobyt svých dětí k prarodičům nebo jiným příbuzným, kteří bydlí v lepší spádové oblasti.
Vše s jediným cílem, a to dostat dítě na prestižní školu nebo takovou, která je ve městě, ale stojí blízko k vesnici, kde rodiče mají postavený dům.
Dostat dítě na nespádovou školu je však možné i bez změny trvalého bydliště. Sama jsem toho důkazem. Když jsme loni vybírali základní školu pro nejstaršího syna, tak jsme obešli asi pět základních škol včetně té naší spádové. Ta ovšem v našem výběru nedopadla nejlépe.
Vítězně nám vyšla základní škola v samém centru Prahy, přestože bydlíme na Praze 5. Nadšení jsme byli z přístupu školy, její filozofie a také ze skutečnosti, že ve třídě je jen 16 žáků, což ve státní škole není vůbec obvyklé. Navíc má tato škola celou řadu mimoškolních aktivit včetně lyžařského výcviku od 1. třídy.
A tak jsme zkusili štěstí a kromě zápisu na spádovou školu jsme šli i na tu naši „vysněnou“. A vyšlo to.
Stejné štěstí měli i naši kamarádi, kteří zkusili štěstí také na nespádovou školu, ale z důvodu větší poptávky muselo vedení školy přistoupit k veřejnému losování pro nespádové děti.
Jak my, tak naši známí jsme se však shodli na tom, že kvůli základce bychom si adresu trvalého bydliště neměnili.
Je pravdou, že rozdíly mezi jednotlivými základními školami jsou obrovské, a tak není divu, že rodiče ve snaze zajistit svému potomkovi nejvhodnější prostředí pro jeho vzdělání udělají mnohdy cokoliv. Třeba ho přihlásí na adresu k bratranci své tchýně...
Napište nám, podle čeho jste vybírali základní školu a jestli půjdete k zápisu na spádovou školu, nebo ne.